223 C 103/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o úvěru s předchůdkyní žalobkyně ze dne [datum] s tím, že na základě smlouvy předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované [anonymizováno] úvěr [číslo] s úvěrovým rámcem ve výši 30 000 Kč. V žalobě bylo dále uvedeno, že žádost žalované byla hodnocena individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti byly kontrolovány dostupné informace v interních a externích databázích, banka porovnávala její příjem a její výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Takto vypočetla částku disponibilních zdrojů žalované. Ke zjištění úvěruschopnosti žalobkyně neoznačila žádný důkaz. V žalobě dále uvedla, že předchůdkyně žalované umožnila první čerpání dne [datum] ve výši 21 690 Kč. Další čerpání bylo žalované poskytnuto jako [anonymizováno] úvěr prostřednictvím úvěrové kreditní karty, na kterou načerpala 2 000 Kč a 6 200 Kč. Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, proto se dostala do prodlení se splácením, kdy od data prodlení byly účtovány poplatky dle sazebníku, a úvěr byl úročen úrokovou sazbou 22,68 % dle revolvingového úvěru. V žalobě nebyl přesně uveden způsob splácení úvěru, bylo pouze uvedeno, že z důvodu prodlení se splátkou se stal úvěr splatným v celé výši k [datum]. Dlužná částka 33 014,45 Kč tak sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 31 584,65 Kč (kterou tvoří čerpané finanční prostředky ve výši 29 890 Kč, náklady na úvěr ve výši 660 Kč, tj. měsíční poplatek za rezervaci úvěrových zdrojů ve výši 250 Kč, poplatky za výběr hotovosti z bankomatu ostatních bank ve výši 160 Kč a poplatky za zaslání výpisu z účtu poštou ve výši 250 Kč, a náklady na úvěr specifického čerpání ve výši 1 034,65 Kč, tj. pojištění ve výši 314 Kč a úrok ve výši 720,65 Kč), dále z poplatků za upomínku v celkové výši 700 Kč, z pokut ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení v celkové výši 270,50 Kč (pokuta za zpoždění ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum]), dále ze smluvního pojistného v celkové výši 459,30 Kč ([datum] pojištění 29,95 Kč, [datum] pojištění 29,95 Kč, [datum] pojištění 119,80 Kč, [datum] pojištění 119,80 Kč a [datum] pojištění 159,80 Kč), a dále pak z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 556,29 Kč, a to ke dni [datum]. 2. Protože žaloba žalobkyně byla neúplná, vyzval soud žalobkyni svým usnesením ze dne [datum] k jejímu doplnění o údaj, jaká přesná částka byla žalované poskytnuta a jakou část dluhu žalovaná uhradila. 3. Soud ke své výzvě obdržel doplnění tvrzení ze strany žalobkyně ze dne [datum] a [datum], a zjistil, že žalobkyně poskytla žalované [anonymizováno] spotřebitelský úvěr s aktuálním úvěrovým rámcem 30 000 Kč a v průběhu platnosti smlouvy vyčerpala celkem úvěr ve výši 21 690 Kč, které žalobkyně žalované zaslala na účet dne [datum], a dále bylo zjištěno, že k dalšímu čerpání ze strany žalované došlo kartou, a to ve výši 2 000 Kč a 6 200 Kč. Žalobkyně upřesnila, že žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho. 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, z jednání se neomluvila, nepožádala o odročení jednání. 5. Žalobkyně se z jednání prostřednictvím právního zástupce omluvila, odročení nežádala, proto soud dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) jednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. 6. Takto soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům: předchůdkyně žalobkyně k žádosti žalované ze dne [datum] uzavřely smlouvu o [anonymizováno] úvěru [číslo] s úvěrovým rámcem 30 000 Kč. Žalovaná v průběhu platnosti smlouvy vyčerpala úvěr v celkové výši 29 890 Kč, když na úvěr neuhradila ničeho. 7. K procesu zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně nepředložila žádné listiny, přestože dle žalobních tvrzení hodnotí credit scoring, zjišťuje poměry spotřebitelů a provádí lustrace v registrech. 8. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. v tom směru, aby uvedla tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že smlouvu uzavřela předchůdkyně žalobkyně s žalovanou právě v daném znění, které soudu předložila, a zároveň že před sjednáním smlouvy řádně a zákonu odpovídajícím způsobem prověřila úvěruschopnost žalované. Žalobkyně se však jednání nezúčastnila a připravila se tak o možnost poučení, přičemž dle ustálené rozhodovací praxe jej soud poskytuje pouze při jednání a není povinen jednání za tímto účelem odročovat, žalobkyně musí nést procesní následky své neúčasti. 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo]). 12. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru sjednaná mezi stranami je absolutně neplatná. Žalovaná smlouvu uzavřela jako spotřebitel, což vyplývá zejména z označení její osoby na smlouvě rodným číslem a bydlištěm. Na smlouvu je proto nutné pohlížet jako na smlouvu o spotřebitelském úvěru podřízenou úpravě shora citovaného zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně sice tvrdila, že právní předchůdkyně před poskytnutím úvěru zjišťovala úvěruschopnost žalované, k tomu však nepředložila potřebné důkazy. Právní předchůdkyně žalobkyně měla být obezřetnější a v rámci uvedeného procesu požadovat detailnější informace a zejména předložení listin k ověření údajů. 15. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Za situace, kdy předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 29 890 Kč a žalovaná ničeho neuhradila, dospěl soud k závěru, že na straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení co do této výše. 17. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydá