225 C 89/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky ve výši 22 364 Kč s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]) a žalovanou byla dne 14. 8. 2020 uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti 10 000 Kč, žalovaná se zavázala úvěr uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč, přičemž výše měsíční splátky zahrnovala úrok ve výši 963 Kč, dále úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 4 900 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 929 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště ve výši 1 800 Kč. Žalovaná poskytnutý úvěr nevrátila, naposledy uhradila 14. 9. 2020 částku 1 400 Kč. Pohledávka za žalovanou ze smlouvy o úvěru byla postoupena na žalobkyni s účinností ke dni 25. 11. 2022. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 8 639,1 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 715,06 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 4 181,02 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 792,93 Kč, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 1 535,89 Kč, smluvní pokuty ve výši 6 500 Kč, úroku vyčísleného od 15. 10. 2021 do 19. 10. 2022 z dlužné jistiny ve výši 1 889,18 Kč, zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do 19. 10. 2022 ve výši 1 143,41 Kč, úroků z úvěru ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 8 639,1 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky ve výši 9 354,16 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 8 639,1 Kč a úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 715,06 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaná při jednání dne 13. 9. 2023 uvedla, že by svůj závazek vůči žalobkyni chtěla splácet ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně, neboť je matkou samoživitelkou třech dětí. 3. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“). 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru podepsané dne 14. 8. 2020 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 10 000 Kč v hotovosti. Úvěr byl splatný ve 14 splátkách po 1 328 Kč měsíčně se splatností první splátky do měsíce od podpisu smlouvy a každé další splátky do měsíce po datu splatnosti předchozí splátky. Smlouva byla uzavřena v písemné listinné formě. Žalovaná se kromě jistiny úvěru zavázala zaplatit úrok ve výši 963 Kč, dále úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 4 900 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 929 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště ve výši 1 800 Kč. 5. Z tabulky plateb bylo zjištěno, že žalovaná zaplatila právní předchůdkyni žalobkyně celkem 2 728 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne 28. 3. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně požadovala od žalované zaplatit pohledávku ve výši 26 325,91 Kč. 6. Z oznámení o postoupení ve spojitosti se smlouvou o postoupení pohledávek bylo soudem zjištěno, že žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni. 7. Z listiny označené jako informace o zpracování osobních údajů a souhlasy klienta se zpracováním osobních údajů soud neučinil žádná pro souzenou věc relevantní skutková zjištění. 8. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. v tom směru, aby uvedla tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalované) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání. Po účastníkovi lze spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud ani není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomu jednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Jen na okraj soud uvádí, že předvolání k jednání na 13. 9. 2023 bylo zástupci žalobkyně doručeno do datové schránky 19. 7. 2023 a 20. 7. 2023 se přihlásila do této datové schránky oprávněná osoba. Zástupce žalobkyně žádal o odročení jednání dne 8. 9. 2023 s tím, že se mu nepodařila zajistit substituce spolupracujících advokátů v Kladně a okolí (JUDr. [příjmení] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení]), kteří mají kolizi, aniž by tvrzené kolize byly jakkoliv soudu doloženy. Takovou žádost soud nepovažuje za včasnou ani za odůvodněnou, a proto jí nebylo vyhověno. 9. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen„ SpÚ“). 10. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 2 odst. 1 SpÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 12. Podle § 86 SpÚ odst. 1 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle § 87 SpÚ odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 SpÚ větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. 14. Podle § 75 SpÚ poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 15. Podle § 76 odst. 1 SpÚ poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 16. Podle § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele je odborná péče úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. 17. Podle rozsudku Soudního dvora EU (dále jen„ SDEU“) ze dne 5. března 2020 ve věci C [číslo] OPR-Finance:„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto