21 C 42/2021-109 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit shora uvedenou částku s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě které žalovaný převzal částku [částka], kterou však dosud v celém rozsahu nevrátil a nezaplatil ani další sjednané nároky. Před uzavřením smlouvy ověřovala právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím informací získaných od žalovaného, které byly ověřeny proti dokladům předložených žalovaným. 2. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že nárok žalobkyně je promlčen, neboť poslední splátka půjčky byla splatná dne [datum] a žaloba byla podána až [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně navíc nedostatečně splnila svou povinnost ověřit úvěruschopnost žalovaného, když v do ě uzavření smlouvy bylo vůči žalovanému vedeno exekuční řízení. Úrok ve výši 23,72 % ročně je pak nepřiměřený. Žaloba by tak měla být zamítnuta. Z důvodu nepříznivé finanční situace je žalovaný schopen dluh splácet splátkami v maximální výši [částka] měsíčně. 3. Ze smlouvy o půjčce soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako věřitel a žalovaný jako dlužník uzavřeli smlouvu. Žalovaný si půjčil částku [částka]. Účastníci se dohodli, že žalovaný uhradí poplatek ve výši [částka], který sestává z poplatku za administrativní činnost [částka], úroku [částka] a poplatku za hotovostní inkaso splátek [částka]. Bylo sjednáno, že půjčka a poplatek budou uhrazeny v [anonymizováno] týdenních splátkách po [částka]. 4. Podle smlouvy o postoupení pohledávek s přílohou, oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku byla pohledávka postoupena na žalobkyni a žalovaná byla o tomto informována. 5. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] ve spojení s podacím lístkem soud zjistil, že žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení. 6. Z karty zákazníka vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy od žalovaného zjistila výši jejího příjmu, výdajů a způsob bydlení. 7. Z výpisu z centrální evidence exekucí vyplývá, že na majetek žalovaného byla v době uzavření smlouvy vedena jedna exekuce. 8. Důkaz rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020 č.j. [číslo jednací] soud pro nadbytečnost neprovedl. 9. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 10. Dle ust. § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 11. Dle ust. § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 12. Soud při jednání poučil žalobkyni ve smyslu ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. v tom směru, aby uvedla tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalovaného) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, neboť v tomto směru žalobkyně předložila pouze žalovaným vyplněnou kartu zákazníka, což nepostačuje. Pro to, aby soud mohl učinit závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí je nutno doložit, že informace získané od žalovaného o jeho příjmech a výdajích byly i ověřovány. 13. K poučení soudu žalobkyně odkázala na svá dřívější tvrzení a na již označené důkazy. 14. Žalobkyně tak neunesla své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalovaného splácet spotřebitelský úvěr neunesla, neboť v tomto směru nepostačuje vycházet pouze z informací získaných od žalovaného, ale je nutno tyto údaje i ověřovat. Jinak nelze dospět k závěru, že úvěruschopnost byla ověřována s odbornou péčí. 15. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. § 9 zákona o spotřebitelském úvěru pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr sankcí absolutní neplatnosti smlouvy, přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o.z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu. 16. Vzhledem k uvedenému tak soud předmětnou smlouvu posoudil jako absolutně neplatnou. 17. Žalovaný však od právní předchůdkyně žalobkyně převzal částku [částka]. Z tvrzení žalobkyně pak vyplývá, že jí či žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, uhradil pouze [částka]. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. 18. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 o.z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od [datum], neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé prokazatelně žalovanému odeslala dne [datum] s určením data splatnosti do 10 dnů od jejího doručení. Výzva byla žalovanému dle § 573 o.z. doručena dne [datum] a poslední den lhůty tak připadl na [datum]. Ode dne následujícího je žalovaný v prodlení. 19. Námitka promlčení není důvodná, neboť žalovaný částečně plnil na dluh, čímž došlo k uznání dluhu (§ 2054 odst. 2 o.z.). Promlčecí lhůta 10 let (§ 639 o.z.) pak neuplynula. 20. Co se týká formy úhrady, tak soud vyhověl žádosti žalovaného o možnost splátek, neboť uvěřil, že jeho finanční situace mu nedovoluje zaplatit předmětnou částku jednorázově. 21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 833 Kč, přičemž tato částka představuje 44 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 72 % a úspěchu žalobkyně v rozsahu 28 %). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení ustanoveným advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 220 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 500 Kč za vyjádření ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 1 500 Kč za vyjádření ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 500 Kč za účast na jednání u soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 200 Kč ve výši 1 512 Kč. Náhrada nákladů řízení byla dle § 149 odst. 2 o.s.ř. stanovena k rukám České republiky – Okresního soudu v Kladně.