222 C 161/2022-18 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce se domáhal proti žalovanému zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu nezaplacených televizních poplatků na základě zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače a splnil svou povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tímto pak žalovanému vznikla povinnost platit televizní poplatek ve výši stanovené shora uvedeným zákonným předpisem. Jelikož však žalovaný této své povinnosti nedostál, když neuhradil televizní poplatky za období leden 2021 až březen 2022, vznikl mu tak z tohoto titulu vůči žalobci dluh v celkové výši 2 025 Kč, když výše poplatku činila 135 Kč měsíčně. Poplatek je splatný nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Protože nebyl televizní poplatek ani přes výzvu žalobce uhrazen včas, je žalobce oprávněn požadovat též zaplacení zákonného úroku z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a žalobce s takovým postupem souhlasil, soud podle § 115a o.s.ř. žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalovaný na výzvu nereagoval, soud proto věc rozhodl bez jednání pouze na základě předložených listinných důkazů. 3. Soud provedl důkaz Potvrzením o přihlášení poplatníka televizních poplatků – výpisů z evidence České pošty s.p. ze dne 21. 6. 2022, upomínkami vč. doručenek, tabulkou výpočtu úroků a výpisem detailu dluhu k datu 4. 4. 2022. Na základě obsahu uvedených listin soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, dle něhož se žalovaný přihlásil v listopadu 2018 do evidence poplatníků televizních poplatků, čímž mu vznikla povinnost hradit tento poplatek vždy do 15. dne každého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se stal poplatníkem. Žalovaný však tuto povinnost vůči žalobci řádně neplnil, když neuhradil poplatky za měsíce leden 2021 až březen 2022 ve výši 135 Kč měsíčně, čímž mu z tohoto titulu vznikl dluh v celkové výši 2 025 Kč, jehož zaplacení včetně zákonného úroku z prodlení se žalobce nyní soudní cestou domáhá. 4. Podle § 2 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, se televizní poplatek platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání bez ohledu na způsob příjmu (dále jen "televizní přijímač"). Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu. 5. Dle § 3 odst. 2 tohoto zákona je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. 6. Ve smyslu § 5 odst. 1 citovaného zákona poplatník, který je fyzickou osobou, platí rozhlasový poplatek z jednoho rozhlasového přijímače a televizní poplatek z jednoho televizního přijímače, a to i v případě, že jich vlastní, drží nebo z jiného právního důvodu užívá více včetně rozhlasového nebo televizního přijímače, který je příslušenstvím jím provozovaného dopravního prostředku. 7. Podle § 7 odst. 2 citovaného zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 8. Dle § 10 tohoto zákona nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 9. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. Po zhodnocení obsahu listin založených ve spise soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Z provedeného dokazování má soud za zjištěné, že žalovanému jakožto fyzické osobě přihlášením do evidence poplatníků televizních poplatků vznikla zákonná povinnost hradit televizní poplatek ve stanovené výši a datu splatnosti a dále že tuto svou povinnost vůči žalobci řádně a včas neplnil, když mu za výše uvedené období vznikl z tohoto titulu dluh v žalované výši. S ohledem na předložené listiny má tedy soud nárok žalobce za prokázaný, přičemž žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, na jejichž základě by soud měl důvod pochybovat o tvrzeních, o něž žalobce opíral svůj nárok. Vzhledem k tomu, že žalovaná částka nebyla žalobci do dnešního dne uhrazena, soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku, když přiznal i úrok z prodlení v zákonné výši, neboť žalovaný nesplnil svou poplatkovou povinnost ve lhůtě splatnosti, čímž se dostal do prodlení s plněním. Žalobce má proto v souladu s výše citovaným § 10 zákona č. 348/2005 Sb. nárok i na úrok z prodlení v zákonné výši z každé dlužné částky počínaje ode dne následujícího po dni její splatnosti do zaplacení. Žalobce tento úrok kapitalizoval do dne podání žaloby. Žalobce má současně nárok na náklady spojené s uplatněním pohledávky (náklady upomínání), jež byly požadovány v přiměřené výši. Třídenní lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 11. O nákladech řízení pak soud rozhodl ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř., dle něhož soud přizná účastníku, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Současně bylo prokázáno, že žalobce zaslal žalovanému včasnou výzvu k plnění ve smyslu § 142a o.s.ř. Pokud jde o konkrétní výši náhrady nákladů řízení, vycházel soud z § 151 odst. 2 věta první in fine o.s.ř. Při stanovení výše odměny za zastoupení aplikoval vyhl. č. 177/1996 Sb. Soud tak úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 126 Kč, kterou tvoří zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení, sestávající z odměny za zastupování advokátem ve výši 400 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. za 2 úkony právní služby ve smyslu § 11 vyhlášky (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby), dále z paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 200 Kč za 2 úkony právní služby po 100 Kč, a z náhrady za 21% DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř., představované částkou 126 Kč, neboť zástupce žalobce jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. V souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. pak soud stanovil ve výroku II. rovněž třídenní lhůtu k plnění, ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval.