227 C 148/2023-45 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky z titulu bezdůvodného obohacení. Uvedla, že mezi její právní předchůdkyní, společností [právnická osoba], jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě žalovaná v hotovosti při podpisu převzala finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná sjednané splátky (včetně úroku, poplatků, pojistného) nehradila řádně a včas, uhradila toliko 532 Kč, poslední splátka byla splatná dne [datum], a ode dne následujícího je v prodlení se zaplacením celého zbývajícího dluhu. Mezi týmiž osobami v témže postavení byla rovněž dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě žalovaná v hotovosti při podpisu převzala finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná sjednané splátky (včetně úroku, poplatků, pojistného) nehradila řádně a včas, uhradila toliko 2 970 Kč, poslední splátky byla splatná dne [datum], a ode dne následujícího je v prodlení se zaplacením celého zbývajícího dluhu. Obě pohledávky byly postoupeny žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum], což bylo žalované oznámeno taktéž dne [datum]. Žalovaná dále neuhradila ničeho, přestože byla k úhradě vyzvána. Žalobkyně se tak v obou případech domáhá úhrady dlužné jistiny, ve vztahu k první pohledávce dále úhrady kapitalizovaného úroku z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně z částky 14 468 Kč od [datum] do [datum], tj. v částce 1 427,91 Kč, a úhrady úroku z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 14 468 Kč od [datum] do zaplacení, ve vztahu druhé pohledávce pak úhrady kapitalizovaného úroku z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně z částky 12 030 Kč od [datum] do [datum], tj. v částce 1 025,39 Kč, a úhrady úroku z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 12 030 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v podané žalobě, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 3. Provedeným dokazováním soud dospěl k těmto zjištěním: 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že uvedeného dne společnost [právnická osoba] a žalovaná podepsaly takto nazvaný dokument, jehož předmětem bylo sjednání spotřebitelského úvěru. Žalovaná svým podpisem potvrdila, že v hotovosti převzala částku 15 000 Kč. 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že uvedeného dne společnost [právnická osoba] a žalovaná podepsaly takto nazvaný dokument, jehož předmětem bylo sjednání spotřebitelského úvěru. Žalovaná svým podpisem potvrdila, že v hotovosti převzala částku 15 000 Kč. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu pohledávek bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] své pohledávky za žalovanou z uvedených smluv postoupila žalobkyni. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] žalované oznámila postoupení svých pohledávek z úvěrových smluv na žalobkyni. Zároveň žalovanou vyzvala k úhradě ve lhůtě 10 dnů po obdržení dopisu. Dle podacího lístku bylo oznámení odesláno poštou dne [datum]. 8. Z výzvy k plnění ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k úhradě pod hrozbou podání žaloby. Dle podacího lístku byla výzva odeslána poštou dne [datum]. 9. Z dalších předložených listin soud neučinil žádné relevantní skutkové zjištění. V dalším soud vyšel z tvrzení žalobkyně, že žalovaná uhradila toliko shora uvedené částky, neboť v řízení bylo povinností žalované tvrdit a prokazovat, že svůj dluh (alespoň částečně) splnila. 10. Po právní stránce soud na danou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), ve znění účinném k datu právního jednání. 11. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. 13. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 14. Protože se žalobkyně, jíž byly postoupeny pohledávky její právní předchůdkyně, výslovně domáhala vydání bezdůvodného obohacení, tedy ani netvrdila, že by její právní předchůdkyně jakkoli zkoumala úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 a násl. zákona o spotřebitelském úvěru, nemohl by soud v důsledku ustanovení citovaného zákona dospět k odlišnému právnímu posouzení věci ani v situaci, kdy uzavření úvěrové smlouvy má za prokázané (nezkoumání úvěruschopnosti vede k absolutní neplatnosti smlouvy, srov. zejména § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci C [číslo] [anonymizováno]). Takové posouzení je přitom příznivé pro žalovanou, neboť v případě bezdůvodného obohacení ji nelze zavázat k placení (smluvního) úroku, poplatků, smluvních pokut či dalších s úvěrem souvisejících nároků. Protože žalovaná netvrdila ani neprokazovala, že by plnila více, než připouští žalobkyně, což v řízení bylo její povinností, vyšel soud z toho, že žalované se dostalo plnění ve výši 30 000 Kč a žalovaná naproti tomu uhradila 3 502 Kč. Co do rozdílu uvedených částek, tedy v rozsahu žalované částky, se žalovaný na žalobkyni (její právní předchůdkyni) bezdůvodně obohatil, a je tak povinen toto bezdůvodné obohacení vydat. 15. V souladu s § 1958 o.z. je v případě bezdůvodného obohacení splatnost dána výzvou věřitele k vydání, resp. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena. Takovou výzvu žalobkyně žalované v případě obou pohledávek zaslala poprvé dne [datum], přičemž byla stanovena lhůta k plnění do 10 dnů od obdržení dopisu. Protože žalovaná neplnila, s přihlédnutím k § 573 o.z. se ode dne následujícího po uplynutí této lhůty, tj. ode dne [datum], dostala do prodlení ve smyslu § 1970 o.z. Výše úroku z prodlení je určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž rozsahem podané žaloby je soud vázán (§ 153 odst. 2 o.s.ř.). Žalobkyni proto nelze přiznat úrok z prodlení (částečně v kapitalizované výši) již ode dne následujícího po splatnosti posledních splátek obou úvěrů (dne [datum] a [datum]), tedy ode dne [datum] a [datum], jak se žalobkyně domáhá, neboť nejde o nárok ze smlouvy o úvěru, nýbrž z titulu bezdůvodného obohacení. 16. V rozsahu částky 26 498 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení soud proto důvodně podané žalobě vyhověl. Ve zbytku, tedy ohledně excesivně požadovaného příslušenství, soud žalobní návrh naopak zamítl, jak uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. 17. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, jež měla v řízení nepatrný neúspěch týkající se příslušenství, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 777 Kč Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 1 325 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.”), z tarifní hodnoty ve výši 26 498 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a náhrada daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % ze základu 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 18. Lhůty k plnění byly určeny dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o.s.ř. 19. O povinnosti žalobkyně k doplacení soudního poplatku za žalobu soud rozhodl dle § 4 odst. 1 písm. j), § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a položky 2 bodu 2. sazebníku poplatků, neboť ve věci nebyl vydán platební rozkaz. Soudní poplatek činí 1 325 Kč, zaplaceno bylo 1 060 Kč, a doplatit tak zbývá 265 Kč.