221 C 92/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se podanou žalobou včetně doplnění po žalované domáhala zaplacení částky 13 342 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], se žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku na stránkách [webová adresa] po zadání SMS kódu uzavřela smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované na účet dne 11. 7. 2017 úvěr ve výši 12 000 Kč, který žalovaná měla zaplatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 327 Kč a s případným poplatkem za prodloužení splatnosti ve výši 1 715 Kč do 5. 9. 2017, což neučinila ani k předžalobní upomínce, celkem uhradila na svůj dluh pouze částku 4 700 Kč. Před poskytnutím úvěru byla zjišťována schopnost žalované úvěr splácet, a to prostřednictvím lustrací v příslušných databázích a předložených výplatních pásek, její totožnost byla ověřena kopiemi dokladů. Pokud by soud neměl nárok z úvěrové smlouvy za prokázaný, navrhla žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena smlouvou ze dne 19. 11. 2021, aby jí bylo vydáno bezdůvodné obohacení. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila v tom směru, že předmět smlouvy, tedy částku 12 000 Kč obdržela, avšak neuznala nárok uplatněný žalobou, jelikož již uhradila 17 398 Kč, k tomu předložila výpisy o provedených platbách na účtu. 3. Žalobkyně se z jednání omluvila, soud tak věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“ /). Žalovaná uvedla, že si nepamatuje, zda dostala od žalobkyně či její předchůdkyně výzvu k úhradě. 4. Z předložených listin učinil soud následující skutková zjištění. 5. Z listin nazvaných smlouva o spotřebitelském úvěru a dodatek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že ve smlouvě a dodatku na straně věřitele vystupuje právní předchůdkyně žalobkyně, na straně klienta pak žalovaná. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 12 000 Kč, a to na její účet. Žalovaná se pak měla zavázat úvěr vrátit do 10. 8. 2017, respektive do 5. 9. 2017, spolu s poplatkem za poskytnutí prostředků ve výši 4 327 Kč a poplatkem za prodlouženou splatnost o sedm dní ve výši 1 715 Kč, úrok nebyl sjednán. Pro případ prodlení byly sjednány sankce (smluvní pokuta, náhrada účelně vynaložených nákladů). Na listinách není připojen vlastnoruční podpis žalované, místo pro podpis žalované je prázdné. Na listinách není uvedeno ani datum sjednání. 6. Ze zprávy banky a bankovního výpisu právní předchůdkyně žalobkyně bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 11. 7. 2017 ze svého účtu č. [bankovní účet] na účet ve vlastnictví žalované č. [bankovní účet] peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. 7. Z výpisů o provedených platbách na účtu žalované č. [bankovní účet] a potvrzení o platbách na účtu č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že žalovaná celkem uhradila právní předchůdkyni 17 398 Kč. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 19. 11. 2021 mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem včetně seznamu pohledávek, předávacího protokolu a oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. 9. Z předžalobní upomínky včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně upomínala žalovanou před podáním žaloby o zaplacení dluhu s uvedením lhůty do tří dnů, zásilku odeslala dne 16. 5. 2021. 10. Z ostatních předložených listin (všeobecné obchodní podmínky, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, výplatní pásky, kopie občanského a řidičského průkazu) soud žádné další relevantní skutečnosti nezjistil. 11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 104 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 13. Podle § 110 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží. 14. Podle § 561 odst. 1 o. z., se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 15. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 16. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 17. Dle ustanovení § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 18. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru. 19. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložené listiny nazvané jako smlouva o revolvingovém úvěru a dodatek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru vlastnoruční podpis žalované neobsahovaly, neobsahovaly však ani podpis elektronický. 20. Z ustanovení § 562 odst. 1 o. z., vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z ustanovení § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby uvedla tvrzení a navrhla důkazy ohledně toho, že záznamy v elektronickém systému prováděla systematicky, posloupně a že jsou chráněny proti změnám. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy o úvěru ve znění dodatku tak nebylo v řízení prokázáno. 21. Žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně převzala částku ve výši 12 000 Kč, což také sama potvrdila, přičemž podle předložených dokladů uhradila žalobkyni, na kterou byla pohledávka dle § 1879 o.z. postoupena, či její předchůdkyni celkovou částku 17 398 Kč. Za této situace dospěl soud k závěru, že na straně žalované nevzniklo ani bezdůvodné obohacení, jelikož poskytnutou částku přeplatila, a proto soud rozhodl o zamítnutí žaloby v celém rozsahu. 22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal, a to za situace, kdy ve věci zcela úspěšná žalovaná náhradu nákladů nepožadovala.