214 C 97/2020-104 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 12 000 Kč na jistině, neuhrazeném poplatku za poskytnutí úvěru 2 054,90 Kč, částky 450 Kč za upomínky a smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z částky 14 504,90% Kč za dobu od 29. 8. 2019 do 29. 5. 2020 ve výši 3 988,85 Kč, dále pak požadovala na žalovaném 8% úrok z prodlení z částky 14 054,90 Kč od 29.8.2019 do zaplacení. Svoji žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], distančním způsobem smlouvu o úvěru, žalovaný čerpal úvěr tak, že mu byl původním věřitelem poskytnut na jeho účet. 2. Elektronický platební rozkaz ve věci nebyl vydán pro pochybnosti o oprávněnosti celkové žalované částky. 3. Zdejší soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] vyrozuměl účastníky o tom, že s účinky ke dni 16. 6. 2020 bylo řízení přerušeno, neboť usnesením Krajského soudu v Praze ze dne [datum] čj. [insolvenční spisová značka] byl zjištěn úpadek dlužníka [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], bytem [adresa žalovaného]. Následně soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] vyrozuměl žalobkyni a žalovaného, že v řízení, které bylo přerušeno z důvodu povolení řešení úpadku dlužníka [celé jméno žalovaného] oddlužením, se pokračuje, protože z insolvenčního rejstříku bylo zjištěno, že usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 12. 4. 2023, bylo rozhodnuto, že schválené oddlužení dlužníka [celé jméno žalovaného] se zrušuje a insolvenční řízení ve věci těchto dlužníku se zastavuje. 4. Soud ve věci nařídil jednání, žalobkyně prostřednictvím právního zástupce omluvila svoji neúčast, souhlasila s tím, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti, pokud jde o žalovaného, rovněž omluvil svoji neúčast. 5. Žalobkyně založila do spisu smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] podle níž měla společnost [právnická osoba] poskytnou žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 12 000 Kč s poplatkem za poskytnutí úvěru 1 889,20 Kč s jednorázovou splátkou 14 054,90 Kč, a to bezhotovostním převodem s tím, že dokument byl podepsán 14.8.2019 elektronickým kódem [číslo] nahrazujícím fyzický podpis. Dále pak žalobkyně založila do spisu smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] podle níž měla právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] poskytnout žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč s tím, že celková výše poplatku za poskytnutí úvěru činí 1 723,50 Kč s jednorázovou splátkou 14 054,90 Kč, dokument byl podepsán 9.7.2019 autorizačním kódem [číslo] nahrazujícím fyzický podpis. 6. Z ostatních předložených listin nebyly zjištěny žádné další relevantní informace. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 104 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 9. Podle § 110 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží. 10. Podle čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (dále jen nařízení) se pro účely tohoto nařízení rozumí "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. 11. Podle čl. 25 bodu 1,2 nařízení elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu. 12. Podle čl. 26 nařízení zaručený elektronický podpis musí splňovat tyto požadavky: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. 13. Podle § 561 odst. 1 o. z., se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 14. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 15. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 16. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly platně uzavřeny smlouvy o úvěru. 17. Jak je shora uvedeno, tak žalobkyní předložené listiny nazvané jako smlouva o úvěru vlastnoruční podpis žalovaného neobsahují, neobsahují však ani podpis elektronický, ale pouze jakýsi kód. 18. Z ustanovení § 562 odst. 1 o. z., vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z ustanovení § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. 19. Soud měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen,,o.s.ř.), aby uvedla tvrzení a navrhla důkazy ohledně toho, že záznamy v elektronickém systému byly prováděny systematicky, posloupně a že jsou chráněny proti změnám. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy o úvěru s žalovanou tak nebylo v řízení prokázáno. 20. Právně soud věc zhodnotil tak, že k uzavření smluv o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, ať už v písemné, ústní či konkludentní podobě, nedošlo. Písemně lze smlouvu uzavřít v listinné nebo elektronické podobě, avšak i v případě elektronického uzavření smlouvy je podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. V daném případě ale nebylo prokázáno, že by žalovaný smlouvu elektronicky podepsal, chybí zde tedy podstatná náležitost právního jednání. Písemná forma smlouvy v řízení prokázána nebyla. 21. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 22. Z potvrzení o provedené platbě vzal soud za prokázané, že z účtu společnosti [právnická osoba] byla dne 9.7.2019 na účet č. [bankovní účet] poukázána částka 12 000 Kč. Ze zprávy [obe