222 C 103/2023-52 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce se domáhal proti žalovanému zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum]. Žalobu zdůvodnil tím, že žalovanému na základě uzavřené úvěrové smlouvy poskytl úvěr ve výši 700 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobce. Účastníci si zároveň sjednali úrok ve výši 6,90 % ročně. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 8 160 Kč, se splácením se však dostával do prodlení, svůj závazek nehradil v plné výši, a to ani po upomínce žalobce. Žalobci ve smyslu obchodních podmínek vzniklo právo na předčasné splacení poskytnutého úvěru včetně příslušenství, úvěr zesplatnil ke dni [datum]. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 689 706,28 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení ve výši 31 243,30 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 53 662,46 Kč, žalobce dále požaduje úrok ve výši 6,90 % ročně z částky 689 706,28 Kč ode dne [datum] do zaplacení a úrok z prodlení z částky 689 706,28 Kč ve výši 11,75 % ročně ode dne [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobce s takovým postupem předem souhlasil, soud ve smyslu § 115a o.s.ř. žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s tímto postupem souhlasí. Protože žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud provedl dokazování smlouvou o úvěru ze dne [datum], [anonymizována dvě slova] podmínkami [právnická osoba], ceníkem [právnická osoba], výpisy z úvěrového účtu, potvrzením zaměstnavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance a o výši vyplacených náhrad, rozhodnutím o okamžité splatnosti ze dne [datum] a výzvou k úhradě dluhu ze dne [datum] včetně podacího archu. 5. Po provedení shora uvedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav: žalovaný dne [datum] uzavřel se žalobcem smlouvu o úvěru, na základě níž se žalobce zavázal žalovanému poskytnout peněžní prostředky až do výše 700 000 Kč. Tato částka byla žalovanému poskytnuta. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku včetně úroku s úrokovou sazbou ve výši 6,90 % p.a. Úvěr měl být splacen v 119 měsíčních splátkách ve výši 8 160 Kč vždy k 15. dni každého měsíce. Spolu se splátkami měl žalovaný dle smlouvy hradit poplatky vzniklé v souvislosti s vedením úvěrového účtu, jakož i další náklady a výdaje vzniklé v souvislosti s citovanou smlouvou a s případným vymáháním úvěru ve výši dle sazebníku. Před uzavřením smlouvy žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný nehradil splátky řádně, načež byl písemně vyzván k úhradě dlužných splátek, žalovaný však výzvu neuposlechl. Žalobce tak dluh zesplatnil ke dni [datum]. Pohledávka ke dni podání žaloby se skládá z úvěrové jistiny 689 706,28 Kč, žalobce taktéž požaduje úrok a úrok z prodlení, částečně kapitalizované. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § [číslo] úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2015 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8. Soud zhodnotil všechny důkazy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti (§ 132 o. s. ř.). V řízení bylo prokázáno, že žalovaný a žalobce platně uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 700 000 Kč, jenž se zavázal pravidelně splácet za podmínek dle citované smlouvy. Žalovaný porušil smluvní podmínky, když nehradil dohodnuté splátky řádně a včas. V důsledku tohoto jednání prohlásil žalobce v souladu se smlouvou úvěr za splatný a vyzval žalovaného k úhradě celé částky, tj. jistiny úvěru spolu s úrokem a poplatky dle sazebníku. Soud má za prokázané, že žalobce svoji povinnost vyplývající ze smlouvy, tedy poskytnout žalovanému peněžní prostředky, splnil řádně a včas, naopak žalovaný svoji povinnost poskytnutý úvěr splácet a zaplatit z něj úroky a poplatky za služby s tímto spojené nesplnil, toto žalovaný v průběhu řízení ostatně ani netvrdil. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil v plné výši ani po zesplatnění dluhu, dostal se dnem následujícím do prodlení. Soud s ohledem na uvedené vyhověl výrokem I. rozsudku žalobě co do nároku na úhradu celkové požadované částky, dále žalobci soud přiznal úrok ve výši 6,90 % ročně a zákonný úrok, jak žalobce požadoval, částečně kapitalizované. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 9. O nákladech řízení pak soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž přihlédl ke skutečnosti, že žalobce zaslal žalovanému včasnou výzvu k plnění ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř. Pokud jde o konkrétní výši náhrady nákladů řízení, vycházel soud s ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum] sp. zn. Pl. ÚS 25/12 z ustanovení § 151 odst. 2 věta první in fine o. s. ř. Při stanovení výše odměny za zastoupení tak aplikoval vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen„ a. t.”) a úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 68 825,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 27 589 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 689 706, 28 Kč sestávající z částky 11 060 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 11 060 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 11 060 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 34 080 Kč ve výši 7 156,80 Kč. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. pak soud stanovil ve výroku II. rovněž třídenní lhůtu k plnění, ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobce v řízení zastupovala.