214 C 205/2022-58 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 7 262 Kč jako dlužné jistiny s 8,25% úrokem z prodlení od 21. 9. 2022 do zaplacení, dále kapitalizovaný úrok ve výši 150 Kč, částku 361 Kč na nákladech spojených s uplatněním pohledávky a smluvní pokutu 354,32 Kč. Svoji žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným byla dne 16. 2. 2021 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 22.2.2021, dle níž byla žalovanému poskytnuta částka 25 000 Kč, celkem se žalovaný zavázal zaplatit 29 160 Kč do 18.3.2021. Protože žalovaný dlužnou částku včas nezaplatil, v důsledku prodlení mu vznikla povinnost zaplatit původnímu věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné jistiny za každý den prodlení. Ode dne postoupení pohledávky žalovaný uhradil 2 500 Kč. 2. Elektronický platební rozkaz ve věci nebyl vydán pro pochybnosti o oprávněnosti celkové žalované částky. 3. K výzvě soudu žalobkyně doplnila žalobní tvrzení tak, že na svůj dluh žalovaný původnímu věřiteli uhradil celkem 21 898 Kč a žalobkyni 2 500 Kč. 4. Podáním ze dne 17.1.2023 vzala žalobkyně zpět žalobu co do smluvní pokuty ve výši 354,32 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 361 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 7 262 Kč ve výši 8,25 % ročně od 21. 9. 2022 do 13. 1. 2023 ve výši 188,76 Kč, jistiny ve výši 1 945,92 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 1 945,92 Kč ve výši 8,25% ročně od 14. 1. 2023 do zaplacení s tím, že žalovaný dne 13.1.2023 zaplatil částku 3 000 Kč. Navrhla, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 5 316,08 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 316,08 Kč ve výši 8,25 % ročně od 14. 1. 2023 do zaplacení. 5. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně vyjádřeným již v žalobě věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) bez jednání na základě předložených listinných důkazů, v souladu s § 156 odst. 1 věta prvá o.s.ř. byl rozsudek vyhlášen veřejně dne 23. 1. 2023. 6. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 16.1.2021, ve znění smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 22.2.2021 soud shledal, že žalovanému byla poskytnuta celkem částka 25 000 Kč. 7. Z výpisu z účtu soud shledal, že dne 16.2.2021 byla na účet č. [bankovní účet] poukázána částka 22 000 Kč a dne 22.2.2021 částka 3 000 Kč, ze zprávy [právnická osoba] bylo zjištěno, že vlastníkem a disponentem účtu byl žalovaný, dne 16.2.2021 byla na předmětný účet poukázaná částka 22 000 Kč a dne 22.2.2021 částka 3 000 Kč, odesilatelem obou částek byla společnost [právnická osoba] 8. Aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 6. 2022, jež byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní, seznamu postupovaných pohledávek k této smlouvě a oznámení o postoupení pohledávky původního věřitele ze dne 14. 7. 2022 žalovanému. 9. Ze žalobkyní předložených důkazů však nevyplynulo, že by právní předchůdkyně žalobkyně u žalovaného ověřovala s odbornou péčí schopnost spotřebitele úvěr splácet. Nebyly prověřovány příjmy ani výdaje žalovaného, ani jeho celková finanční situace, případně nebyly důkazy prokazující splnění takového postupu předloženy. 10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18). 13. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu. 14. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Vzhledem k tomu, že žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně převzal částku 25 000 Kč, přičemž jí vrátil 21 898 a následně žalobkyni poukázal celkem 5 500 (2 500 Kč a 3 000 Kč), takže se do žádného plnění neobohatil, a proto neshledal soud žalobu důvodnou a rozhodl, jak ve výroku I. rozsudku uvedeno. 16. Řízení co do smluvní pokuty ve výši 354,32 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 361 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 7 262 Kč ve výši 8,25 % ročně od 21. 9. 2022 do 13. 1. 2023 ve výši 188,76 Kč, jistiny ve výši 1 945,92 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 1 945,92 Kč ve výši 8,25% ročně od 14. 1. 2023 do zaplacení bylo zastaveno podle § 96 odst. 2 až 4 o.s.ř. 17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 151 o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř., žalovaný měl ve věci úspěch, náklady řízení mu nevznikly. 18. Soudní poplatek byl zaplacen ve výši 400 Kč, avšak ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz. Soud proto podle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 odst. 1 písm. a) sazebníku zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soudní poplatek žalobkyni doměřil.