214 C 163/2022-59 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou na žalované domáhala zaplacení částky 4 800 Kč jako dlužné jistiny s 8,25% úrokem z prodlení od 5.5.2022 do zaplacení, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 579,79 Kč za dobu od 24. 12. 2020 do 14. 3. 2021, kapitalizovaný úrok ve výši 2 167,71 za dobu od 25.11.2020 do 3.6.2021 (částka je tvořena kapitalizovaným úrokem ve výši 998,41 Kč + nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru 964,30 Kč + náklady na vymožení pohledávky 205 Kč), částku 473 Kč na nákladech spojených s uplatněním pohledávky a dále smluvní pokutu 1 833,84 Kč. Svoji žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou byla dne 25. 11. 2020 uzavřena smlouva o úvěru č. [anonymizováno], na základě níž byl poskytnut žalované úvěr 4 800 Kč, který se žalovaná zavázala zaplatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru v částce 4 892,64 Kč do 23.12.2020 Smluvní pokuta byla dohodnuta ve výši 0,1% z dlužné jistiny za každý den prodlení. Na jistinu nebyla alokována žádná částka, na poplatek za poskytnutí úvěru byla alokována částka 3 928,34 Kč, na smluvní úrok z prodlení částka 0,01 Kč, na smluvní pokutu částka 566,16 Kč, na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení pak úhrada ve výši 131,85 Kč a na náklady na vymožení pohledávky úhrada ve výši 573,66 Kč. 2. Elektronický platební rozkaz ve věci nebyl vydán pro pochybnosti o oprávněnosti celkové žalované částky. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně obsaženým již v žalobě věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) bez jednání na základě předložených listinných důkazů, v souladu s § 156 odst. 1 věta prvá o.s.ř. byl rozsudek vyhlášen veřejně dne 30.12.2022. 4. Soud provedl dokazování smlouvou o úvěru č. [anonymizováno] ze dne 25.11.2020 a vzal za prokázaný skutkový stav, podle něhož společnost [právnická osoba] poskytla žalované úvěr ve výši 4 800 Kč, který se žalovaná zavázala zaplatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 892,64 Kč do 23.12.2020 při roční zápůjční úrokové sazbě 40%, RPSN pak činí 9 685,10% !!! Žalovaná zaplatila na smlouvu celkem částku 5 200,02 Kč (3 928,34 Kč + 0,01 Kč + 566,16 Kč + 131,85 Kč + 573,66 Kč). 5. Z potvrzení o provedení transakce soud shledal, že na účet č. [bankovní účet] byla dne 25.11.2020 poukázána částka 4 800kč, ze zprávy [právnická osoba] vzal soud za prokázané majitelem a disponentem předmětného účtu byla žalovaná, dne 25.11.2020 byla na tento běžný účet připsána částka 4 800 Kč od společnosti [právnická osoba], [IČO]. 6. Aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud za prokázanou z dohody o postoupení pohledávek ze dne 4.5.2022, jež byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní, seznamu postupovaných pohledávek k této smlouvě a oznámení o postoupení pohledávky původního věřitele ze dne 27. 6. 2022 žalované. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18). 10. Ze žalobkyní předložených důkazů však nevyplynulo, že by právní předchůdkyně žalobkyně u žalované ověřovala s odbornou péčí schopnost spotřebitele úvěr splácet. Nebyly prověřovány příjmy ani výdaje žalované, ani její celková finanční situace, případně nebyly důkazy prokazující splnění takového postupu předloženy. 11. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu. 12. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. Vzhledem k tomu, že žalovaná převzala od právní předchůdkyně žalobkyně částku 4 800 Kč, avšak zaplatila celkem 5 000,02 Kč, na úkor právní předchůdkyně žalobkyně se tedy ničím neobohatila, a proto neshledal soud žalobu důvodnou a rozhod, jak ve výroku I. rozsudku uvedeno. 15. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy úspěšné žalované náklady řízení nevznikly. 16. Soudní poplatek byl zaplacen ve výši 400 Kč, avšak ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz. Soud proto podle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 odst. 1 písm. a) sazebníku zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soudní poplatek žalobkyni doměřil.