ECLI: ECLI:CZ:OSKD:2022:214.C.5.2022.1 Datum: 2022-02-23 Předmět: o zaplacení 2 846 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ ["peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o úvěru"]
O co šlo: o zaplacení 2 846 Kč s příslušenstvím (["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/19)
1. Žalobkyně se žalobou na žalované domáhala zaplacení částky 2 000 Kč jako dlužné jistiny s 10% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 231,78 Kč za dobu od [datum] do [datum], kapitalizovaný úrok ve výši 150 Kč, částku 544 Kč na nákladech spojených s uplatněním pohledávky a dále smluvní pokutu 7846 Kč. Svoji žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě níž byl poskytnut žalované úvěr 3 000 Kč, který se žalovaná zavázala zaplatit do [datum] Smluvní pokuta byla dohodnuta ve výši 0,1% z dlužné jistiny za každý den prodlení.
2. Elektronický platební rozkaz ve věci nebyl vydán pro pochybnosti o oprávněnosti celkové žalované částky.
3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) bez jednání na základě předložených listinných důkazů, v souladu s § 156 odst. 1 věta prvá o.s.ř. byl rozsudek vyhlášen veřejně dne [datum].
4. Soud provedl dokazování smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum] a obchodními podmínkami původního věřitele, jimiž vzal za prokázaný skutkový stav, podle něhož žalovaná proti podpisu převzala od právní předchůdkyně žalobkyně společnosti [právnická osoba] částku 3 000 Kč, kterou se zavázala vrátit do [datum].
5. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by na dluh žalobkyni či její právní předchůdkyni zaplatila na dlužnou jistinu více než 1 000 Kč.
6. Aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud za prokázanou z dohody o postoupení pohledávek ze dne [datum], jež byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní, seznamu postupovaných pohledávek k této smlouvě a oznámení o postoupení pohledávky původního věřitele ze dne [datum] žalované.
7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne
5. 3. 2020 ve věci C 679/18).
10. Ze žalobkyní předložených důkazů však nevyplynulo, že by právní předchůdkyně žalobkyně u žalované ověřovala s odbornou péčí schopnost spotřebitele úvěr splácet. Nebyly prověřovány příjmy ani výdaje žalované, ani její celková finanční situace, případně nebyly důkazy prokazující splnění takového postupu předloženy.
11. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.
12. Z předžalobní upomínky právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] spolu s podacím archem ze dne [datum] soud shledal, že žalovaná byla upomínána o zaplacení dluhu do [datum], jistina dluhu činila 2 000 Kč.
13. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
14. Žalovaná se zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku 3 000 Kč, přičemž ji vrátila 1 000 Kč, co do částky 2 000 Kč částky se bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni ve výši také vrátit. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni podle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení, též nárok na zaplacení úroku z prodlení, a to ode [datum], neboť případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007).
15. S ohledem na shora uvedenou absolutní neplatnost smlouvy o úvěru byla žaloba co do zbytku zamítnuta, což obráží výrok II. rozsudku.
16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., pro stanovení výše náhrady nákladů řízení soud vyčíslil požadovaný 10% úrok z prodlení z částky 2 000 Kč od [datum] do rozhodnutí soudu, tj. do [datum] částkou 139,17 Kč, takto se tedy žalobkyně domáhala do dne rozhodnutí soudu zaplacení částky 3 910,95 Kč (2 000 Kč + 139,17 Kč + 231,78 Kč + 150 Kč + 544 Kč + 846 Kč). Žalobkyni byla přiznána částka 2 000Kč, přičemž 8,5% úrok z prodlení z částky 2 000 Kč od [datum] do rozhodnutí soudu [datum] představuje částku 35,39 Kč, tj. celkem 2 035,39 Kč.
17. Žalobkyně takto byla úspěšná co do 52% a neúspěšná co do 48%, přísluší jí proto rozdíl mezi mírou úspěchu a mírou neúspěchu, tedy 4% náhrady nákladů řízení. Náklady žalobkyně tvoří zaplacený a doměřený soudní poplatek v částce 1 000 Kč a náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 846 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a 21% DPH 189 Kč, celkem 2 089 Kč, což s ohledem na nárok 4% náhrady nákladů řízení představuje zaokrouhleně částku 84 Kč O DPH bylo rozhodnuto podle § 137 odst. 3 o. s. ř., když právní zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem této daně. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo žalované uloženo zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.
18. Soudní poplatek byl zaplacen ve výši 400 Kč, avšak ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz. Soud proto podle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soudní poplatek žalobkyni doměřil.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.