224 C 150/2022-60 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se svojí žalobou domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že společnost [právnická osoba] (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně) uzavřela se žalovanou dne 25. 2. 2019 smlouvu [číslo] s produktovým názvem [příjmení] [příjmení] v hotovosti měsíční [číslo], součástí smlouvy smluvní podmínky. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr. Na základě smlouvy byla žalované poskytnuta hotovostní zápůjčka ve výši 37 000 Kč, žalovaná si hotovost převzala při podpisu smlouvy. Za poskytnutí a spravování zápůjčky se žalovaná zavázala zaplatit poplatek ve výši 35 642 Kč. Žalovaná se zavázala zápůjčku spolu s poplatkem splácet ve 24 měsíčních splátkách po 3 027 Kč. Žalovaná na pohledávku uhradila celkem částku 24 300 Kč. Dne 28. 1. 2022 došlo mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní k uzavření smlouvy o postoupení pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno oznámením o postoupení pohledávky. Současně s tímto oznámením byla žalované zaslána výzva k okamžitému splacení dluhu. Žalovaná však neuhradila ničeho. 2. Na základě výzvy soudu doplnila žalobkyně svá tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované na základě informací získaných z databází či registrů (NRKI, BRKI, SOLUS, ISIR, CEE a ostatních databází, doklad totožnosti nebyl evidován jako neplatný) a z informací získaných od žalované, tyto porovnala se statistickými a demografickými údaji, využila tzv. skóringový model. Dále posoudila finanční situaci žalované skrze zjištěný příjem její a zároveň celé domácnosti, výdaje a další závazky. Žalobkyně dále odkázala na řadu soudních rozhodnutí. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, soud proto jednal a rozhodl v její nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.). Žalobkyně se k jednání dostavila, k věci uvedla, že trvá na svém návrhu a vyjádření a dále uvedla, že v mezidobí nebylo ze strany žalované uhrazeno ničeho. 4. Žalobkyni bylo při jednání poskytnuto poučení ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. v tom směru, aby doplnila tvrzení a důkazy stran zkoumání úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně uvedla, že o poskytnutí koncentrační lhůty nežádá. 5. Soud ve věci provedl dokazování smlouvou o postoupení pohledávek, výzvou, oznámením o postoupení pohledávky, smlouvou o zápůjčce, standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, přehledem plateb, předžalobní upomínkou, potvrzeními o podání, zákaznickou kartou a seznamem exekucí. 6. Ze zákaznické karty ze dne 25. 2. 2019 bylo zjištěno, že žalovaná je vdaná, nemá žádnou vyživovací povinnost, bydlí ve vlastním bydlení, má učňovské vzdělání a pracuje na plný úvazek. Předložena byla pracovní smlouva, výpis z bankovního účtu a výplatní pásky. Čistý příjem činil 29 000 Kč a odhadované měsíční výdaje činily 3 000 Kč. Žadatelka měla bankovní účet, neměla kreditní kartu ani zápůjčku u jiné společnosti. 7. Z výpisu z centrální evidence exekucí ze dne 18. 7. 2022 bylo zjištěno, že proti žalované byly dne 18. 5. 2020 13. 7. 2021, 25. 8. 2021, 1. 12. 2021 a 26. 11. 2021 zahájeny exekuce. 8. Ze smlouvy o zápůjčce – [příjmení] v hotovosti a ze standardních informací o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 25. 2. 2019 smlouvu, na základě které byla žalované poskytnuta v hotovosti zápůjčka ve výši 37 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit věřiteli jistinu ve výši 37 000 Kč a poplatek ve výši 35 642 Kč (poplatek sestával z úroku ve výši 12 195 Kč, z poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 13 683 Kč z částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 9 764 Kč), a to ve 24 měsíčních splátkách po 3 027 Kč, přičemž poslední splátka měla činit 3 021 Kč. Celková částka, kterou se žalovaná zavázala zaplatit, činila 72 642 Kč. Úroková sazba činila 29 % ročně. 9. Z přehledu splátek bylo zjištěno, že žalovaná uhradila celkem 8 splátek a to v celkové výši 24 300 Kč. 10. Z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne 10. 2. 2022 včetně potvrzení podání bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k plnění a upozorněna na skutečnost, že pokud dlužná částka nebude zaplacena do 17. 3. 2022 stane se dluh tímto dnem splatným. 11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 včetně přílohy, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022 včetně potvrzení podání bylo prokázáno postoupení pohledávky na žalobkyni. V oznámení o postoupení pohledávky, které bylo odesláno dne 11. 2. 2022, byla žalovaná současně vyzvána k zaplacení dlužné částky, a to do deseti dnů od doručení výzvy. 12. Z předžalobní upomínky včetně potvrzení podání bylo zjištěno, že žalovaná byla výzvou ze dne 20. 5. 2022 naposledy vyzvána k zaplacení dlužné částky, a to do 7 dnů od datace výzvy. Výzva byla žalované odeslána dne 24. 5. 2022. 13. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud ke skutkovému závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy poskytla žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 37 000 Kč, tuto skutečnost stvrdila žalovaná svým podpisem na smlouvě. Úvěr včetně poplatků se zavázala žalovaná zaplatit formou 24 měsíčních splátek po 3 027 Kč, což neučinila, dle tvrzení žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, žalovaná uhradila pouze 24 300 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k zaplacení, stejně jako žalobkyně. 14. Po právní stránce postupoval soud podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "o. z.") a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tj. právních předpisů účinných v době tvrzeného právního jednání. 15. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 16. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 17. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18). 18. Podle § 2 odst. 1 citovaného zákona spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 19. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 20. Co se týká úvěruschopnosti, žalobkyně tvrdila, že ta byla u osoby žalované zkoumána dostatečně shora uvedeným způsobem na základě zjištěných údajů týkajících se mimo jiné finančních poměrů, právní předchůdkyně měla provést taktéž lustrace v databázích a registrech, a dále srovnání se statistickými daty. Přestože tvrzení žalobkyně byla poměrně obsáhlá, taktéž co se týká popisu celého procesu, žalobkyně nepřeložila soudu téměř žádné listiny k prokázání svých tvrzení, a neunesla tak procesní břemeno důkazní, které jí v