221 C 213/2021-53 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, s poukazem na to, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, tj. společností [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byla žalovanému vyplacena částka [částka], kterou žalovaný dosud v plném rozsahu nevrátil a nezaplatil ani další sjednané nároky. Žalovaný uhradil celkem částku [částka]. Následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Poté žalovaný uhradil ještě částku [částka]. Před uzavřením smlouvy ověřoval právní předchůdce žalobkyně úvěruschopnost žalovaného na základě žalovaným vyplněné žádosti o úvěr a na základě žalovaným předloženými listinami. 2. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o.s.ř.“ /). 3. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a smlouvy o úvěru s přílohou bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka]. Úvěr byl žalovanému poskytnut v hotovosti. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s celkovými náklady spotřebitelského úvěru ve výši [částka] vrátit právní předchůdkyni žalobkyně, a to ve 14 měsíčních splátkách po [částka]. Celkové náklady spotřebitelské úvěru sestávají z úroku [částka], úhrady za poskytnutí úvěru [částka], nákladů na vyhodnocení úvěru [částka] a inkasního poplatku [částka]. Z žádosti o úvěr, pracovní smlouvy, mzdového výměru a výplatních lístků bylo zjištěno, že žalovaný poskytl právnímu předchůdci žalobkyně ohledně své osoby informaci, že je zaměstnaný, jeho příjem činí [částka] a jeho výdaje činí celkem [částka], přičemž z toho [částka] jsou výdaje na bydlení a energie. Dále žalovaný uvedl, že je svobodný a bydlí ve vlastní nemovitosti. Uvedené výši mzdy odpovídají i předložené doklady. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, potvrzení o přijetí platby, oznámení o postoupení pohledávky a podacího archu bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni a že žalovaný byl o tomto informován. Z předžalobní výzvy a podacího lístku vyplývá, že žalovaný byl před podáním žaloby upomínán o zaplacení. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 6. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo]). 7. Dle ust. § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 8. Z tvrzení žalobkyně a z předložených důkazů nevyplývá, že by právní předchůdce žalobkyně ověřoval výdaje žalovaného, neboť v tomto směru nebyl předložen žádný doklad. Právní předchůdce žalobkyně se stran výdajů žalovaného jinak omezil na údaje zjištěné od žalovaného. Nepožadoval po žalovaném doložení nákladů na bydlení, ale ani dalších nákladů, jako třeba vyúčtování za telefonní služby, za internet apod., přičemž lze je těžko uvěřit tomu, že by alespoň nějaký z těchto nákladů žalovaný neměl, když mobilní telefon a internet má většina obyvatel. Žalobkyně sice určité dílčí úkony stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného prováděla, ale za situace, kdy informace poskytnuté žalovanou řádně neověřovala, postrádá takový postup na významu. V tomto směru měl soud v úmyslu poučit žalobkyni při jednání (§ 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř.). Žalobkyně se však jednání nezúčastnila a toto poučení se tak připravila. Žalobkyně tak své břemeno důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalovaného splácet spotřebitelský úvěr neunesla. 9. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o.z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu. 10. Žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně převzal částku ve výši [částka], přičemž jí vrátil částku [částka]. Po postoupení pohledávky na žalobkyni pak žalovaný vrátil žalobkyni částku [částka]. Bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně tak nepřipadá v úvahu. 11. Soud tak žalobu zamítnul. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, když ve věci plně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly.