225 C 213/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že mezi společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti [částka], žalovaná se zavázala úvěr uhradit ve 14 měsíčních splátkách po [částka] zahrnující úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek v celkové výši [částka]. Žalovaná poskytnutý úvěr nevrátila, uhradila pouze částku [částka]. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala schopnost žalované splácet úvěr. Pohledávka za žalovanou ze smlouvy o úvěru byla postoupena na žalobkyni s účinností ke dni [datum]. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení neuhrazené jistiny ve výši [částka], úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši [částka], úhrady za poskytnutí úvěru ve výši [částka], úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka], úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši [částka], úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka], úroku vyčísleného od [datum] do [datum] z dlužné jistiny ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení vyčísleného od [datum] do [datum] ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka]. 2. Žalobkyně se z jednání nařízeného na den [datum] omluvila, žalovaná se bez řádné a včasné omluvy nedostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“). 3. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dohodu, podle níž se zavázala poskytnout žalované částku ve výši [částka] a žalovaná se zavázala vrátit částku [částka] do [datum]. Žalovaná peníze čerpala při podpisu smlouvy. 5. Dohodou ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Postoupení pohledávky žalované oznámila právní předchůdkyně žalobkyně dopisem ze dne [datum], oznámení bylo předáno k přepravě dne [datum]. 6. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení dluhu. 7. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky bylo zjištěno, že žalované byl zaslán dopis a pracovník žalobkyně vynaložil cestu na adresu žalované. 8. Ze žádosti o úvěr bylo zjištěno, že měsíční příjem žalované je [částka], její celkové měsíční výdaje jsou v částce [částka], je svobodná a bydlí u rodičů. K žádosti o úvěr měla doložit výplatní pásky a pracovní smlouvu, ty však k důkazu předloženy nebyly. 9. Ze žalobkyní předložených důkazů nevyplynulo, že by právní předchůdkyně žalobkyně jakýmkoli způsobem uvedené údaje zkoumala a ověřovala, ať už konkrétní výši příjmů (například výplatními páskami žalované - tvrzení, že je právní předchůdkyně žalobkyně viděla, nebylo prokázáno), nebo výdajů (například výpisy z účtu žalované). Nemohla tak učinit relevantní závěr o pravdivosti žalovanou uváděných tvrzení, na základě kterého by následně posoudila, zda je žalovaná schopna úvěr splácet. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. 10. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. v tom směru, aby uvedla tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalované) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Žalobkyně se však jednání nezúčastnila, a své břemeno tvrzení a zejména důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalované splácet spotřebitelský úvěr neunesla. 11. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen„ SpÚ“), ve znění k datu právního jednání. 12. Podle § 86 odst. 1, 2 SpÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle § 87 odst. 1 SpÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15. Podle § 2991 odst. 1,2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 18. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že dohoda právní předchůdkyně žalobkyně a žalované je smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., přičemž s ohledem na skutečnost, že žalovaná v daném právním jednání vystupovala jako spotřebitel (§ 419 o. z.) a právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel, tedy osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost spočívající v poskytování úvěrů (§ 420 o. z.), na věc aplikoval také příslušná ustanovení o spotřebitelském úvěru. Z § 87 SpÚ, plyne, že věřitel je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a pokud tak neučiní, je následkem neplatnost uzavřené smlouvy. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně na jednání nedostavila, neunesla své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu k prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy. Z hlediska platnosti smlouvy o úvěru dané znamená, že smlouva je neplatná. 19. S ohledem na eurokonformní výklad českého práva (viz rozhodnutí SDEU ze dne 5. března 2020 ve věci C -679/18 OPR-Finance) soud předmětnou úvěrovou smlouvu posoudil jako absolutně neplatnou pro rozpor s § 86 SpÚ. 20. Neplatnost právního jednání, ke které soud přihlédl z úřední povinnosti, pak postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích, pojištění a dalších plněních (§ 1727 o. z.). 21. Na druhou stranu bylo v řízení zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně zpětně zaplatila částku [částka], přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaná v řízení neuplatnila ani žádnou obranu, má žalobkyně podle § 2991 o. z. právo