222 C 167/2023-59 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce se domáhal proti žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru na základě smlouvy o úvěru ze dne 15. 1. 2015. Žalobu zdůvodnil tím, že žalované na základě uzavřené úvěrové smlouvy poskytl úvěr ve výši 70 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobce. Účastníci si zároveň sjednali úrok ve výši 19,90 % ročně. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 1 479 Kč, se splácením se však dostávala do prodlení, svůj závazek nehradila v plné výši, a to ani po upomínce žalobce. Žalobci ve smyslu obchodních podmínek vzniklo právo na předčasné splacení poskytnutého úvěru včetně příslušenství, úvěr zesplatnil ke dni 2. 11. 2022. Žalovaná částka se skládá z jistiny a poplatků ve výši 12 314,07 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení ve výši 1 057 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 051,31 Kč, žalobce dále požaduje úrok ve výši 15 % ročně z částky 10 514,07 Kč ode dne 1. 7. 2023 do zaplacení a úrok z prodlení z částky 12 314,07 Kč ve výši 15 % ročně ode dne 1. 7. 2023 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobce s takovým postupem souhlasil, soud ve smyslu § 115a o.s.ř. žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s tímto postupem souhlasí. Protože žalovaná na výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud provedl dokazování smlouvou o úvěru ze dne 15. 1. 2015, Všeobecnými obchodními podmínkami [právnická osoba], ceníkem [právnická osoba], výpisy z úvěrového účtu, provedenými lustracemi, potvrzením zaměstnavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance, rozhodnutím o okamžité splatnosti ze dne 2. 11. 2022 a výzvami k úhradě dluhu ze dne 1. 10. 2022 a dne 20. 6. 2023 včetně podacího archu. 5. Po provedení shora uvedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav: žalovaná dne 15. 1. 2015 uzavřela se žalobcem smlouvu o úvěru, na základě níž se žalobce zavázal žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši 70 000 Kč. Tato částka byla žalované poskytnuta. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou částku včetně úroku s úrokovou sazbou ve výši 19,90 % p.a. Úvěr měl být splacen v 96 měsíčních splátkách ve výši 1 479 Kč vždy k 20. dni každého měsíce. Spolu se splátkami měla žalovaná dle smlouvy hradit poplatky vzniklé v souvislosti s vedením úvěrového účtu, jakož i další náklady a výdaje vzniklé v souvislosti s citovanou smlouvou a s případným vymáháním úvěru ve výši dle sazebníku. Před uzavřením smlouvy žalobce zkoumal úvěruschopnost žalované. Žalovaná nehradila splátky řádně, načež byla písemně vyzvána k úhradě dlužných splátek, žalovaná však výzvu neuposlechla. Žalobce tak dluh zesplatnil ke dni 2. 11. 2022. Pohledávka ke dni podání žaloby se skládá z úvěrové jistiny ve výši 10 514,07 Kč a poplatků ve výši 1 800 Kč, žalobce taktéž požaduje úrok a úrok z prodlení, částečně kapitalizované. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2015 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8. Soud zhodnotil všechny důkazy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti (§ 132 o. s. ř.). V řízení bylo prokázáno, že žalovaná a žalobce platně uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 70 000 Kč, jenž se zavázala pravidelně splácet za podmínek dle citované smlouvy. Žalovaná porušila smluvní podmínky, když nehradila dohodnuté splátky řádně a včas. V důsledku tohoto jednání prohlásil žalobce v souladu se smlouvou úvěr za splatný a vyzval žalovanou k úhradě celé částky, tj. jistiny úvěru spolu s úrokem a poplatky dle sazebníku. Soud má za prokázané, že žalobce svoji povinnost vyplývající ze smlouvy, tedy poskytnout žalované peněžní prostředky, splnil řádně a včas, naopak žalovaná svoji povinnost poskytnutý úvěr splácet a zaplatit z něj úroky a poplatky za služby s tímto spojené nesplnila, toto žalovaná v průběhu řízení ostatně ani netvrdila. Vzhledem k tomu, že žalovaná neplnila v plné výši ani po zesplatnění dluhu, dostala se dnem následujícím do prodlení. Soud s ohledem na uvedené vyhověl výrokem I. rozsudku žalobě co do nároku na úhradu celkové požadované částky, dále žalobci soud přiznal úrok ve výši 15 % ročně a zákonný úrok, jak žalobce požadoval, částečně kapitalizované. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 9. O nákladech řízení pak soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž přihlédl ke skutečnosti, že žalobce zaslal žalované včasnou výzvu k plnění ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř. Pokud jde o konkrétní výši náhrady nákladů řízení, vycházel soud s ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne 17. dubna 2013 sp. zn. Pl. ÚS 25/12 z ustanovení § 151 odst. 2 věta první in fine o. s. ř. Při stanovení výše odměny za zastoupení tak aplikoval vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen„ a. t.”) a úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.”) (jedná se o žalobu podávanou na ustálených vzorech, v nichž jsou měněny pouze údaje týkající se žalované, data a dlužné částky, viz např. řízení vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] a další) ve výši 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a náhrada daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % ze základu 1 200 Kč ve výši 252 Kč Lhůta k plnění byla určena dle § 160 odst. 1 o.s.ř., místo plnění bylo určeno dle § 149 odst. 1 o.s.ř.