207 C 164/2023-41 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem 25 000 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 25 000 Kč jdoucím od [datum] do zaplacení s poukazem na to, že je právním nástupcem původního věřitele [právnická osoba], [IČO] a že mezi původními účastníky byla [datum] uzavřena smlouva o půjčce ve výši 25 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit spolu s poplatkem 18 400 Kč v 55 týdenních splátkách po 800 Kč Smlouva byla uzavřena na pobočce původního věřitele [právnická osoba] a částku 25 000 Kč převzal žalovaný hotově. Celkem měl po 55 týdnech od uzavření smlouvy splatit 43 400 Kč, ale zaplatil jen částky, které byly započteny na souhrnný poplatek, z něj ještě zbývá doplatit 11 200 Kč (označeno za kapitalizovaný úrok). Úhrady činily celkem 7 200 Kč, proto zbývá doplatit kromě kapitalizovaného úroku ještě celých 25 000 Kč na jistinu, dále od [datum] požaduje žalobkyně i zákonný úrok z prodlení. Původní věřitel postoupil žalobkyni pohledávku (prostřednictvím dalšího postupníka) smlouvou ze dne [datum] s účinností od téhož dne a žalovaného o tom informoval přípisem ze dne [datum]. 2. Ve věci soud postupoval v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), neboť strany s tímto postupem souhlasily nebo nevyjádřily nesouhlas. 3. Soud tak posoudil důkazy k prokázání oprávněnosti celého nároku žalobkyně. Ze znění obchodních podmínek původního věřitele [právnická osoba], v návaznosti na znění smlouvy s údaji žalovaného včetně bydliště a rodného čísla bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně vyplatil žalovanému částku 25 000 Kč jako půjčku se splatností 55 týdnů, výplata žalovanému [datum] byla prokázána podpisem žalovaného v prohlášení o převzetí částky v textu smlouvy. Z téhož textu vyplývá sjednání blíže neurčeného„ souhrnného poplatku“ 18 400 Kč a ze znění další strany smlouvy bylo dále zjištěno, že její nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Z těchto smluvních podmínek bylo zjištěno, že rubová strana smlouvy neobsahuje podpis žalovaného, uvádí se zde RPSN 215,73%. Tvrzenou výši splacených a dlužných částek žalovaný nijak nerozporoval, soud tedy vyšel ze žalobního tvrzení, že zaplatil jen 7 200 Kč, nikoli více. Postoupení pohledávky žalobkyni je prokazováno smlouvou z [datum] a oznámením postupitele žalovanému z [datum]. 4. Soud postupoval podle předpisů platných a účinných do [datum], neboť smluvní vztah vznikl před tímto datem (§ 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.). 5. Podle § 657 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Po zhodnocení shora provedeného dokazování dospěl soud ze znění smlouvy o půjčce uzavřené mezi původními účastníky k závěru, že tito uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně žalovanému půjčila 25 000 Kč, žalovaný se zavázal uhradit půjčku navýšenou o poplatek 18 400 Kč, uvádí se RPSN 215,73%. Důvod tak vysokého poplatku není zřejmý, představuje 73,6 % jistiny (na dobu 1 roku by to bylo 69,6 %), a pokud by mělo jít o úrok, byl by jako lichevní absolutně neplatný. Plnění žalovaného ve výši 7 200 Kč tak není možno zohlednit ani zčásti jako plnění na úrok (poplatek), ale pouze na jistinu. Protože žalovaný netvrdil ani neprokázal, že včas zaplatil celých 25 000 Kč, shledal soud žalobu co do částky (25 000 – 7 200) tj. 17 800 Kč po právu a podle § 657 občanského zákoníku uložil žalovanému zaplatit ji žalobkyni včetně zákonného úroku z prodlení (§217 odst. 2 občanského zákoníku) ve výši podle vládního nařízení 142/1994 Sb. účinného v době prodlení (výrok I.). 6. Dále se soud zaobíral oprávněností nároku žalobkyně na zaplacení poplatku za půjčku ve výši 18 400 Kč z pohledu dobrých mravů. [příjmení], která je kalkulována věřitelem jako částka k vrácení, je ve smlouvě navýšena o poplatek, čímž zjevně smlouva cílí na získání především všech sankčních plateb za porušení povinnosti splácet, které lze očekávat při neúměrně častém (týdenním) splácení, tj. předmětem smlouvy je v konečném důsledku plnění několikanásobně vyšší a poplatek představující úplatu za půjčku nelze žalobci přiznat nejenom pro rozpor s dobrými mravy podle § 3 odst. 1 občanského zákoníku, dle něhož výkon práv a povinností vyplývající z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy, ale také podle § 39 občanského zákoníku pro obcházení zákona. K rozporu s dobrými mravy nutno uvést následující: Výše poplatku je dle názoru soudu nepřiměřená s ohledem na výši jistiny a dobu, na niž se půjčka poskytuje, a to i přes to, že žalobce není bankovním subjektem a lze předpokládat možnost, že žalovaný s ohledem na své finanční zázemí by úvěr od bankovního subjektu neobdržel, žalobce tudíž nese vyšší riziko při půjčce, které má být z poplatku také kryto. Podle § 56 odst. 1 občanského zákoníku spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, zde však je smlouva nastavena výrazně v neprospěch spotřebitele. Soud proto žalobci výrokem II. zbývající poplatek za půjčku ani částku odpovídající plnění žalovaného nepřiznal a zamítl i úrok z prodlení požadovaný z nepřípustného základu, tj. z částky již zaplacené, nepřípustný tak je úrok z prodlení požadovaný z částky 7 200 Kč. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná z 71,2 % a neúspěšná co do 28,8%, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši rozdílu, tj. 42,4 % z částky 2 702 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 250 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna za 3 úkony právní služby stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t., tj. 3 x 300 Kč a 3x100 Kč, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ze základu 1 200 Kč, tj. 252 Kč, 100 % nákladů řízení by představovala částka 2 702 Kč, nárok na 42,4 % znamená 1 145,65 Kč splatných podle § 149 odst. 1 o.s.ř. do rukou právního zástupce žalobkyně.