7 C 10/2022-66 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 60 000 Kč z titulu tvrzeného nadužívání společné věci žalovaným a žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný jsou spoluvlastníky pozemku č. st. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa žalovaného], objekt k bydlení, a pozemku [číslo] – zahrada, to vše zapsáno v katastru nemovitosti, v [katastrální uzemí], obec Ledce na [list vlastnictví], vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Slaný. Žalobkyně aktuálně vlastní ¾ nemovitostí a spoluvlastnický podíl žalovaného je ¼ uvedených nemovitostí. Žalobkyně nabyla spoluvlastnického podílu na předmětných nemovitostech jednak na základě smlouvy kupní ze dne [datum] a jednak na základě usnesení soudního exekutora ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Podle žalobních tvrzení je žalobkyně přesvědčena, že žalovaný užívá bez právního důvodu společnou věc nad rámec svého spoluvlastnického podílu. Žalobkyně se tudíž domáhá vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího právě v onom tvrzeném nadužívání. Podle žalobkyně užívá žalovaný nemovitost bez právního důvodu od [datum] v rozsahu další ideální čtvrtiny spoluvlastnického podílu, přičemž žalobkyně má za to, že obvyklá cena za užívání předmětné nemovitosti činí v daném místě a čase 20 000 Kč měsíčně, tj. za užívání čtvrtiny nemovitosti by měla příslušet částka 5 000 Kč měsíčně. Žalobkyně se domáhá zaplacení celkové výše bezdůvodného obohacení za rok 2021, tedy za celých 12 měsíců po 5 000 Kč, proto požaduje zaplacení částky 60 000 Kč spolu s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. 2. K výzvě soudu se žalovaný vyjádřil ve věci písemně a především nárok neuznal, se žalobou nesouhlasil a nesouhlasil ani s popisem skutkových tvrzení. Žalovaný nesporoval, že je spoluvlastníkem podílu ve výši ¼ ve vztahu k celku nemovitých věcí tak, jak jsou v žalobě popsány, doplnil, že on sám nabyl vlastnického práva k podílu ve výši ¼ na základě usnesení Okresního soudu v Kladně č.j.: [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] o potvrzení nabytí dědictví. Dále popsal genezi spoluvlastnických vztahů tak, že [datum] byla uzavřena kupní smlouva mezi společností [právnická osoba], [IČO] v postavení kupujícího a panem [jméno] [příjmení] v postavení prodávajícího, kdy kupující koupila od prodávajícího spoluvlastnický podíl o velikosti ½ vzhledem k celku předmětných nemovitostí, a to za částku 100 000 Kč. V souvislosti s podpisem kupní smlouvy [datum] upozornil žalovaný na tehdejší znění ustanovení § 1124 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdy bylo stanoveno zákonné předkupní právo spoluvlastníků k předmětu prodeje. Žalovaný tvrdil a nadále tvrdí, že bývalí spoluvlastníci žalovaného nevyzvali k realizaci předkupního práva, tedy nenabídli mu možnost odkoupení spoluvlastnického podílu a porušili tím povinnost uloženou jim v tehdejším znění ustanovení § 1124 o.z. Žalovaný v pozici tehdy žalobce vedl spor před zdejším soudem v řízení [spisová značka], v jehož rámci tehdejší prodávající potvrdili, že žádnou nabídku k realizaci předkupního práva žalovanému neučinili, a žalovaný se o změně spoluvlastnických vztahů dozvěděl až náhodně nahlédnutím do katastru nemovitostí. Podle žalovaného jedná žalobkyně účelově a navíc je personálně propojená se společností [právnická osoba] Sedm dnů poté, co nabyla účinnosti změna občanského zákoníku v ustanovení o předkupním právu spoluvlastníků, což se stalo [datum], pak hned [datum] došlo k podpisu kupní smlouvy, kdy společnost [právnická osoba] převedla na společnost současné žalobkyně spoluvlastnický podíl k nemovitosti ve výši ½ vzhledem k celku za 200 000 Kč. Obě společnosti jsou personálně propojeny, v době převodu spoluvlastnického podílu figurovala v pozici prokuristy v obou společnostech [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která v současné době zastává pozici prokuristy již pouze ve společnosti žalobkyně. Nad to z kupní smlouvy uzavřené [datum] je zřejmé, že byla uzavřena cíleně po změně zákona tak, aby již nebylo nutno respektovat dříve v zákoně zakotvené předkupní právo spoluvlastníků. Týká se to nejenom předmětných nemovitostí, ale podle tvrzení žalovaného ještě dalších 19 nemovitých věcí, v nichž společnost [právnická osoba] převáděla nemovitosti nebo jejich část na žalobkyni. Žalovaný tedy především tvrdí ve svém vyjádření, že porušením právní povinnosti ze strany právního předchůdce žalobkyně, s nímž je žalobkyně v úzkém personálním a zájmovém propojení, dochází uplatněním nároku žalobkyně k porušení dobrých mravů a ke snaze legalizovat výkon práva, který je založen na porušení zákona. Dále pak žalovaný uvedl, že i kdyby nebylo této geneze spoluvlastnických vztahů, je nárok žalobkyně nedůvodný. Nárok žalobkyně je opřen o tvrzení ohledně nadužívání nemovité věci ze strany žalovaného, ale žalobkyně se nikdy reálně nepokoušela o faktické užívání nemovité věci, kterou má ve spoluvlastnictví se žalovaným, a žalovaný žalobkyni nikdy nebránil v reálném užívání. Žalobkyně o reálné užívání nikdy neprojevila sebemenší zájem a nikdy jí ze strany žalovaného nebylo v užívání bráněno, takže skutečným zájmem žalobkyně je pouhé získávání finančních benefitů, ať již z tvrzeného bezdůvodného obohacení spoluvlastníků, nebo výhodného prodeje levně nabytých podílů třetím subjektům nebo stávajícím spoluvlastníkům. 3. Teprve v doplňujícím podání ze dne [datum] v souvislosti s tím, že soud původně vyhověl návrhu na přerušení řízení do doby skončení zmíněného řízení [spisová značka], doplnila žalobkyně svá tvrzení ohledně toho spoluvlastnického podílu, ohledně nějž se domáhá vydání tvrzeného bezdůvodného obohacení. Podáním doručeným soudu 12. 3. a následně odvoláním doručeným soudu [datum] žalobkyně doplnila svá tvrzení o tom, že se domáhá vydání bezdůvodného obohacení pouze ve vztahu k svému podílu ve výši ¼ vzhledem k celku nemovitostí, a to ve vztahu k té čtvrtině, které nabyla v dražbě. Doplnila tedy tvrzení, že se nedomáhá bezdůvodného obohacení ve vztahu k oné polovině předmětných věcí, o níž je vedeno řízení [spisová značka], ale pouze k tomu spoluvlastnickému podílu, o jehož nabytí nemůže být sporu (řízení [spisová značka] se týká nahrazení projevu vůle z titulu porušení předkupního práva k jedné polovině nemovitostí a žalobkyně tvrdila v žalobě, že je vlastníkem ¾ nemovitostí, tudíž mělo být soudu údajně jasné, že právě ve vztahu k řádně nabyté čtvrtině nemovitostí se žalobkyně domáhá vydání bezdůvodného obohacení, byť tuto čtvrtinu nijak blíž nespecifikovala). 4. Usnesením [název soudu] č.j.: [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo následně rozhodnuto, že řízení se nepřerušuje, když odvolací soud akceptoval upřesnění tvrzeného nároku žalobkyní ve výše zmíněných podáních, soud tudíž nařídil ve věci samé jednání. 5. K jednání byla žalobkyně řádně předvolána prostřednictvím svého právního zástupce, ten převzal obsílku [datum], ale k jednání se nedostavil ani právní zástupce ani žádný zástupce žalující společnosti. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád – (dále jen „o.s.ř.“) a jednal v nepřítomnosti žalobkyně. 6. Žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce zdůraznil opět požadavek na zamítnutí žaloby a kromě skutečností, které byly namítány již v písemném vyjádření, zdůraznil, že žalovaný nikdy žalobkyni v užívání nebránil a žalobkyně se nikdy reálně o užívání nemovité věci nepokoušela. Nad rámec toho podotkl, že sice v řízení [spisová značka] zdejší soud žalobě vyhověl a odvolací soud následně žalobu změnil tak, že ji zamítl, ale žalovaný bude podávat dovolání, když má za to, že v rozhodnutí odvolacího soudu nebyl respektován názor Nejvyššího soudu ČR vyjádřený v jeho rozhodnutí [spisová značka]. Dále sdělil právní zástupce žalovaného, že z navržených důkazů nesouhlasí s výslechem svého klienta a že není ani zřejmé, jaké skutečnosti tvrzené žalobkyní by měl právě žalovaný prokazovat svou výpovědí a že by mělo jít o skutečnosti, které nelze prokázat jinak (§ 131 o.s.ř.). Zdůraznil, že v žalobě postrádá tvrzení a důkazní návrhy k tomu, že žalobkyně projevuje zájem čtvrtinu nemovitostí užívat a že žalovaný jí v tom brání. Právní zástupce žalovaného jednoznačně učinil sporným tvrzení žalobkyně o nadužívání nemovitosti žalovaným ve vztahu k ¼ nemovitostí. Poukázal i na to, že žalobkyně ani v žalobě sama nespecifikovala, ve vztahu ke které čtvrtině se nároku domáhá, a doplnila to až podáním v souvislosti s odvoláním do usnesení o přerušení řízení. Pouze tvrdila, že žalovaný užívá nemovitost nad rámec svého podílu a ona že je spoluvlastníkem v rozsahu ¾ nemovitosti vzhledem k celku. 7. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni o nutnosti doplnit tvrzení podle § 118a o.s.ř. a v návaznosti na to doplnit též důkazní návrhy k tomu, ve vztahu k jaké čtvrtině nemovitostí (co do právního důvodu nabytí) se nároku domáhá, jakým způsobem usilovala o faktické užívání nemovitosti a v jakém smyslu v tom žalovaný žalobkyni bránil. Tím, že se žalobkyn