25 C 36/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení výše uvedené částky spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] došlo k vytopení bytu pana [jméno] [příjmení] na adrese [adresa] (dále jen„ spodní byt“) tak, že v bytě, který se nachází nad bytem pana [příjmení] a je ve vlastnictví žalovaného (dále jen„ horní byt“), byly prováděny stavební úpravy, v důsledku kterých došlo k poškození vodovodu. Ve spodním bytě tak došlo k poškození výmalby kuchyně a jednoho z pokojů. Spodní byt byl v době pojistné události pojištěn u žalobkyně pojistnou smlouvou pro pojištění majetku [číslo]. Z jejího titulu v rámci pojistné události [číslo] vyplatila žalobkyně dne [datum] panu [příjmení] pojistné plnění ve výši 2 400 Kč za škodu vzniklou v důsledku vytopení spodního bytu. Žalovaný má dle § 2926 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), povinnost škodu nahradit. Na žalobkyni, jako na pojistitele, který vyplatil pojistné plnění ve výši 2 400 Kč, tak přešlo právo na náhradu škody v této výši představující skutečnou škodu dle § 2820 o. z. Žalovaný byl žalobkyní vyzván prostřednictvím jejího zástupce k zaplacení této částky předžalobní výzvou odeslanou dne [datum] na adresu [adresa], uvedenou v evidenci katastru nemovitostí, s lhůtou k plnění do [datum], avšak dopis se vrátil jako nedoručený. Následně žalobkyně prostřednictvím svého zástupce zaslala dne [datum] žalovanému předžalobní výzvu na adresu [adresa], avšak dopis se rovněž vrátil jako nedoručený. Žalobkyně tak žalovanému zaslala předžalobní výzvy na všechny jí dostupné adresy žalovaného. Žalovaný neuhradil ničeho a počínaje dnem [datum] se dostal do prodlení. 2. Žalovaný ve svém podání doručeném soudu dne [datum] navrhoval žalobu v části týkající se příslušenství a nákladů řízení zamítnout. Uvedl, že se zaplacením částky ve výši 2 400 Kč souhlasí, neboť škoda byla způsobena z jeho strany, avšak nesouhlasí se zaplacením úroků z prodlení a nákladů řízení, jelikož mu nebyla předžalobní výzva doručena. 3. Ve věci bylo nařízeno jednání na den [datum]. Žalovaný se na jednání dostavil, žalobkyně se z jednání omluvila. Při jednání žalovaný uvedl, že žalobkyni ke dni jednání ničeho neuhradil. 4. Na základě provedeného dokazování došel soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaný byl ke dni [datum] vlastníkem horního bytu. K průsaku vody do spodního bytu téhož dne došlo tak, že v horním bytě probíhaly stavební úpravy, v důsledku kterých došlo k poškození vodovodu. Prosakující voda způsobila ve spodním bytě poškození výmalby v kuchyni a v jednom pokoji. Domácnost pana [příjmení] byla u žalobkyně pojištěna na základě pojistné smlouvy ode dne [datum] na dobu neurčitou. Pan Kortus uplatnil svůj nárok na pojistné plnění ve výši 5 400 Kč u žalobkyně, to bylo následně poníženo o spoluúčast ve výši 3 000 Kč, bylo mu tedy dne [datum] vyplaceno pojistné plnění ve výši 2 400 Kč. K zaplacení částky vyplaceného pojistného plnění byl žalovaný žalobkyní vyzván předžalobní výzvou ze dne [datum], zaslanou na adresu [adresa], s výzvou k plnění do dne [datum]. Předžalobní výzva se však vrátila jako nedoručený dopis. Z potvrzení o provedené lustraci v centrální evidenci obyvatel bylo zjištěno, že žalovaný měl trvalý pobyt na adrese [adresa]. Předžalobní výzva ze dne [datum] tak byla v den odeslání zaslána na platnou adresu trvalého pobytu žalovaného a dostala se do jeho sféry v době před změnou trvalého pobytu. Z e-mailové korespondence bylo zjištěno, že žalovaný kontaktoval žalobkyni prostřednictvím zaslaného e-mailu ze dne [datum], ve kterém uvedl, že souhlasí se zaplacením částky ve výši 2 400 Kč, jelikož škoda byla způsobena z jeho strany. Současně v předmětném e-mailu uvedl, že se dozvěděl, že jeho matka zaslala panu [příjmení] částku ve výši 3 000 Kč jakožto náhradu vzniklé škody. Žalovaný dále uvedl, že se zaplacením ostatních nákladů nesouhlasí, neboť nikdy neměl možnost se o tomto dozvědět, zároveň žalovaný tyto náklady pro s ohledem na své povolání dělníka považuje za vysoké. 5. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Deliktní odpovědnost (§ 2910 o. z.) je založená na porušení povinnosti plynoucí ze zákona, jestliže v příčinné souvislosti s tím vznikla poškozenému újma; zavinění se presumuje (§ 2911 o. z.) s tím, že (dle § 2912 o. z.) se může škůdce odpovědnosti zprostit, prokáže-li, že újmu nezavinil. 6. Podle § 2926 o. z. kdo, byť oprávněně provádí nebo zajišťuje práce, jimiž se jinému působí škoda na nemovité věci, nebo jimiž se držba nemovité věci znemožní nebo podstatně ztíží, nahradí škodu z toho vzniklou. 7. Podle odst. 1 § 2820 o. z. vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil. To neplatí, vzniklo-li této osobě takové právo vůči tomu, kdo s ní žije ve společné domácnosti nebo je na ni odkázán výživou, ledaže způsobil pojistnou událost úmyslně. Dle odst. 2 osoba, jejíž právo na pojistitele přešlo, vydá pojistiteli potřebné doklady a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. Zmaří-li přechod práva na pojistitele, má pojistitel právo snížit plnění z pojištění o částku, kterou by jinak mohl získat. Poskytl-li již pojistitel plnění, má právo na náhradu až do výše této částky. 8. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že nárok žalobkyně je důvodný. V řízení bylo prokázáno a žalovaný její tvrzení v tomto nerozporoval, že škoda pana [příjmení] vznikla v důsledku úniku vody z horního bytu, který byl (a v současné době rovněž je) ve vlastnictví žalovaného, a to v návaznosti na poškození vodovodu stavebními úpravami. Žalovaný prováděl práce v horním bytě, které způsobily škodu ve spodním bytě, a je tak povinen k náhradě škody (§ 2926 o. z.). Rovněž bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla poškozenému panu [příjmení] pojistné plnění, a tak na ni v důsledku § 2820 o. z. přešlo jako na jejího pojistitele právo na náhradu škody. Žalobkyni vznikl i nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o. z., které soud přiznal za požadované období následující po v řízení prokázaném obeslání žalovaného předžalobní výzvou od [datum] do zaplacení z dlužné částky dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně dostála své povinnosti stanovené v § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) a zaslala předžalobní výzvu žalovanému na adresu zjistitelnou z katastru nemovitostí ke dni jejího odeslání. Pokud by soud zvažoval aplikaci § 150 o. s. ř. s ohledem na probíhající změnu adresy trvalého bydliště žalovaného v době, kdy žalobkyně předžalobní výzvu odesílala, musel by žalovaný prokázat alespoň elementární snahu svůj nerozporovaný dluh vůči žalobkyni v řízení uhradit. Za situace, kdy žalovaný s vědomím svého dluhu od června 2022 nezaplatil ničeho, nelze o nepřiznání náhrady nákladů řízení žalobkyni uvažovat. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 514 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 400 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 500 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 1 000 Kč za podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 400 Kč ve výši 714 Kč. Žalobkyně nepožadovala náhradu nákladů řízení za své podání ze dne [datum]. 11. S ohledem na pozitivní postoj žalobkyně k plnění žalovaného dluhu ve splátkách v podání ze dne [datum] a sdělení žalovaného při jednání, že je schopen splácet 1 000 Kč měsíčně, soud rozhodl o plnění žalovaného ve splátkách pod podmínkou ztráty výhody splátek. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. výrokem I. tak soud uložil žalo