229 C 128/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovanou prostřednictvím prostředků elektronické komunikace smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované na její bezhotovostní účet č. [bankovní účet] peněžní prostředky ve výši [částka], žalovaná se zavázala prostředky vrátit do [datum], což neučinila, přestože byla o zaplacení upomínána. Smlouva byla uzavřena po registraci žalované na webových stránkách [webová adresa], po prověření úvěruschopnosti skrze lustrace v příslušných databázích. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovanou postoupena smlouvou ze dne [datum], tak požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. od [datum]. Žalobkyně pro případ, že by soud neměl nárok z úvěrové smlouvy za prokázaný, navrhla uložit žalované povinnost vydat bezdůvodné obohacení spočívající v převedených finančních prostředcích na její účet. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Z nařízeného jednání se žalobkyně prostřednictvím právního zástupce omluvila, odročení nežádala. Žalovaná se, přestože byla řádně předvolána, k jednání bez omluvy nedostavila. Soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 4. Soud dospěl na základě předložených listin k následujícím skutkovým zjištěním. 5. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], dne [datum] převedla na účet č. [bankovní účet] částku ve výši [částka], vlastníkem a jediným disponentem účtu byla v rozhodném období žalovaná, jak bylo prokázáno vyjádřením banky ze dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] odeslaným téhož dne na adresu bydliště žalované uvedenou na předložených listinách žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu s uvedením lhůty do tří dnů. Pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že právní předchůdkyně a žalovaná uzavřely distančním způsobem smlouvu o úvěru, pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno, neboť ani z listiny označené jako„ smlouva o spotřebitelském úvěru“, ani z jiných listinných důkazů neplyne skutečnost, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k dohodě, na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky a žalovaná se zavázala tyto prostředky včetně příslušenství vrátit. Nebyl prokázán ani obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalované na předložených listinách, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceným na předložených listinách. Skutečnost, že tyto listiny obsahují osobní údaje žalované, není dostatečnou evidencí jejího projevu vůle. 6. Smlouvou ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem ze dne [datum]. 7. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne [datum] o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (dále jen nařízení), vše ve znění účinném v době tvrzeného právního jednání. 8. Podle ust. § 2991 odst. 1,2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle čl. 3 bodu 10 nařízení pro účely tohoto nařízení se rozumí„ elektronickým podpisem“ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. 10. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. Zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi právní předchůdkyní a žalovanou, ať už v písemné či ústní formě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků, podstatnou náležitostí je však elektronický podpis jednající osoby. Prostý elektronický podpis pak nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měly dohodnout, ani osobu jednajícího. Nadto nebylo v řízení prokázáno, že soudu předložená smlouva byla uzavřena právě v daném znění, když z elektronického dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný elektronický podpis. 13. Žalobkyni nemohlo být poskytnuto ani poučení ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř., přičemž takové poučení se poskytuje účastníku pouze při jednání, kterého se však žalobkyně nezúčastnila. 14. Na druhou stranu bylo v řízení zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla žalované na účet v jejím vlastnictví celkem částku [částka], přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaná v řízení neuplatnila ani žádnou obranu, má žalobkyně, na kterou byla pohledávka ve smyslu ust. § 1879 o. z. postoupena, podle ust. § 2991 o. z. právo na vrácení těchto prostředků. V řízení tak bylo prokázáno obohacení na straně žalované, úbytek majetku na straně právní předchůdkyně žalobkyně a kauzální nexus. Soud proto rozhodl tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka]. 15. Nárok žalobkyně na přiznání úroku z prodlení soud posoudil jako částečně důvodný. Zákonný úrok z prodlení je důvodný od [datum]. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu učinila žalobkyně dne [datum] s tím, že ve smyslu § 573 o. z. zásilka došla třetí pracovní den po odeslání, tj. [datum] a dodatečná lhůta k plnění v trvání tří dnů marně uplynula dne [datum], od následujícího dne je žalovaná v prodlení. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení také právo na úrok z prodlení dle ust. § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 16. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do zákonného úroku z prodlení nad rámec přiznaného, soud žalobu s ohledem na neprokázání uzavření smlouvy tvrzeného obsahu právě s žalovanou zamítl. 17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci měla plný úspěch žalobkyně (vyjma části příslušenství), a proto soud tomuto účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení ve výši [částka] Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, výzva k plnění, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Postup podle ust. § 14b a. t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje [částka] a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalované uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.