210 C 189/2023-35 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši 19 000 Kč + poplatku ve výši 4 940 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 6 194 Kč, dále se domáhala zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny a poplatku za poskytnutí zápůjčky. Uvedla, že vymáhá po žalovaném z titulu smlouvy o zápůjčce, uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní jako zapůjčitelkou a žalovaným jako vydlužitelem, na základě které žalovaný obdržel zápůjčku ve výši 19 000, kterou se zavázal splatit do dne [datum] spolu s poplatkem ve výši 4 940 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vznikla žalovanému povinnost zaplatit jednak paušální náhradu nákladů, spojených s uplatněním pohledávky, sjednanou ve smlouvě a dále též sjednanou smluvní pokutu 0,10 % denně z dlužné jistiny ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky. Žalovaný však své závazky nesplnil a na svůj dluh žalobkyni ničeho neuhradil. 2. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz. 3. Soud jednal v nepřítomnosti žalobkyně, když tato se omluvila prostřednictvím své právní zástupkyně. Žalovaný se k jednání dostavil osobně, uznal, že uzavřel se žalobkyní dne [datum] přes webové stránky smlouvu o zápůjčce celkem na částku ve výši 19 000 Kč, kterou měl splatit do dne [datum] navýšenou o další poplatky, které si žalobkyně stanovila, jak uvedeno v odstavci„ 1“. Tyto poplatky se již v době uzavírání smlouvy zdály žalovanému extrémně vysoké, nicméně tehdy se žalovaný nacházel v situaci, kdy potřeboval rychle peníze na opravu svého automobilu. Situace se ale následně zkomplikovala, náklady na opravu auta se ještě více navýšily. Tato skutečnost žalovaného uvrhla do situace, kdy již neměl finanční prostředky na vrácení zápůjčky žalobkyni. Připustil, že ze zapůjčené částky dosud žalobkyni nevrátil ničeho. Žalovaný uvedl, že žije sám v rodinném domě v [obec], je rozvedený, nemá žádnou vyživovací povinnost. Co se týče úvěruschopnosti žalovaného, žalovaný uvedl, že na výzvu žalobkyně jí poslal své výplatní pásky ze zaměstnání a vyplnil na internetu dotazník, týkající se jeho majetkových poměrů. 4. Z předložené smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], všeobecných smluvních podmínek spolu s potvrzením o platbě z účtu žalobkyně a nesporným tvrzením o vyplacení částky 19 000 Kč bylo prokázáno, že žalobkyně z titulu uvedené smlouvy o zápůjčce zaslala žalovanému na jeho účet částku 19 000 Kč. 5. Z výpisu účtu žalobkyně vzal soud za prokázané, ze dne [datum] žalobkyně poukázala na účet žalovaného částku 19 000 Kč. 6. Z podacího lístku České pošty vzal soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného doporučeně vyzývala žalobkyni předžalobní výzvou k mimosoudnímu plnění [datum]. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo prokázáno, že zástupce žalobkyně vyzývá žalovaného před podáním žaloby k mimosoudnímu plnění, výzva obsahovala skutkové i právní odůvodnění. 7. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným, bylo prokázáno, že uvedené smluvní strany uzavřely mezi sebou dohodu o zápůjčce, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] zápůjčku ve výši 19 000 Kč, s tím, že zápůjčka bude splatná nejpozději dne [datum], navýšená poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 940 Kč. Součástí uzavřené smlouvy byl též závazek žalovaného zaplatit žalobkyni účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením, jak uvedeno v bodě 2.3. Smlouvy, a to konkrétně 500 Kč za každou písemnou upomínku – výzvu k úhradě. Podle téhož ustanovení smlouvy o zápůjčce vzal soud za prokázané, že smlouva opravňuje žalobkyni nárokovat po dlužníku smluvní pokutu ve výši 0,10 % denně z dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky. 8. Z opakovaných výzev žalobkyni k úhradě ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum] vzal soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala písemnými výzvami k úhradě plnění. 9. Podle § 2390 občanského zákoníku 89/2012 Sb., smlouvou o zápůjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 2392 odst. 1 citov. zákona při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 10. Podle § 2991 odst. 1,2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Podle ust. § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 12. Podle § 1968 o. z., dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 13. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle § 2048 citovaného zákona ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 15. Podle § 580 odst. 1 citovaného zákona neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 16. Podle § 588 věta prvá citovaného zákona soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 17. Z hlediska právního zhodnocení věci soud učinil závěr, podle něhož žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobkyně žalovanému zapůjčila 19 000 Kč na dobu od [anonymizováno] do [datum], tedy na dobu 12 dnů, přičemž za těchto 12 dnů zápůjčky žalobkyně po žalovaném požadovala„ poplatek“ ve výši 4 940 Kč. Přestože je platba nazývána„ poplatkem“, nelze přehlédnout, že se ve skutečnosti jedná - podle jeho obsahu - o skrytý úrok z úvěru podle § 2392 o. z., tedy o platbu, mající přinést žalobkyni výrazný zisk ze zápůjčky, a to zisk výrazně nepřiměřený jak výši zápůjčky, tak i době poskytnutí zápůjčky. Uvedená smlouva byla proto soudem vyhodnocena jako absolutně neplatná pro příkrý rozpor s dobými mravy podle § 580, 588 o. z.. 18. Jelikož ale žalovaný z poskytnuté zápůjčky 19 000 Kč nevrátil žalobkyni ničeho, dostalo se mu na úkor žalobkyně bezdůvodného obohacení a dále se žalovaný ocitl v prodlení se zaplacením. Proto soud žalobkyni přiznal jednak vydání bezdůvodného obohacení ze strany žalovaného podle § 2991 o. z. a dále též - v souladu s § 1970 o. z. - zákonné úroky z prodlení z dlužné jistiny (za použití nař.vl. [číslo] Sb.). 19. Co do zbylých požadovaných nároků (poplatku, nákladů spojených s uplatněním pohledávky a smluvní pokuty) soud s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy zamítl. 20. Splatnost dluhu v případě bezdůvodného obohacení je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 občanského zákoníku, v souzeném případě až v důsledku prokazatelného doručení předžalobní výzvy do dispozice žalovaného, kdy je vyzýván k plnění do 3 dnů – tedy do [datum]. Soud vzal proto za prokazatelné prodlení žalovaného až ode dne [datum], ohledně předchozích výzev žalobkyně neprokázala jejich faktické doručování do dispoziční sféry žalovaného. 21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na poměrnou náhradu nákladů řízení v částce 994,41 Kč Tyto náklady odpovídají poměru úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalovaného v předmětném sporu. [příjmení] náklady řízení sestávají ze soudního poplatku 1 958 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 32 634 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % nákladů řízení vyjma soudního poplatku, jedná se o částku 4 136 Kč. Žalobkyně však měla úspěch jen částečný, nutno bylo zohlednit též úspěch žalovaného. Náklady řízení byly proto žalobkyni přiznány ve výši přibližně 22 % z celkových nákladů řízení.