221 C 224/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po žalované u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr s úvěrovým rámcem 24 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr spolu s úroky a poplatky splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 4 % z aktuální dlužné částky. Před uzavření smlouvy prověřovala žalobkyně úvěruschopnost žalované, a to konkrétně prostřednictvím pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre posoudili příjmovou a výdajovou stránku žalované, dále přezkoumali informace o žalované o proměnných jako je například věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí. Rovněž byla žalovaná prověřována v externích úvěrových registrech. Žalovaná načerpala celkem částku 23 120 Kč, uhradila však pouze částku 6 669 Kč. Jelikož žalovaná porušila smluvní povinnosti, využila žalobkyně sjednaného oprávnění a úvěr ke dni [datum] zesplatnila a vyzvala žalovanou ke splacení celého úvěru. Žalovaná však již ničeho neuhradila. Pro případ prodlení s úhradou splátek byla sjednána smluvní pokuta za prodlení s každou splátkou ve výši 500 Kč. Nárok žalobkyně tak sestává z jistiny ve výši 17 576,82 Kč, poplatků za pojištění ve výši 182,46 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 360 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k jednání se, ač řádně předvolána, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavila. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud o věci rozhodl v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o.s.ř.“ /). 3. Z úvěrové smlouvy, úvěrových podmínek a úvěrových podmínek bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěrový rámec ve výši 24 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky spolu s úrokem ve výši 26,28 % ročně a poplatky za pojištění ve výši 8,9 % z minimální splátky úvěru splácet ve splátkách ve výši 4 % z dlužné částky. Pro případ prodlení žalované se zaplacením dvou splátek či pro případ prodlení žalované se zaplacením jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce bylo sjednáno oprávnění žalobkyně úvěr zesplatnit. Pro případ prodlení s úhradou splátek byla sjednána smluvní pokuta za prodlení s každou splátkou ve výši 500 Kč. Z výpisu z čerpání a opisu proplacení smlouvy vyplývá, že žalovaná načerpala celkem částku 23 120 Kč. Z výzvy ke splacení celého úvěru ve spojení s poštovním podacím archem vyplývá, že žalobkyně úvěr k [datum] zesplatnila a zároveň vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky do 14 dnů od sepsání této výzvy. Z předžalobní výzvy ve spojení s poštovním podacím archem vyplývá, že žalovaná byla před podáním žaloby znovu vyzvána k úhradě dluhu. Z úvěrové zprávy a úvěrové karty bylo zjištěno, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru zjišťovala výši příjmu žalované, její stav, zdroj příjmu žalované, příjem ostatních členů domácnosti a měsíční výdaje. Žalovaná byla lustrována v příslušných externích registrech. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 6. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 7. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18). 8. Dle ust. § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 9. Žalobkyně tvrdila, že ověřovala úvěruschopnost žalované tak, že posoudila příjmovou a výdajovou stránku žalované, dále přezkoumala informace o žalované o proměnných jako je například věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí. Dále žalobkyně tvrdila, že byla žalovaná prověřována v externích úvěrových registrech. Žalobkyně však nijak nedoložila, že od žalované zjištěnou výší příjmů a výdajů jakkoliv ověřovala. Soud tak ze žalobkyní předložených důkazů neměl za prokázané, že žalobkyně posoudila s odbornou péčí úvěruschopnost žalované, a měl tak v úmyslu při jednání ji ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o.s.ř v tomto směru poučit. Žalobkyně se však jednání nezúčastnila, a své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalované splácet spotřebitelský úvěr neunesla. Žalobkyně sice určité dílčí úkony stran zkoumání úvěruschopnosti žalované prováděla, ale za situace, kdy údaje zjištěné od žalované nijak neověřuje, postrádá takový postup na významu. 10. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o.z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu. 11. Žalobkyně však poskytla žalované částku 23 120 Kč, přičemž žalovaná jí dle nerozporovaných tvrzení dosud vrátila pouze 6 669 Kč. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně co do částky 16 451 Kč bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 o.z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení tak, jak uvedeno ve výroku I. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 765,44 Kč, přičemž tato částka představuje 72 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 86 % a úspěchu žalované v rozsahu 14 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 119,28 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.