228 C 49/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž se zavázala žalovanému poskytnout úvěr 17 200 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit a zaplatit poplatky za poskytnutí úvěru 4 480 Kč, za službu Klidné spaní 110 Kč, za službu Presto 165 Kč a za službu Informační SMS servis 29 Kč. Žalobkyně poskytla úvěr na účet žalovaného č. [bankovní účet] platbou s variabilním symbolem [číslo] Smlouva byla uzavřena přes webové stránky žalobkyně, kde žalovaný o úvěr požádal a poskytl o sobě údaje. Žalovaný se„ sekundárně identifikoval“ prostřednictvím služby Kontomatik a smlouvu odsouhlasil kliknutím na volbu„ podepisuji“. Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně posoudila na základě jím sdělených informací a prověření registrů. Úvěr byl splatný dne [datum]. Žalovaný na něj nic neuhradil a dostal se do prodlení s jeho splácením. Kromě jistiny a poplatků žalobkyně ještě v souladu se smlouvou požaduje náhradu účelně vynaložených nákladů na vymáhání ve výši 980 Kč, smluvní pokutu ve výši 1 548 Kč v sazbě 0,1 % denně z jistiny od [datum] do [datum] a úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 21 984 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 4 784 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 21 984 Kč od [datum] do zaplacení, náhrady účelně vynaložených nákladů na vymáhání ve výši 980 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 548 Kč. Dále změnila žalobu tak, že se domáhá uhrazení jistiny úvěru ve výši 17 200 Kč z důvodu bezdůvodného obohacení žalovaného spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 200 Kč od [datum] do zaplacení, neboť v předžalobní výzvě poskytla žalovanému třídenní lhůtu k plnění. 3. Usnesením ze dne [datum] soud připustil shora uvedenou změnu žaloby. 4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 5. Soud zjistil následující skutečnosti. 6. Ve smlouvě o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] je jednou stranou žalobkyně a druhou stranou žalovaný (označený jako věřitel). Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr 17 200 Kč bezhotovostním převodem na účet žalovaného uvedený ve smlouvě a žalovaný se zavázal jej vrátit a uhradit poplatek za sjednání úvěru 4 480 Kč a poplatky za službu Klidné spaní 110 Kč, za službu Presto 165 Kč a za službu Informační SMS servis 29 Kč do [datum] Smlouva neobsahuje podpis žalovaného (je zde pouze napsáno, že byla podepsána elektronicky). 7. Ve výpisu o posouzení úvěruschopnosti, který taktéž není žalovaným podepsán a nese hlavičku žalobkyně, se uvádí, jaké měl žalovaný sdělit údaje o svých výdajích a příjmech. Také listina„ identifikované příjmy“ má hlavičku žalobkyně a žalobkyně v ní tvrdí, že ověřila čistý měsíční příjem„ spotřebitele“ (neuvádí se zde ani, kdo jím je). 8. Podle zprávy [právnická osoba] byla dne [datum] na účet, jehož majitelem byl žalovaný, převedena částka 17 200 Kč pod variabilním symbolem [číslo]. Z přehledu bankovních transakcí plyne, že žalobkyně téhož dne na stejný účet pod stejným variabilním symbolem odeslala tuto částku. 9. Výzvou k úhradě ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení částky 25 671,88 Kč do tří dnů. Dopis byl odeslán téhož dne (viz podací lístek). 10. Soud na základě provedených důkazů nemá za prokázané, že žalobkyně a žalovaný skutečně uzavřeli smlouvu o úvěru. Břemeno tvrzení i důkazní ohledně uzavření smlouvy, na jejímž základě měl žalovaný žalobkyni plnit, obecně vzato tíží žalobkyni (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2019, sp. zn. 29 ICdo 50/2017, a tam citovaná literatura). Skutečnost, že právě žalovaný (a nikoliv jiná osoba) zadal na webových stránkách žalobkyně své údaje a podal žádost o úvěr, nevyplývá z žádných provedených důkazů a žalobkyně jiné důkazy neoznačila. Jen to, že žalovaný je označen v jím nepodepsané smlouvě jako smluvní strana, ještě neznamená, že to byl právě on, kdo odsouhlasil text smlouvy, neboť se jedná o listinu vytvořenou samotnou žalobkyní, která do ní mohla uvést cokoliv, popř. mohla žádost podat a úvěr odsouhlasit namísto žalovaného přes internet kterákoliv jiná osoba znalá osobních údajů žalovaného. Totéž platí i pro listinu nazvanou jako„ autorizace ověření totožnosti“, kterou si zjevně také vytvořila sama žalobkyně, a proto má nulovou důkazní hodnotu. K tomu, že by proběhlo nějaké další„ sekundární“ ověření totožnosti žalovaného, žalobkyně neoznačila jediný důkaz. 11. Jakýkoliv projev vůle žalovaného směřující k uzavření této konkrétní smlouvy o úvěru o tomto konkrétním obsahu nemůže prokázat ani pouhá kopie občanského průkazu žalovaného – ta může být maximálně důkazem o tom, že jej někdo žalobkyni předložil. Z kopie samotné nadto ani nelze spolehlivě dovodit, kdo tak učinil – zda to byl opravdu žalovaný nebo jiná osoba, které se dostal průkaz do dispozice jako např. osoba blízká, někdo, kdo s žalovaným bydlí apod.). 12. Za situace, kdy soud neměl na základě dosud označených důkazů tvrzení žalobkyně o způsobu uzavření smlouvy za prokázaná, měl v úmyslu žalobkyni poučit podle § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), aby k nim označila další důkazy, které by byly schopny je prokázat, včetně poučení o důkazním břemeni a o tom, že jinak se vystavuje nepříznivému následku v podobě neúspěchu ve věci. Žalobkyně se však jednání nezúčastnila. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání. Po účastníkovi lze spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud ani není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomu jednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Lze tak konstatovat, že žalobkyně neunesla své břemeno důkazní ohledně těchto tvrzení (§ 101 odst. 1 písm. b) a § 120 odst. 2 o. s. ř.) 13. Podle § 1725 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. 14. Podle § 1745 občanského zákoníku smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti. 15. Podle § 561 odst. 1 občanského zákoníku se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. 16. Podle § 562 odst. 1 občanského zákoníku je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 17. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 18. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 19. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou tohoto zákona, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebite