225 C 159/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 2 000 Kč z titulu uzavřené smlouvy o zápůjčce. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne 17. 6. 2014 smlouva o zápůjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému prostřednictvím poštovní poukázky zaslané na jméno a adresu žalovaného částku 2 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit. Žalovaný se dostal se svým závazkem do prodlení. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši 2 000 Kč a zákonného úroku z prodlení z této částky od 7. 7. 2014 do zaplacení. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to vyplněním elektronického formuláře na webových stránkách právního předchůdce žalobkyně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a žalobkyně s takovým postupem souhlasila, soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) žalovaného vyzval, aby ve stanovené lhůtě sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak ve stanovené lhůtě neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s jeho postupem souhlasí. Žalovaný se k výzvě nevyjádřil, soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 3. Po zhodnocení předložených listin dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] dne 19. 6. 2006 vyplatil prostřednictvím poštovní poukázky žalovanému částku ve výši 2 000 Kč. Dne 22. 1. 2018 právní předchůdce žalobkyně odeslal žalovanému výzvu k zaplacení dluhu a zároveň mu oznámil, že došlo k postoupení pohledávky. Pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že účastníci uzavřeli distančním způsobem smlouvu o zápůjčce dne 17. 6. 2014, pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno, neboť ani z listiny označené jako„ smlouva o zápůjčce“, ani z jiných listinných důkazů neplyne skutečnost, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo k dohodě, na základě níž právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit. Nebyl prokázán ani obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalovaného na předložených listinách, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceném na předložených listinách. Skutečnost, že tyto listiny obsahují osobní údaje žalovaného, není dostatečnou evidencí jeho projevu vůle. 4. Dohodou ze dne 27. 12. 2017 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. 5. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Žalobkyně tvrdila uzavření smlouvy o zápůjčce. Ačkoliv ke sjednání smlouvy tohoto typu není třeba písemné formy, je třeba, aby žalobkyně svoje tvrzení prokázala. Soud ovšem nemá z navržených důkazů za prokázané, že byla uzavřena jakákoliv smlouva tvrzeného obsahu. Pouhý fakt, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku ve výši 2 000 Kč, ještě uzavření smlouvy včetně dalších tvrzených ujednání neprokazuje. Zjištěný skutkový stav tedy nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným, ať už v písemné, ústní či konkludentní podobě. 8. Na druhou stranu bylo v řízení zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 2 000 Kč, přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaný v řízení neuplatnil ani žádnou obranu, má právní předchůdce žalobkyně podle § 2991 o. z. právo na vrácení těchto prostředků. V řízení tak bylo prokázáno obohacení na straně žalovaného, úbytek majetku na straně právního předchůdce žalobkyně a kauzální nexus. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo taktéž prokázáno. Soud proto rozhodl tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč. 9. Nárok žalobkyně na přiznání úroku z prodlení soud posoudil jako částečně důvodný. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně odeslala dne 22. 1. 2018 (doručení viz § 573 o. z.). Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení také právo na úrok z prodlení dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od 26. 1. 2018. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu v příslušenství zamítl. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Postup podle § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupkyně žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.