214 C 214/2021-47 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky [částka] jako dlužné jistiny s 8,25% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení od [datum] do [datum] ve výši [částka], dále kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka], jež je tvořen součtem nesplaceného úroku [částka], nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru [částka], nesplacených náklady za vyhodnocení úvěru [částka], nesplaceného inkasního poplatku [částka] a postoupeného smluvního úroku za období po konečné splatnosti ve výši 1 030,12 za období od [datum] do [datum], rovněž pak nákladů spojených s uplatněním pohledávky [částka] za mimosoudní vymáhání a smluvní pokuty ve výši [částka] za období od [datum] do [datum]. Svoji žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka], spolu s jistinou se žalovaná zavázala vrátit částku [částka] sestávající se z kapitalizovaného smluvního úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasního poplatku, tedy celkem [částka] do [datum], vše v měsíčních splátkách po [částka], smluvní pokuta byla dohodnuta ve výši 0,1% z dlužné jistiny za každý den prodlení. Žalovaná zaplatila pouze částku [částka]. 2. Elektronický platební rozkaz ve věci nebyl vydán pro pochybnosti o oprávněnosti celkové žalované částky. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) bez jednání na základě předložených listinných důkazů, v souladu s § 156 odst. 1 věta prvá o.s.ř. byl rozsudek vyhlášen veřejně dne 24. 1 2022. 4. Žalobkyně založila do spisu smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum], z níž soud shledal, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], poskytla žalované proti podpisu částku [částka], žalovaná se zavázala uhradit rovněž náklady spotřebitelského úvěru ve výši [částka], sestávající se z úroku ve výši [částka], nákladů za poskytnutí úvěru [částka], nákladů za vyhodnocení úvěru [částka] a inkasního poplatku [částka] Celkem se žalovaná zavázala zaplatit [částka] ve 14 měsíčních splátkách po [částka], při splatnosti [datum]. 5. Z žádosti o úvěr soud shledal, že žalovaná uvedla měsíční příjmy, a to mzdu ve výši [částka] a důchod [částka], což doložila výplatní páskou, pracovní smlouvou a jiným dokladem o sociálních dávkách, přičemž příjem manžela činí [částka], doložený pracovní smlouvou a výpisem z účtu. Ohledně výdajů žalovaná uvedla měsíční výdaje [částka] za bydlení a [částka] za dopravu, jídlo a osobní náklady, [částka] představuje exekuce, tyto náklady nebyly žalovanou ničím doloženy. 6. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by na dluh žalobkyni či její právní předchůdkyni zaplatil více než [částka]. 7. Ze žalobkyní předložených důkazů nevyplynulo, že by žalobkyně či její právní předchůdkyně u žalované ověřovala s odbornou péčí schopnost spotřebitele úvěr splácet, nebyly prověřovány výdaje žalované, včetně exekuce se splátkou [částka]. 8. Aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud za prokázanou z dohody o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřenou mezi původním věřitelem a žalobkyní a oznámení společnosti [právnická osoba], ze dne [datum] o postoupení pohledávky žalované na žalobkyni ze smlouvy [číslo]. 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18). 12. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu. 13. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. Z předžalobní upomínky právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] spolu s podacím archem ze dne [datum] soud shledal, že žalovaná byla upomínána o zaplacení dluhu do [datum]. 15. Žalovaná však od právní předchůdkyně žalobkyně převzala částku [částka], přičemž jí vrátila částku [částka], žalovaná se tak co do částky [částka] bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni podle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení, též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění stanovené v předžalobní upomínce. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007). 16. S ohledem na shora uvedenou absolutní neplatnost smlouvy o úvěru byla žaloba co do zbytku zamítnuta, což obráží výrok II. rozsudku. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o.s.ř. za situace, kdy ve větším rozsahu úspěšné žalované náklady řízení nevznikly. 18. Soudní poplatek byl zaplacen ve výši [částka], avšak ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, soud proto podle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soudní poplatek žalobkyni doměřil.