211 C 52/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 20 898,60 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba]) uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě smlouvy o zápůjčce obdržela žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně částku 12 000 Kč. Zápůjčka byla poskytnuta v hotovosti v den uzavření příslušné smlouvy. Žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit spolu s částkou 11 898 Kč, která sestává z kapitalizovaného úroku ve výši 3 955 Kč, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 4 776 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 167 Kč, v 24 měsíčních splátkách po 996 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná uhradila pouze částku 2 000 Kč. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení částky 20 898,60 Kč, která představuje dlužnou jistinu ve výši 11 214,62 Kč a dlužný poplatek ve výši 9 683,98 Kč (úrok ve výši 3 402,28 Kč, zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 4 378,01 Kč, vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 903,69 Kč). Dále žalobkyně požaduje zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 3 198,04 Kč (29 % ročně z částky 11 214,62 Kč za období od [datum] do [datum]), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 979,58 Kč (9,75 % ročně z částky 11 214,62 Kč za období od [datum] do [datum]), úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny 11 214,62 Kč od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny 11 214,62 Kč od [datum] do zaplacení. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované, a to především na základně zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované a nahlédnutím do databází. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z čistého měsíčního příjmu ve výši 16 000 Kč, přičemž ten byl ověřen dvěma výplatními páskami. Ohledně výdajů vycházela z částky 6 200 Kč, přičemž tuto informaci sdělila žalovaná. Žalovaná nebyla vedena v insolvenčním rejstříku. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k jednání se, ač řádně předvolána, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavila. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a souhlasila, aby soud o věci rozhodl v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“ /). 3. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu, na základě které byla žalované v hotovosti poskytnuta částka 12 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit věřiteli jistinu ve výši 12 000 Kč a poplatek ve výši 11 898 Kč (poplatek sestával z úroku ve výši 3 955 Kč, poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 4 776 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 167 Kč), a to v 24 měsíčních splátkách po 996 Kč, přičemž poslední splátka činila 990 Kč. 4. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná zaplatila celkem 2 000 Kč (2 x 1 000 Kč). 5. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná vyplnila ke své osobě údaje, přičemž z nich vyplývá, že má jednu vyživovací povinnost, pracuje jako skladnice, její čistý měsíční příjem činí 16 000 Kč. Odhadované měsíční výdaje žalované jsou 6 200 Kč měsíčně. Žalovaná předložila právní předchůdkyni žalobkyně pracovní smlouvu, potvrzení o příjmu a dvě výplatní pásky. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně informací o zpracování osobních údajů a z podacího lístku bylo prokázáno postoupení pohledávky na žalobkyni (předložen byl i výpis z obchodního rejstříku žalobkyně). V oznámení o postoupení pohledávky, které bylo odesláno dne [datum], byla žalovaná současně vyzvána k zaplacení dlužné částky, a to do deseti dnů od doručení výzvy. 7. Z výzvy k plnění ze dne [datum] a z podacího lístku soud zjistil, že dne [datum] byla žalované zaslána výzva k zaplacení dlužné částky. Lhůta pro úhradu byla stanovena do [datum]. 8. Z dalších předložených listin neučinil soud jiná nová skutková zjištění. 9. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 11. Podle § 86 odst. 1, 2 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 15. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (srovnej např. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo], rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2019, č.j. 27Co 143/2019-113). 16. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. v tom směru, aby uvedla tvrzení a označila důkazy, že s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalované) splácet poskytnutou zápůjčku. Žalobkyně se však jednání nezúčastnila, a své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalované splácet zápůjčku neunesla (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). V tomto směru žalobkyně uvedla pouze obecná tvrzení, avšak žádná konkrétní ve vztahu k žalované neuvedla. Zejména soud poukazuje na výdajové položky, u nichž se právní předchůdkyně spokojila s jednou výslednou částkou, tato nebyla nikterak konkretizována, ani vysvětlena prostřednictvím dalších údajů, přičemž se především jedná o nereálnou výši plateb spojených s bydlením. Právní předchůdkyně měla postupovat obezřetněji a dotazovat se na další informace, které by nízkou platbu odůvodňovaly (např. dotované bydlení, bydlení u rodinného příslušníka apod.). Žalobkyně předložila pouze zákaznickou kartu, která obsahuje toliko informace sdělené žalovanou. Žalobkyně nedoložila žádné listiny, přestože některé byly dle karty zákazníka žalovanou předloženy. Žalobkyně n