121 C 17/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalované úvěr ve výši [částka]. Před uzavřením smlouvy žalobkyně na základě dokladů o příjmech a prohlášení žalované prověřila její úvěruschopnost. Dále ověřila úvěrovou historii žalované v registru [příjmení] a NRKI a zda žalovaná není v insolvenci. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr s úrokem ve výši [anonymizováno] ročně (efektivní úroková sazba) splácet v 48 měsíčních splátkách po [částka]. [příjmení] však pouze [částka]. Žalobkyni tak v důsledku prodlení žalované vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka], když bylo sjednáno, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] za každou splátku, s níž je žalovaná v prodlení 30 dnů. Tato pokuta je pak účtována za prodlení žalované s 39. a 40. splátkou. V důsledku prodlení žalované pak žalobkyni vzniklo právo i na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením, které byly sjednány ve výši [částka] za každou splátku, se kterou je žalovaná v prodlení 15 dnů. Jelikož se žalovaná takto dostala do prodlení se splátkou 38, 39 a 40 požaduje žalobkyně náhradu nákladů vzniklých prodlením ve výši [částka] (3 x [částka]). Protože se žalovaná ocitla v prodlení 65 dní se splátkou či její částí, a to konkrétně 39. splátkou splatnou dne13. 12. 2020, byl úvěr ke dni [datum] na základě smluvních ujednání automaticky zesplatněn. Vzhledem k tomu, že žalovaná po zesplatnění úvěru neuhradila novou jistinu úvěru, vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení, a to od [datum] do jejího zaplacení. Žalobkyně se tak po žalované domáhá zaplacení dlužné nové jistiny úvěru ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka], náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru, úroku v nominální roční úrokové sazbě ve výši 75,95 % ročně, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu dosáhne částky [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně. 2. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně nezkoumala její úvěruschopnost, neboť v opačném případě by žalované úvěr nemohl být poskytnut. Žalovaná měla příjem pouze [částka], nikoliv [částka]. Dále měla žalovaná mnohem vyšší náklady na bydlení a měla minimálně další 4 závazky ze smluv o úvěru. Rovněž žalobkyně zneužila tísně žalované a sjednaný úrok je nepřiměřený. 3. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu bylo zjištěno, že žalobkyně disponuje povolením ČNB k poskytování spotřebitelských úvěrů. Ze smlouvy o úvěru, oznámení o schválení úvěru, prohlášení klienta a předsmluvního formuláře bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná dne [datum] uzavřely smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši [částka], jež se žalovaná zavázala vrátit a zaplatit úrok ve výši 108,84 % ročně, a to v 48 měsíčních splátkách po [částka], splatných 13. dne v každém kalendářním měsíci. Z dokladu o vyplacení a zprávy banky vyplývá, že úvěr byl žalované vyplacen dne [datum]. Pro případ prodlení žalované se zaplacením splátky či její části o délce 30 dnů bylo sjednáno právo žalobkyně požadovat po žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] za každou splátku, se kterou se žalovaná takto octla v prodlení. Pro případ prodlení žalované se zaplacením splátky o délce 15 dnů bylo sjednáno právo žalobkyně na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí v souvislosti s prodlením žalované vznikly, a to ve výši [částka] za každou splátku, se kterou je žalovaná v prodlení. Pro případ prodlení žalované se zaplacením splátky či její části o délce 65 dnů bylo sjednáno, že dojde k automatickému zesplatnění úvěru. Pakliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru, byla smluvena povinnost žalované zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího od zesplatnění úvěru až do jejího zaplacení. Pro případ zesplatnění úvěru pak bylo dále sjednáno, že žalobkyně má právo na zaplacení úroků, které přirostou po zesplatnění úvěru pouze do maximální výše 120 % z celkové částky, kterou má žalovaná zaplatit. Z žádosti žalované o odklad splátek, oznámení žalované o využití ochranné doby a sdělení žalobkyně včetně splátkového kalendáře bylo zjištěno, že žalovaná dne [datum] požádala o odklad splátek z důvodu pandemie COVID – 19. Na žádost žalované reagovala žalobkyně sdělením a úpravou splátek tak, že splátky jsou žalované odloženy od [datum] do [datum]. Z hodnocení klienta, kopie občanského průkazu, výplatních lístků žalované, pracovní smlouvy včetně dodatku, výpisu z registru [příjmení], výpisu z registru NRKI, karty klienta bylo zjištěno, že žalovaná před uzavřením smlouvy sdělila žalobkyni, že pobírá [částka] měsíčně, je svobodná, její náklady na bydlení činí [částka] měsíčně a nemá závazky. Žalobkyně u výdajů žalované počítala s částkou životního minima ve výši [částka]. Žalovaná doložila, že je zaměstnána a že za měsíc červen 2017 činila její mzda [částka]. Stran výdajů nebyly předloženy žádné doklady. V registru [příjmení] neměla žalovaná žádný záznam. Žalovaná byla v rámci NRKI ohodnocena skóre 340, tedy jako středně rizikový klient. Z upomínky bylo zjištěno, že žalovaná byla žalobkyní vyzývána k úhradě dlužné částky. Z oznámení ze dne [datum] bylo zjištěno, že úvěr byl k tomuto dni zesplatněn. Z předžalobní výzvy ve spojení s podacím archem bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby upomínána o zaplacení. Z vyjádření finančního arbitra vyplývá, že žalovaná se žalobkyní uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] smlouvu o úvěru [číslo]. Z evidenčního listu pro výpočet nájemného, detailního rozpisu vyúčtování faktury za sdružené služby dodávky elektřiny, smlouvy o úvěru ze dne [datum], smlouvy o úvěru ze dne [datum] včetně příloh bylo zjištěno, že žalovaná dne [datum] a dne [datum] uzavřela s [právnická osoba] smlouvy o úvěru, na základě kterých měl být žalované poskytnut úvěr ve výši [částka] a [částka] Náklady na bydlení žalované činily od [datum] částku [částka]. Rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 2. 2. 2021 č.j [číslo jednací] bylo částečně vyhověno žalobě žalobkyně podané na žalovanou z titulu smlouvy o úvěru [číslo]. Rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 5. 8. 2021 č.j [číslo jednací] bylo částečně vyhověno žalobě žalobkyně podané na žalovanou z titulu smlouvy o úvěru [číslo]. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 6. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat uvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo]). 7. Dle ust. § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě str