14 C 20/2023-64 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou došlou Okresnímu soudu v Rakovníku domáhala na žalovaném zaplacení částky celkem 12 066 Kč s úrokem z prodlení jdoucím z částky 9 630 Kč od [datum] do zaplacení s poukazem na to, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovaným byla [datum] uzavřena smlouva [číslo] dle níž byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 10 000 Kč. Žalovaný byl povinen kromě jistiny ve výši 10 000 Kč zaplatit dále poplatek za poskytnutí zápůjčky 2 000 Kč, obchodní úrok 910 Kč a službu hotovostního inkasa splátek v částce 3 000 Kč, celkem 15 910 Kč, vše formou 43 týdenních splátek po 370 Kč. Žalovaný na dluh uhradil pouze 3 844 Kč. Žalovaný tak na jistině dluží 9 630 Kč, na poplatku za poskytnutí zápůjčky 2 000 Kč, na úroku 157 Kč a na hotovostním inkasu 279 Kč, celkem 12 066 Kč. Původní věřitel posoudil úvěruschopnost žalovaného na základě porovnání jeho příjmů a výdajů, které jsou zaznamenané v kartě zákazníka, dále nahlédl do rejstříku BRKI, NRKI, databáze sdružení [příjmení] a insolvenčního rejstříku ISIR. 2. Okresní soud v Rakovníku usnesením ze dne 26.4.2023 č.j. 8 C 90/2023 – 24 vyslovil svoji místní nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu soudu v Kladně jako soudu místně příslušnému. 3. Zdejší soud ve věci nařídil jednání, žalobkyně prostřednictvím právního zástupce omluvila svoji neúčast a souhlasila, aby bylo jednáno a rozhodnuto v její nepřítomnosti. Žalovaný, jenž se k jednání dostavil, uvedl, že je ochoten uhradit částku, kterou si půjčil, v ostatním ponechal rozhodnutí na úvaze soudu, dlužnou částku hodlal splácet splátkou 3 000 Kč měsíčně. 4. Soud ve věci provedl listinné důkazy, ze znění smlouvy o půjčce ze dne [datum] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž žalovaný převzal v hotovosti částku 10 000 Kč, kterou se zavázal uhradit formou 43 týdenních splátek po 340 Kč včetně poplatku za poskytnutí zápůjčky 2 000 Kč, obchodního úroku 910 Kč a služby hotovostního inkasa splátek 3 000 Kč, celkem 15 910 Kč. 5. Ze zákaznické karty ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že žalovaný uvedl jako měsíční příjem mzdu 14 000 Kč, jeho finanční situace byla ověřena z výplatní pásky a pracovní smlouvy, pokud jde o měsíční výdaje, žalovaný uvedl výdaje na nájem/ inkaso Kč 5 000 Kč, předložil nájemní smlouvu, neověřené výdaje jsou na domácnost 5 500 Kč a telefon 500 Kč, žalobkyně pak nedoložila informace z rejstříku BRKI, NRKI a [příjmení], žalovaný uvedl, že si nepamatuje, zda doložil výdaje na domácnost. 6. Z vylustrovaných věcí bylo zjištěno, že proti žalovanému bylo v roce 2014, tedy před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce, vedeno u zdejšího řízení ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. 7. Aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřenou mezi společností [právnická osoba], a žalobkyní, seznamu postupovaných pohledávek k této smlouvě a oznámení původního věřitele ze dne [datum] o postoupení pohledávky ze smlouvy [číslo] žalovanému. 8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen,,o.z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 9. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Od [datum] je v účinnosti i další část tohoto ustanovení, podle něhož věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Jedná se o neplatnost absolutní, k níž je soud povinen přihlédnout z moci úřední, v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem vůbec v úvahu, jak by tomu bylo u případů relativní neplatnosti. 10. Dle ustálené judikatury (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn.: 32 Odo 1726/2006, 33 Cdo 2178/2018, Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 4129/18) je výrazem posouzení úvěruschopnosti věřitele verifikovat si údaje poskytnuté potenciálním dlužníkem nejenom např. vyžádáním si potvrzení o příjmu, ale ověřením si tvrzení z veřejně přístupných registrů a následně na základě verifikovaných údajů vyhodnotit schopnost dlužníka úvěr splatit, když zákonem chráněným zájmem není jenom ochrana spotřebitele před nepříznivými důsledky platební neschopnosti, ale i ochrana společnosti jako celku před negativními dopady předluženosti jejích členů v podobě navýšení přímých a nepřímých sociálních výdajů. 11. Ze žalobkyní předložených důkazů nevyplynulo, že by právní předchůdkyně žalobkyně u žalovaného ověřovala s odbornou péčí schopnost spotřebitele úvěr splácet. Nebyla doložena částka 500 Kč měsíčně za telefon, ale především se spokojila s naprosto nereálnými výdaji na domácnost ve výši 5 500 Kč měsíčně, které v sobě nepochybně zahrnují náklady na stravu, ošacení, hygienu či lékařskou péči, rovněž pak žalobkyně nedoložila výpisy z rejstříku BRKI, NRKI a [příjmení]. 12. Soud by žalobkyni, pokud by se účastnila jednání před zdejším soudem, poskytl poučení ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. v tom směru, aby uvedla další tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že byla s odbornou péčí posouzena schopnost spotřebitele (tj. žalovaného) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Žalobkyně se však jednání neúčastnila, své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalovaného splácet spotřebitelský úvěr tak neunesla. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle § 118a o. s. ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). 13. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 15. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] ve spojení s podacím archem z téhož dne soud shledal, že žalovaný byl upomínán o zaplacení dluhu ze smlouvy [číslo] ze dne [datum] do 7 dnů od odeslání výzvy. 16. Žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně převzal částku 10 000 Kč, přičemž vrátil částku 3 844 Kč, žalovaný se tak co do částky 6 156 Kč bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni podle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení, též nárok na zaplacení úroku z prodlení, a to ode dne následujícího po uplynutí 7 denní lhůty k plnění. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007). Vzhledem k výši dlužné částky umožnil soud žalovanému splácet dluh podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen,,o.s.ř“) v přiměřených splátkách. 17. S ohledem na shora uvedenou absolutní neplatnost smlouvy o úvěru byla žaloba co do zbytku zamítnuta, což obráží výrok II. rozsudku. 18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o.s.ř. za situace, kdy ve větším rozsahu úspěšnému žalovanému náklady řízení nevznikly.