220 C 191/2022-32 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 34 179,67 Kč z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 27 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v 14 pravidelných měsíčních splátkách po 3 585 Kč včetně úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasního poplatku. Pro případ prodlení s úhradou dlužné částky strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1% denně. Žalovaný se dostal se svým závazkem do prodlení, a proto jej právní předchůdce žalobkyně zesplatnila, přičemž ani poté žalovaný závazek neuhradil. Dluh byl následně postoupen na žalobkyni. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši 24 466,48 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 11 887,60 Kč, poplatku za náklady na vyhodnocení ve výši 2 254,48 Kč, inkasního poplatku ve výši 4 366,89 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně za období od 19. 3. 2021 do 19. 4. 2022 ve výši 9 713,19 Kč, kapitalizovaného úroku z nesplaceného úvěru ve výši 2 129,55 Kč za dobu trvání úvěru, kapitalizovaného úroku ve výši 3 991,72 Kč za dobu od 19.3.2021 do 20. 4. 2022, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2195,45 Kč od 19.3.2021 do 20. 4. 2022, přičemž zákonný úrok z prodlení požaduje z částky 24 466,48 Kč od 7. 6. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícím obchodních skutkovým zjištěním. Ze smlouvy o úvěru ze dne 18. 1. 2020 včetně formuláře se standardními informacemi bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dohodu, podle níž se právní předchůdce zavázal poskytnout žalovanému částku ve výši 27 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v 14 měsíčních splátkách po 3 585 Kč počínaje měsícem následujícím od uzavření smlouvy. Žalovaný podpisem stvrdil převzetí finančních prostředků, uhradil celkem částku 5 085 Kč. 4. Právní předchůdce žalobkyně při ověření schopnosti žalovaného splácet úvěr vycházela z tvrzení žalovaného, který uvedl, že je zaměstnán s čistým příjmem 12 994 Kč, bydlí s nákladem 1 000 Kč a nemá další závazky. Toto plyne z žádosti o úvěr. 5. Dohodou ze dne 30. 5. 2022 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávky žalovanému oznámil právní předchůdce žalobkyně přípisem ze dne 21. 6. 2022, oznámení bylo předáno k přepravě dne 23. 6. 2022 Tyto skutečnosti plynou z rámcové smlouvy, dodatku č. 1, dílčí smlouvy o postoupení, oznámení o postoupení, potvrzení o provedené transakci a podacího archu. 6. Z předžalobní výzvy ze dne 3. 10. 2022 včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dluhu. 7. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dohodu, podle níž se právní předchůdce zavázal poskytnout žalovanému částku ve výši 27 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v 14 měsíčních splátkách po 3 585 Kč počínaje měsícem následujícím od uzavření smlouvy včetně sjednaných poplatků. Žalovaný úvěr čerpal, přičemž následně se dostal do prodlení, uhradil celkem částku 5 085 Kč Dohodou ze dne 30. 5. 2022 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Právní předchůdce žalobkyně posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr tak, že vycházel z čestného prohlášení žalovaného, tato tvrzení nijak neověřoval. 8. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, zejména ve vztahu k řádnému posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle ust. § 118a o. s. ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle ust. § 118a o. s. ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). 9. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen„ SpÚ“), ve znění k datu právního jednání. 10. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 SpÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle ust. § 87 odst. 1 SpÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle ust. § 2991 odst. 1,2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 16. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že dohoda právního předchůdce žalobkyně a žalovaného je smlouvou o úvěru podle ust. §2395 a násl. o. z., přičemž s ohledem na skutečnost, že žalovaný v daném právním jednání vystupoval jako spotřebitel (§419 o. z.) a žalobkyně jako podnikatel, tedy osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost spočívající v poskytování půjček (§ 420 o. z.), na věc aplikoval také příslušná ustanovení o spotřebitelském úvěru. Z ust. §87 SpÚ, plyne, že věřitel je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a pokud tak neučiní, je následkem neplatnost uzavřené smlouvy. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. V dané věci přitom z listinných důkazů neplyne skutečnost, že právní předchůdce žalobkyně ověřovala osobní prohlášení žalovaného, neboť k žádosti nejsou přiloženy další listiny či záznamy, kterými by si právní předchůdce žalobkyně ověřila příjem žalovaného. Z hlediska platnosti smlouvy o úvěru dané znamená, že smlouva je neplatná. 17. Zákonodárce normoval v ust. § 87 SpÚ podmínku uplatnění námitky neplatnosti ve lhůtě tří let od uzavření úvěru, přičemž soud má za to, že koncepci námitky neplatnosti je třeba neaplikovat s ohledem na judikaturu Ústavního soudu a Evropského soudního dvora. Ustanovení je výsledkem transpozice směrnice Evropského parlamentu a rady č. 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o