14 C 66/2021-71 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou došlou na Obvodní soud pro Prahu 1 domáhala po žalované zaplacení částky [částka], a to jako jistiny [částka] a poplatku [anonymizována dvě slova], kapitalizovaného úroku a úroků z prodlení do [datum] ve výši [částka], resp. [částka], 8,05% úroku z prodlení a 20,50% úroku, vždy z jistiny [částka] od [datum] do zaplacení. Svoji žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na jejímž základě při podpisu smlouvy žalovaná převzala zápůjčku ve výši [částka], kterou se zavázala splatit spolu s poplatkem sestávajícím z administrativního poplatku [částka], inkasního poplatku [částka] a úroku ve výši [částka] o úrokové sazbě 20,50 % ročně v 60ti týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, celkem zaplatila [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalované splácet úvěr. 2. Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 26.8.2021 čj. 60 C 1470/2020 – 24 vyslovil svoji místní nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu soudu v Kladně jako soudu místně příslušnému. 3. K výzvě zdejšího soudu žalobkyně založila do spisu zákaznickou kartu žalované s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalované splácet úvěr, neboť žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, v zákaznické kartě jsou uvedeny ověřené dokumenty, jednalo se o pracovní smlouvu žalované, dle insolvenčního rejstříku pak vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. 4. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) bez jednání na základě předložených listinných důkazů, v souladu s § 156 odst. 1 věta prvá o.s.ř. byl rozsudek vyhlášen veřejně dne [datum]. 5. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi [právnická osoba], [IČO] a žalovanou ze dne [datum] a přehledu plateb bylo soudem shledáno, že mezi těmito smluvními stranami byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které věřitel půjčil při podpisu smlouvy žalované částku [částka] a žalovaná se zavázal zaplatit jistinu a poplatek [částka] sestávající z úroku ve výši [částka], poplatku za administrativní činnost [částka] a poplatku za hotovostní inkaso splátek [částka] v 60ti týdenních splátkách po [částka] splatných od 7. dne od uzavření smlouvy, při poslední splátce ve výši [částka]. Ze smlouvy nebylo zjištěno, že by ji žalovaná uzavřela v rámci své podnikatelské činnosti, naopak charakter předmětu smlouvy a identifikace žalované rodným číslem a bydlištěm ukazuje na spotřebitelský charakter smlouvy. Žalovaná pak netvrdila, ani v řízení nevyšlo jinak najevo, že by na smlouvu o zápůjčce zaplatil více, než vyplývá ze žalobních tvrzení a přehledu plateb žalované, tj. [částka]. 6. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud shledal, že ověřenými dokumenty byla pracovní smlouva žalované, mzda činila [částka]. Pokud jde o běžné měsíční výdaje žalované, a to nájem/inkaso [částka], telefon [částka], výdaje na domácnost [částka] a jiné závazky [částka], z toho ničeho nebylo ověřeno, bankovní účet a majitel účtu byl ověřen. 7. Aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek, jež byla uzavřena dne [datum] mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní seznamu postupovaných pohledávek k této smlouvě a oznámení původního věřitele o postoupení pohledávky ze dne [datum] žalované. 8. Podle § 2390 zákona č. 89/2013 Sb., občanský zákoník (dále jen,,o.z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 9. Dle § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 10. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod [číslo]). Žalobkyně nijak nedoložila, že původní věřitel s odbornou péčí ověřoval veškeré uváděné výdaje žalované. 11. Při rozhodování vzal soud v úvahu rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12.4.2019 čj. 30 Co 54/2019 – 69 podle něhož povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet sjednávaný úvěr je v zákoně stanovena nikoliv pouze na ochranu zadlužujícího se spotřebitele, ale současně též na ochranu dotčeného věřitele (v jehož prospěch je, aby spotřebitel, jenž se vůči němu úvěrově zavazuje, byl skutečně schopen svým závazkům dostát), tak i na ochranu všech dalších (i potenciálních) věřitelů dotčeného věřitele, u nějž by řádné splácení jejich pohledávek daný spotřebitelem v případě jeho předlužení (další závazky), které na sebe bere, mohlo být ohroženo. O tom, zda je právní jednání odporující zákonu neplatné absolutně nebo relativně, rozhodují hlediska uvedená v ustanovení § 586 o. z., kdy relativní neplatnost je stanovena v zájmu některého z účastníků a dále v ustanovení § 588 o. z., kdy absolutní neplatnost nastupuje v případě, že právní jednání kromě zákona porušuje také veřejný pořádek. Samotné ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví sankci neplatnosti smlouvy v případě, že věřitel s odbornou péčí neposoudí schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Odvolací soud má za to, že porušení povinnosti zakotvené v ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a k této je třeba přihlédnout i bez návrhu (§ 588 o. z.). V této souvislosti odkazuje odvolací soud na aktuální judikaturu Nejvyššího soudu (viz rozsudek ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dostupný na [webová adresa]). Poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením řádným splněním této povinnost přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková (viz nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18). 12. Z výše citované judikatury vyplývá, že poskytovatelé úvěrů jsou povinni údaje o úvěrových schopnostech spotřebitelů nejen shromáždit, posoudit, ale i náležitým způsobem ověřit. S ohledem na to, že žalobkyně neprokázala, že při sjednání každé výše uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru byla splněna zákonná povinnost posoudit úvěruschopnost žalované dlužníka, je předmětná smlouva o zápůjčce ze dne [datum] absolutně neplatná. 13. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. Z předžalobní upomínky právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] spolu s podacím lístkem ze dne [datum] soud shledal, že žalovaný byla upomínán o zaplacení dluhu do [datum]. 15. Žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně převzala [částka], přičemž však vrátila částku [částka], co do částky [částka] se bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení ve výši [částka] žalobkyni také vrátit. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni podle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to ode dne [datum]. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007) .. 16. S ohledem na shora uvedenou absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce, byla žaloba co do zbytku zamítnuta, což obráží výrok II. rozsudku. 17. O náhradě nákladů říze