25 C 50/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela s žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) poskytl žalované peněžní prostředky ve výši [částka], a žalovaná se zavázala zaplatit zpět jistinu a částku [částka] představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši [částka], odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši [částka] a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], a to ve 45 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaná uhradila na dluh pouze částku [částka]. Žalobkyně se tak domáhá úhrady zbytku dluhu, s nímž je žalovaná v prodlení. Žalobkyně dále uvedla, že s žalovanou dne [datum] uzavřela smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši [částka], a žalovaná se zavázala zaplatit zpět jistinu a částku [částka] představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši [částka], odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši [částka] a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], a to v 60 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaná uhradila na dluh pouze částku [částka]. Žalobkyně se tak domáhá úhrady zbytku dluhu, s nímž je žalovaná v prodlení. Žalovaná dlužnou částku nevrátila ani k výzvě žalobkyně. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením obou smluv právní předchůdce žalobkyně prověřil schopnost žalované splácet poskytnuté zápůjčky. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum]. K jednání se bez omluvy nedostavila žalovaná. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). 4. Soud provedl dokazování smlouvami o zápůjčce, zákaznickými kartami žalované, přehledem plateb, oznámením o postoupení pohledávek a výzvou k úhradě. 5. Ze shora provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav: Dne [datum] a [datum] právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou smlouvy o zápůjčce, na základě nichž poskytl žalované v obou případech částku [částka], žalovaná se zavázala právnímu předchůdci žalobkyně vrátit poskytnuté částky společně s úrokem a poplatky v pravidelných týdenních splátkách (důkaz: smlouvy o zápůjčce). Žalovaná uhradila [částka] a [částka] (důkaz: přehled plateb). Žalovaná zbylou částku neuhradila ani k výzvě žalobkyně (důkaz: předžalobní výzva). Žalovaná sjednala druhou smlouvu o zápůjčce ještě předtím, než splatila první zápůjčku a ze zákaznické karty ze dne [datum] vyplývá, že i v době sjednání první smlouvy měla dosud nesplacenou zápůjčku u právního předchůdce žalobkyně (důkaz: zákaznická karta ze dne [datum]). V rámci sjednávání smlouvy ze dne [datum] žalovaná uvedla, že je na mateřské dovolené s podporou [částka], pobírá sociální dávky ve výši [částka], příjem jejího partnera je [částka], celkem má příjmy ve výši [částka], její výdaje představují [částka] za nájem, [částka] za telefon, [částka] za splátku od právního předchůdce žalobkyně a [částka] za výdaje na domácnost, celkem má výdaje ve výši [částka] (důkaz: zákaznická karta ze dne [datum]). V rámci sjednávání smlouvy ze dne [datum] žalovaná uvedla, že pobírá sociální dávky ve výši [částka], dávky hmotné nouze ve výši [částka] a příjmy partnera jsou [částka], celkem má příjmy ve výši [částka], její výdaje představují [částka] za nájem, [částka] za telefon, [částka] za splátku od právního předchůdce žalobkyně a [částka] za výdaje na domácnost, celkem má výdaje ve výši [částka] (důkaz: zákaznická karta ze dne [datum]). 6. Rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích neobsahuje žádné skutkové zjištění, nýbrž toliko podporuje právní argumentaci žalobkyně, a proto není třeba jej provádět k důkazu. 7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 9. Podle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2015 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 11. Soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvy o zápůjčce. Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně na základě těchto smluv poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 2 x [částka], avšak žalobkyně žádným způsobem neprokázala, že právní předchůdce žalobkyně splnil svoji povinnost stanovenou ve shora citovaném § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně v žalobě k této skutečnosti uvedla pouze obecné tvrzení, že posouzení schopnosti žalované splácet provedla zjištěním skutečností uvedených žalovanou v zákaznické kartě, aniž by tvrdila a prokazovala, jaká konkrétní zjištění učinila. Z předložených listin skutečné zkoumání schopnosti splácet nevyplývá, vyjma skutečnosti, že žalovaná vyplnila v obou případech zákaznickou kartu. 12. Soud při jednání poučil žalobkyni ve smyslu § 118a o. s. ř. v tom směru, aby do konce jednání označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudil schopnost spotřebitele (tj. žalované) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Žalobkyně žádné nové důkazy neoznačila, své břemeno důkazní tedy neunesla. 13. Shora uvedené smlouvy o zápůjčce jsou tak s ohledem na skutečnost, že věřitel nesplnil podmínky § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, absolutně neplatné. Žalované byla poskytnuta částka 2 x [částka], z níž dosud byla vrácena pouze část ve výši [částka] resp. [částka]. Žalovaná je tedy povinna žalobkyni vydat ve smyslu § 2991 občanského zákoníku vše, co na základě neplatných smluv dostala. Soud tak žalobě v části týkající se rozdílu ve výši [částka] vyhověl, neboť nevrácená částka je bezdůvodným obohacením žalované, které je třeba žalobkyni vydat. Žalobkyně má nárok na úrok z prodlení z částky [částka] v zákonné výši dle shora uvedeného nařízení vlády, s ohledem na odeslané oznámení o postoupení pohledávek s výzvou k plnění ve smyslu § 573, § 1958 odst. 2 občanského zákoníku jej lze přiznat až od uplynutí lhůty k plnění stanovené v tomto oznámení o postoupení pohledávek žalobkyně (důkaz: oznámení o postoupení pohledávek). Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. Ve zbylé části pak bylo třeba žalobu zamítnout (výrok II.). 14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl výrokem III. dle § 142 odst. 1 o. s. ř. s odůvodněním, že převážně úspěšné žalované žádné náklady nevznikly.