214 C 215/2021-42 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s 8,5% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum], částky [částka] na kapitalizovaném úroku (sestávajícího se z poplatku za poskytnutí úvěru [částka], úroků [částka] a nákladů na vyhodnocení úvěru [částka]), nákladů na mimosoudní vymáhání pohledávky [částka] a smluvní pokuty [částka] za dobu od [datum] do [datum]. Kč. Svoji žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba], [IČO] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta proti podpisu v hotovosti částka 15 000, kterou se zavázal uhradit s částkou [částka] (v žalobě označené jako příslušenství), spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku, tedy celkem [částka], vše v měsíčních splátkách po [částka] do [datum]. V případě prodlení žalovaného byla dohodnuta smluvní pokuta ve výši 0,1% z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Žalovaný uhradil celkem [částka], která byla alokována na poskytnutou jistinu a na shora uvedené příslušenství. 2. Elektronický platební rozkaz ve věci nebyl vydán pro pochybnosti o oprávněnosti celkové žalované částky. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) bez jednání na základě předložených listinných důkazů, v souladu s § 156 odst. 1 věta prvá o.s.ř. byl rozsudek vyhlášen veřejně dne [datum]. 4. Soud vyšel z formuláře pro standardní informace spotřebitelského úvěru a ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], dle níž společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému částku [částka], žalovaný se zavázal zaplatit celkem [částka] ve 14 měsíčních splátkách po [částka] Pro případ prodlení žalovaného byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení. 5. Žalobkyně dále založila do spisu žádost žalovaného o úvěr, z níž soud shledal, že žalovaný dokládal měsíční příjem [částka] a důchod [částka] pracovní smlouvou, výplatními páskami a výměrem, pokud jde o měsíční výdaje [částka] za bydlení a energie, náklady za dopravu, exekuční srážky na výživném [částka] a dluh u Města Kladno ve výši [částka], z něhož zbývá doplatit [částka] a dluh u [anonymizována tři slova] ve výši [částka], z něhož zbývá doplatit [částka], žalovaný ničím nedokládal. 6. Aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], jež byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní, seznamu postupovaných pohledávek k této smlouvě a oznámení původního věřitele ze dne [datum] o postoupení pohledávky žalovanému. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo]). 10. Z tvrzení žalobkyně a ani z předložených důkazů nevyplývá, že by původní věřitel jakýmkoli způsobem výdaje žalovaného týkající se jeho základních potřeb ověřoval, když z judikatury vyplývá (viz nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18), že poskytovatelé úvěrů jsou povinni údaje o úvěrových schopnostech spotřebitelů nejen shromáždit, posoudit, ale i náležitým způsobem ověřit. 11. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). 12. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. Protože žalovanému byla poskytnuta částka [částka], avšak dle tvrzení žalobkyně zaplatil na smlouvu částku [částka], je zřejmé, že se žalovaný ničím neobohatil, a proto neshledal soud žalobu důvodnou a rozhodl, jak ve výroku I. rozsudku uvedeno. 15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., žalovaný byl ve věci úspěšný, náklady řízení mu nevznikly. 16. Soudní poplatek byl zaplacen ve výši [částka], avšak ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, soud proto podle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soudní poplatek žalobkyni doměřil