224 C 320/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou na žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] jako dlužné jistiny spolu s 8,25% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, dále kapitalizovaného zákonného úroku ve výši [částka], částky [částka] jakožto nákladů spojených s uplatněním pohledávky a dále smluvní pokuty [částka]. Svoji žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě níž byl poskytnut žalovanému úvěr ve výši [částka], ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne [datum]. Žalovaný se zavázal zaplatit původnímu věřiteli částku [částka] a to do [datum] Smluvní pokuta byla dohodnuta ve výši 0,1% z dlužné jistiny za každý den prodlení. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně prověřila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr nahlédnutím do insolvenčního rejstříku, bankovního registru klientských informací a nebankovního registru klientských informací. Žalovaný však neuhradil dlužnou částku řádně a včas. Žalovanému byla ze strany žalobkyně zaslána předžalobní upomínka, žalovaný však poté neuhradil na dluh ničeho. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případně bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o.s.ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Toto postoupení bylo oznámeno žalovanému přípisem ze dne [datum], které mu bylo zasláno dne [datum]. 4. Ze znění smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] platné a účinné ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne [datum] a obchodních podmínek bylo zjištěno, že původní účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému dne [datum] na jeho bankovní účet částku [částka] jako spotřebitelský úvěr se splatností 61 dnů, celková částka ke splacení bez prodloužení činila [částka], součástí smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o úvěru. V těchto podmínkách jsou uvedeny další poplatky a smluvní pokuty. 5. Z předžalobní upomínky spolu s podacím archem bylo zjištěno, že žalovaný byl ze strany žalobkyně vyzván k zaplacení dlužné částky a to do [datum]. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo]) 9. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 10. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o.z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu. 11. V řízení ovšem bylo zjištěno, že žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně obdržel částku [částka], poskytnuté peněžní prostředky však právní předchůdkyni žalobkyně ani žalobkyni, na kterou byla pohledávka dle § 1879 o. z., postoupena, dosud nevrátil v plné výši, to ostatně ani sám netvrdil. Za situace, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod takového jednání, soud rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku [částka] z titulu bezdůvodného obohacení na jeho straně. Ve zbytku tj. částce [částka] byla žaloba s ohledem na s ohledem na absolutní neplatnost úvěrové smlouvy zamítnuta (výrok III.). 12. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení úroku z prodlení, a to od [datum]. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé odeslala žalovanému dne [datum] s určením splatnosti dne [datum]. Od následujícího dne je žalovaný v prodlení. 13. Soud vyzval žalobkyni, nechť soudu doloží, jak byla ověřována úvěruschopnost žalovaného. Po této výzvě vzala zpět žalobkyně svůj nárok podáním ze dne [datum] co do částky [částka] (představující kapitalizovaný úrok ve výši [částka] a smluvní pokutu ve výši [částka]). Soud proto postupoval podle § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby ve výroku II. zastavil. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 85,78 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 92,89 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 7,11 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].