229 C 115/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 4 644 Kč spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 474 Kč a příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) a žalovanou byla dne 30. 7. 2021 uzavřena elektronicky na stránkách [webová adresa] po zaplacení verifikační platby smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdkyně poskytla žalované částku 4 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala tuto částku vrátit s příslušenstvím do 29. 8. 2021. Žalovaná se dostala se svým závazkem do prodlení, čímž jí vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny a náklady upomínání za odeslání písemných upomínek. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, se žalobou domáhá jistiny ve výši 4 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 644 Kč, nákladů za odeslání upomínek ve výši 150 Kč (označeno jako kapitalizovaný úrok), účelně vynaložených nákladů na vymáhání ve výši 473 Kč, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 149,97 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 4 000 Kč od 9. 2. 2022 do zaplacení. Žalovaná neuhradila ničeho ani k předžalobní upomínce. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně se z jednání omluvila, odročení nežádala, proto soud věc projednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez přítomnosti účastníků. 3. Soud dospěl na základě předložených listin k následujícímu skutkovému závěru. 4. Právní předchůdkyně žalobkyně dne 30. 7. 2021 převedla na účet ve vlastnictví žalované částku 4 000 Kč. Dopisem ze dne 2. 6. 2022 odeslaným dne 6. 6. 2022 žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu do 14. 6. 2022. Pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že účastníci uzavřeli distančním způsobem smlouvu o úvěru, pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno, neboť ani z listiny označené jako„ smlouva o úvěru [číslo]“, ani z jiných listinných důkazů neplyne skutečnost, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k dohodě, na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit. Nebyl prokázán ani obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalované na předložených listinách, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceným na předložených listinách. Skutečnost, že tyto listiny obsahují osobní údaje žalované, není dostatečnou evidencí jejího projevu vůle. 5. Postoupení pohledávky na žalobkyni vzal soud za prokázané z oznámení o postoupení pohledávky právní předchůdkyně i žalobkyně včetně dokladu o odeslání. 6. Z dalších předložených listin (obchodní podmínky, výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, výzvy právní předchůdkyně k úhradě) soud nezjistil skutečnosti relevantní pro rozhodnutí ve věci samé. 7. Důkaz listinou, a to společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek soud neprováděl, a to pro nadbytečnost, neboť skutkový stav byl dostatečně zjištěn již provedenými důkazy, stran postoupení pak zejména oznámením o postoupení. 8. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (dále jen nařízení), vše ve znění účinném v době tvrzeného právního jednání. 9. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Podle čl. 3 bodu 10 nařízení pro účely tohoto nařízení se rozumí„ elektronickým podpisem“ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. 11. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. Zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, ať už v písemné či ústní formě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků, podstatnou náležitostí je však elektronický podpis jednající osoby. Prostý elektronický podpis pak nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měly dohodnout, ani osobu jednajícího. Nadto nebylo v řízení prokázáno, že soudu předložená smlouva byla uzavřena a podepsána právě v daném znění, když z elektronického dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný elektronický podpis. 14. Soud nemohl žalobkyni poskytnout poučení ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. v tom směru, aby doplnila tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že právní předchůdkyně uzavřela smlouvu tvrzeného rozsahu právě s žalovanou. Žalobkyně se jednání nezúčastnila a procesní břemena tvrdit a prokázat tudíž neunesla. 15. V řízení bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na její účet částku 4 000 Kč, přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaná v řízení neuplatnila ani žádnou obranu, má právní předchůdkyně žalobkyně podle ust. § 2991 o. z. právo na vrácení těchto prostředků. V řízení tak bylo prokázáno obohacení na straně žalované, úbytek majetku na straně právní předchůdkyně žalobkyně a kauzální nexus. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo taktéž prokázáno. Soud proto rozhodl tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč. 16. Nárok žalobkyně na přiznání úroku z prodlení soud posoudil jako částečně důvodný. Zákonný úrok z prodlení je důvodný od 26. 2. 2022, a to pouze v rozsahu přiznané částky. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu učinila žalobkyně dne 14. 2. 2022, když odeslala žalované oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 2. 2022 včetně výzvy k zaplacení do 25. 2. 2022. Od následujícího dne je tudíž žalovaná v prodlení. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení také právo na úrok z prodlení dle ust. § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 17. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu s ohledem na neprokázání uzavření smlouvy tvrzeného rozsahu právě s žalovanou zamítl. 18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. Vycházel přitom ze skutečnosti, že žalobkyně zaslala žalované výzvu k plnění dle § 142a o. s. ř., nebyla však ve věci zcela úspěšná. Soud tak přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení pouze v poměrné části. Při určení poměru úspěchu obou stran ve věci v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. je pak třeba od úspěchu účastníka (zde žalobkyně) odečíst její neúspěch (tj. míru úspěchu druhé strany). Ve výši takto zjištěného rozdílu, tj. co do 47,24 %, pak má žalobkyně právo, aby jí žalovaná nahradila poměrnou část nákladů vynaložených při účelném uplatňování jejího práva u soudu. Tato částka nákladů řízení pak činí 987 Kč (tzn. poměrná část 47,24 % nákladů řízení v celkové výši 2 089 Kč, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 644 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, kvalifikovaná výzva k plnění, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Postup podle ust. § 14b a. t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vz