223 C 98/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky 10 806 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně, [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovaným prostřednictvím prostředků elektronické komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému na jeho bankovní účet č. [bankovní účet] dne 9. 10. 2019 úvěr ve výši 8 000 Kč, žalovaný se zavázal finanční prostředky vrátit do 18. 11. 2019 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 806 Kč, což neučinil, přestože byl o zaplacení upomínán. Smlouva byla uzavřena po registraci žalovaného na webových stránkách [webová adresa] a po prověření úvěruschopnosti skrze lustrace v databázích insolvence, exekucí, CRKI a BRKI. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 11. 2021, tak požaduje zaplacení dlužné jistiny 8 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 2 806 Kč a zákonného úroku z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. od 19. 11. 2019. Žalobkyně pro případ, že by soud neměl nárok z úvěrové smlouvy za prokázaný, navrhla uložit žalovanému povinnost vydat bezdůvodné obohacení spočívající v převedených finančních prostředcích na jeho účet. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání se, přestože byl řádně předvolán, bez omluvy nedostavil, žalobkyně se prostřednictvím právního zástupce z jednání omluvila, odročení nežádala, soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 3. Žalobkyně k důkazu předložila smlouvu o spotřebitelském úvěru včetně všeobecných obchodních podmínek, která nebyla specifikována číslem ani nebyla datována, především však nebyla podepsána žalovaným, a to žádným způsobem. Pro zachování písemné formy by musela být opatřena elektronicky uznávaným podpisem, tak tomu v tomto případě nebylo, o písemnou smlouvu se tedy nejednalo. Ani jinak uzavření úvěrové smlouvy tvrzeného obsahu právě s žalovaným žalobkyně neprokázala, pouhé tvrzení o elektronicky uzavřené smlouvě po registraci žalovaného v systému právní předchůdkyně žalobkyně na webových stránkách [webová adresa], není dostatečným důkazem, projevem vůle žalovaného není ani uvedení jeho osobních údajů na předložených listinách, přičemž k takovým údajům se může kromě žalovaného dostat v podstatě kdokoli. 4. Ani z ostatních předložených listin (formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru) soud nezjistil odlišné skutečnosti svědčící pro opačný právní závěr. 5. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla dne 9. 10. 2019 na účet č. [bankovní účet] částku 8 000 Kč. Dotazem na banku soud zjistil, že předmětný účet vlastnil v rozhodném období žalovaný, který byl také jeho jediným disponentem, zároveň byla potvrzena realizace převodu peněz. 6. Aktivní legitimace žalobkyně k podání žaloby byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 19. 11. 2021 mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, přílohami ke smlouvě a oznámením o postoupení pohledávky. 7. Z předžalobní upomínky včetně podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení dluhu do tří dnů, upomínku mu odeslala dne 6. 2. 2022, tj. v den jejího vyhotovení, na adresu trvalého pobytu uvedenou v záhlaví rozsudku. 8. Soud nemohl žalobkyni s ohledem na její nepřítomnost u jednání poskytnout poučení ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., zejména co se týká doplnění tvrzení a předložené důkazů, že její právní předchůdkyně uzavřela smlouvu tvrzeného rozsahu právě s žalovaným, když toto poučení se poskytuje účastníku pouze u jednání, soud není povinen za účelem poskytnutí poučení jednání odročovat případně jej poskytnout jiným způsobem, když je na účastníkovi řízení, zda se jednání zúčastní, v opačném případě musí nést procesní následky své neúčasti. 9. Z předložené listiny označené jako„ smlouva o spotřebitelském úvěru“ ani z jiných listin navíc nevyplynulo, že by právní předchůdkyně žalobkyně jakýmkoli způsobem zkoumala schopnost žalovaného jakožto spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a nedostála tak své povinnosti stanovené jí zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně sice v tomto směru tvrdila, že byly provedeny jisté lustrace v databázích, ale nepředložila soudu žádné výpisy či potvrzení. 10. Soud navíc na tomto místě poukazuje na skutečnost, že sjednaný poplatek 2 806 Kč, který má ve skutečnosti charakter obchodního úroku, představuje za sjednanou dobu úvěru cca 35 % jistiny, cca 320 % ročně, přičemž taková výše úroku je v rozporu s dobrými mravy, a je tedy absolutně neplatným ujednáním dle § 588 o. z. 11. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (dále jen nařízení), vše ve znění účinném v době tvrzeného právního jednání. 12. Podle ust. § 2991 odst. 1,2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle čl. 3 bodu 10 nařízení pro účely tohoto nařízení se rozumí„ elektronickým podpisem“ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. 14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 16. Zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi právní předchůdkyní a žalovaným, ať už v písemné či ústní formě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků, podstatnou náležitostí je však elektronický podpis jednající osoby. Prostý elektronický podpis pak nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měly dohodnout, ani osobu jednajícího. Předložená smlouva však nebyla podepsána žádným způsobem. Nadto nebylo v řízení prokázáno, že soudu předložená smlouva byla uzavřena právě v daném znění, když z elektronického dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný elektronický podpis. 17. Na druhou stranu bylo v řízení zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla žalovanému na účet, k němuž měl v rozhodné době vlastnické i dispoziční právo, částku 8 000 Kč, přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaný v řízení neuplatnil ani žádnou obranu, má žalobkyně, na kterou byla pohledávka ve smyslu § 1879 o. z. postoupena, podle § 2991 o. z. právo na vrácení těchto prostředků. V řízení tak bylo prokázáno obohacení na straně žalovaného, úbytek majetku na straně právní předchůdkyně žalobkyně a kauzální nexus. Soud proto rozhodl tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč. 18. Nárok žalobkyně na přiznání úroku z prodlení soud posoudil jako částečně důvodný. Zákonný úrok z prodlení je důvodný od 15. 2. 2022. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu učinila žalobkyně dne 6. 2. 2022 s tím, že zásilka byla ve smyslu § 573 o. z. doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. 9. 2. 2022, dodatečná lhůta k plnění v trvání tří dnů marně uplynula dne 14. 2. 2022 (první pracovní den) a od následujícího dne je žalovaný v prodlení. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení také právo na úrok z prodlení dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 19. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do poplatku za poskytnutí úvěru a zákonného úroku z prodlení nad rámec přiznaného (viz bod 18 odůvodnění) soud žalobu s ohledem na neprokázání uzavření smlouvy tvrzeného obsahu právě s žalovaným zamítl. 20. O náhradě nákladů řízen