223 C 52/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 37 674 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru. Svůj nárok odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému na účet částku 25 000 Kč Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím internetové stránky [webová adresa] po provedeném schvalovacím procesu, zadání SMS kódu, který představuje elektronický podpis a ověření totožnosti a vlastnictví účtu. Žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím lustrace v registrech NRKI, BRKI, [příjmení], ISIR a [příjmení], provedla credit scoring, posoudila příjmy a výdaje a další zjištěné údaje. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí ve výši 825 Kč, úrokem za druhou až osmou splátku ve výši 1 225 Kč a poplatkem za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč měsíčně zaplatit formou 24 měsíčních splátek. Žalovaný dvakrát využil možnost odložit si splatnost splátky formou tzv. korunového odkladu, za což ve dnech [datum] a [datum] zaplatil 1 Kč (celkem 2 Kč). Poplatek za tento odklad činí 2 475 Kč. Žalovaný se dostal s plněním do prodlení, žalobkyně jej opakovaně upomínala o zaplacení, a to také výzvou před zesplatněním ze dne [datum], následně úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému k zaplacení za prodlení se splátkami 3 x smluvní pokutu po 500 Kč a účelně vynaložené náklady 4 x po 300 Kč a 1 x po 130 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému také předžalobní upomínku. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny 24 998 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 825 Kč, úroku 3 675 Kč, poplatku za bezpečnou splátku 396 Kč, poplatku za korunový odklad 4 950 Kč, účelně vynaložených nákladů 1 330 Kč a smluvní pokuty 1 500 Kč. Úrok z prodlení žalobkyně požaduje v částečně kapitalizované výši. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy, přestože byl řádně předvolán, nedostavil. Žalobkyně se z jednání omluvila, odročení nežádala, proto soud dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 3. Žalobkyně k důkazu předložila úvěrovou smlouvu, splátkový kalendář, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, informační memorandum o zpracování osobních údajů, sazebník poplatků, kopii občanského průkazu žalovaného, potvrzení o ověření úvěruschopnosti spolu s metodikou, výpis čerpání, splátek a úhrad, opis výpisu proplacení smlouvy, přehled účtu žalovaného, výpis z účtu žalobkyně, výzvu k zaplacení včetně podacího archu, výzvu k zaplacení zesplatněného úvěru a předžalobní výzvu k plnění včetně podacího archu. 4. Ze shora uvedených listin učinil soud následující zjištění o skutkovém stavu: žalobkyně a žalovaný (jehož totožnost byla ověřena z kopie [příjmení]) uzavřeli dne [datum] úvěrovou smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 25 000 Kč, tato mu byla vyplacena na bankovní účet č. [bankovní účet] dne [datum]. Přehledem účtu a dotazem na banku soud zjistil, že majitelem a jediným disponentem předmětného účtu byl v rozhodné době žalovaný, zároveň byla potvrzena příchozí platba v uvedené výši od žalobkyně. Smlouva byla uzavřena elektronicky po zadání podpisového kódu zaslaného skrze SMS. Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit žalobkyni poskytnuté prostředky spolu se shora uvedenými poplatky a úrokem formou 24 měsíčních splátek dle splátkového kalendáře. Smlouvou bylo sjednáno oprávnění žalobkyně požadovat v případě prodlení po žalovaném účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním 300 Kč měsíčně a smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Podle výpisu úvěru uhradil žalovaný žalobkyni celkem 2 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení a upozornila jej na možnost zesplatnění, k tomu také následně dle smluvních ujednání přistoupila dne [datum]. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k zaplacení dopisem ze dne [datum] odeslaným [datum]. 5. Z potvrzení o prověření úvěruschopnosti soud zjistil, že žalobkyně od žalovaného zjistila, že je bezdětný, zaměstnaný s příjmem 29 000 Kč bez příjmů partnera, splácí další závazky částkou 5 000 Kč. Zároveň mělo být provedeno šetření v ISIR s negativním výsledkem. 6. Žalovaný uzavřel smlouvu s žalobkyní jakožto fyzická osoba nepodnikající, což plyne zejména z označení jeho osoby ve smlouvě osobními údaji (rodné číslo, adresa trvalého pobytu a k doručování, číslo [příjmení]), proto je třeba na úvěrovou smlouvu hledět jako na smlouvu uzavřenou se spotřebitelem podléhající právní úpravě zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně tvrdila, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy, k důkazu však předložila pouze formulář, dle kterého se spokojila pouze s tvrzeními žalovaného ohledně příjmů, počtu dětí, zaměstnání a dalších závazků. Jedná se však o kusé informace bez dalších souvislostí, z nichž jednoznačně nelze učinit relevantní závěr o úvěruschopnosti, navíc za situace, kdy žalobkyně neprokázala, že by tyto informace jakýmkoli způsobem ověřila, a to včetně provedené (jedné!) lustrace. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18). 10. Podle § 2 odst. 1 citovaného zákona spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 11. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 13. Soud nemohl při jednání poučit žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. o tom, aby uvedla tvrzení a předložila nebo označila důkazy k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy s odbornou péčí, a to s ohledem na její neúčast, přičemž takové poučení se poskytuje účastníku zásadně při jednání a soud není povinen jednání za účelem poskytnutí poučení odročovat, naopak lze legitimně od žalobkyně očekávat, že se jednání zúčastní, v opačném případě že ponese procesní následky své neúčasti. Žalobkyně břemena tvrdit a prokázat ve vztahu ke zjišťování úvěruschopnosti žalovaného neunesla. 14. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen p