223 C 209/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalované zaplacení částky 61 627,41 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi stranami byla dne 28. 5. 2020 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které žalobkyně poskytla žalované následující den peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni celkem 121 416 Kč, tedy jistinu, obchodní úrok 51 416 Kč a administrativní poplatek 30 000 Kč, a to formou 60 měsíčních splátek po 2 024 Kč s poslední splátkou ve výši 2 000 Kč se splatností první splátky dne 13. 7. 2020. Protože žalovaná nesplácela řádně a včas, dostala se do prodlení, žalobkyně zesplatnila celou dlužnou částku ke dni 27. 6. 2022. Žalovaná zaplatila na jistinu 4 970 Kč, na obchodní úrok 20 938 Kč a na administrativní poplatek 8 500 Kč, celková úhrada tudíž činí 34 408 Kč. Dluh ve výši 61 627,41 Kč je tvořen jistinou ve výši 35 030 Kč, obchodním úrokem za dobu do dne sjednané splatnosti první měsíční splátky zápůjčky následující po zesplatnění ve výši 8 735 Kč, administrativním poplatkem za dobu do dne sjednané splatnosti první měsíční splátky zápůjčky následující po zesplatnění ve výši 4 000 Kč, smluvní pokutou za prodlení ve výši 10 067,45 Kč, náklady na upomínání ve výši 2 000 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 794,96 Kč, když žalobkyně požaduje úrok z prodlení z dlužné jistiny také za následující období od 20. 10. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl v její nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně při jednání potvrdila výši plateb zaplacených žalovanou. Žalobkyni poskytnuto poučení ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. v tom směru, aby uvedla tvrzení a označila důkazy k prokázání toho, že smlouva o zápůjčce byla uzavřena právě s žalovanou v tvrzeném rozsahu a obsahu a dále že žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované spotřebitelský úvěr splácet. Ohledně žalobkyní navrhovaného důkazu – interní sjetiny žalobkyně vypracované bez ověření daných údajů soud dospěl k závěru, že se bez dalšího jedná o důkaz nedostatečný a věc bude posouzena z pohledu vzniku bezdůvodného obohacení. 3. Žalobkyně na podporu žalobních tvrzení založila do spisu smlouvu [číslo] výpis o provedené platbě, vyčíslení pohledávky, obchodní podmínky, sazebník úroků, poplatků a smluvních pokut, splátkový kalendář, splátkový kalendář včetně přehledu úhrad a vyčíslení smluvní pokuty a úroku z prodlení, souhrn smlouvy, výpisy z účtu žalované za období únor až duben 2020, výzvu k úhradě dlužných splátek a informaci o zesplatnění doposud neuhrazené jistiny pro případ jejich neuhrazení, oznámení o zesplatnění zápůjčky, předžalobní upomínku. 4. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: smlouvou [číslo] včetně příloh a výpisem o provedené platbě bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o zápůjčce, když smlouva o zápůjčce je reálným kontraktem a vzniká přenecháním věci, v tomto případě částky 40 000 Kč, kterou žalobkyně převedla žalované dle smluvních ujednání na účet dne 29. 5. 2020. Žalovaná se zavázala poskytnutou zápůjčku vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 39 % ročně a administrativním poplatkem 30 000 Kč (60 x 500 Kč). Celkem byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 121 416 Kč formou 60měsíčních splátek po 2 024 Kč (poslední splátka ve výši 2 000 Kč) splatných vždy k 13. dni kalendářního měsíce počínaje 13. 7. 2020. Pro případ prodlení žalované, případně jiného porušení povinností, byly sjednány sankce v podobě smluvní pokuty a náhrady účelně vynaložených nákladů, a dále oprávnění žalobkyně po uplynutí dodatečné lhůty v trvání 30 dnů zápůjčku zesplatnit. Součástí smlouvy byly obchodní podmínky, sazebník a splátkový kalendář. 5. Z výpisu z účtu u [anonymizována dvě slova] bylo zjištěno, že dne 29. 5. 2020 byla na účet č. [bankovní účet] s označením„ [celé jméno žalované]“ převedena částka 40 000 Kč. Vlastnictví účtu žalovanou bylo prokázáno předloženými výpisy z běžného účtu. 6. Podle tvrzení žalobkyně uhradila žalovaná celkem 34 408 Kč, což bylo potvrzeno také formulářem vyčíslení pohledávky. 7. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dopisem ze dne 9. 5. 2022, zároveň ji upozornila na možnost zesplatnění dluhu, nedojde-li k úhradě v dodatečné lhůtě do 23. 6. 2022. K výzvě nebyl předložen doklad o odeslání či doručení. 8. Z oznámení o zesplatnění bylo zjištěno, že žalobkyně zesplatnila dluh ke dni 27. 6. 2022 a vyzvala žalovanou k zaplacení. 9. Z předžalobní upomínky soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu před podáním žaloby s uvedením lhůty do 18. 8. 2022. 10. Z elektronického výpisu byly potvrzeny parametry zápůjčky, dále bylo mj. uvedeno, že žalovaná není v exekuci ani v insolvenci, občanský průkaz je platný. Jiné údaje týkající se žalované uvedeny nebyly. 11. Z výpisů z účtu žalované bylo zjištěno, že žalovaná v celém doloženém období měla na účtu záporný počáteční i konečný zůstatek. Byla zjištěna příchozí mzda od [anonymizována tři slova] ve výši 26 695 Kč za leden 2020 a ve výši 60 841 Kč za březen 2020, a dále vyplacené ošetřovné od [anonymizováno] ve výši 6 264 Kč v březnu 2020. 12. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 13. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18). 15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18. Dle názoru soudu žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení a zejména důkazní ohledně splnění povinnosti zkoumat schopnost žalované zápůjčku splácet. Žalobkyně netvrdila a ani předloženými listinami nedoložila, že by před uzavřením smlouvy zjišťovala bonitu žalované, její příjmy, výdaje, případné další závazky. Soudu byly doloženy pouze výpisy z účtu, avšak z těch jasně vyplynulo, že žalovaná byla v předmětném období neustále v záporných hodnotách na účtu, její výdaje převyšovaly příjmy. Byl ověřen pouze příjem žalované, avšak za situace, kdy žalobkyně nezkoumá také výdaje, postrádá tento postup významu, neboť i osoba dosahující vysokých příjmů může být zadlužena – taková s