229 C 81/2023-87 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] žalovaný podepsal smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě žalobkyně poskytla na účet žalovaného částku 36 000 Kč. Žalovaný měl zápůjčku splácet v 59 měsíčních splátkách po 1 872 Kč a poslední splátce ve výši 1 827 Kč. Celková částka, k jejímuž splacení se žalovaný takto zavázal, činí 112 275 Kč, z toho obchodní úrok ve výši 46 275 Kč a administrativní poplatek ve výši 30 000 Kč. Žalovaný však zápůjčku nesplácel, pročež žalobkyně jistinu zesplatnila ke dni 21. 2. 2023. Nyní požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 33 101 Kč, obchodního úroku ve výši 7 322 Kč, administrativních poplatků ve výši 3 500 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 533,9 Kč (před zesplatněním) a 1278 Kč (od zesplatnění do 16. 2. 2019; dohromady 2 829,59 Kč), smluvních pokut ve výši 2 920 Kč (za dobu do zesplatnění) a 3 110,04 Kč (od zesplatnění do 2. 5. 2023; celkem 6 030,04 Kč), náklady spojené s vymáháním ve výši 4000 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 45 073 Kč od 3. 5. 2023 do zaplacení. Podle žalobkyně byla úvěruschopnost žalovaného řádně prověřena kontrolou insolvenčního rejstříku a evidence exekucí a ověřením platnosti dokladu totožnosti žalovaného. Žalovaný též před uzavřením smlouvy předložil aktuální výpis z účtu a výplatní lístek, z nějž plynulo, že má měsíční příjem ve výši 19 444,74 Kč, a formulář příjmů a výdajů. 2. Žalovaný se věci nevyjádřil. 3. Ve věci se konalo dne [datum] jednání, žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil a žalobkyně se z nařízeného jednání včas a řádně omluvila, soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. 4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti. 5. Dne [datum] žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu [číslo] jejíž přílohou byl i sazebník, splátkový kalendář a obchodní podmínky. Žalobkyně se v ní zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 36 000 Kč, který měl být vyplacen mj. bezhotovostním převodem na bankovní účet č. [bankovní účet]. Tuto částku se žalovaný zavázal vrátit a zaplatit úrok ve výši 39 % ročně a administrativní poplatek 76 275 Kč, a to v 60 měsíčních splátkách po 1 872 Kč, (poslední ve výši 1 827 Kč), splatných 14. dne v každém kalendářním měsíci počínaje 14. 8. 2021. Pro případ prodlení žalovaného se zaplacením splátky či její části bylo sjednáno právo žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,5 % denně z aktuální dlužné částky (viz čl. 9 smlouvy, čl. 13 obchodních podmínek a položka II.I.A. sazebníku). Zároveň bylo pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátky či její části ujednáno právo žalobkyně celou neuhrazenou jistinu zesplatnit, pokud žalovaný neuhradí dlužné splátky ani do 30 dnů od doručení upomínky. Ode dne doručení informace o zesplatnění nebo pozdějšího uvedeného dne se stane splatnou jistina a žalovaný ztrácí výhodu splátek. Neuhradí-li žalovaný poté bezodkladně veškeré nároky ze smlouvy, je žalobkyně oprávněna uplatnit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z aktuální celkové částky, se kterou je žalovaný v prodlení (viz čl. 11 smlouvy a položka II. 1. B. sazebníku). Celková výše obou smluvních pokut nesmí převýšit 50 % jistiny (čl. 14 smlouvy), (smlouva č. [číslo] sazebník, splátkový kalendář a obchodní podmínky, elektronický výpis informací). 6. Ještě před podpisem smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Za tímto účelem si opatřila výpis z účtu žalovaného, výplatní lístek, občanský průkaz, dále zkoumala příjmy a výdaje žalovaného prostřednictví formuláře standartních informací a příjmů a výdajů (výpis z účtu žalovaného, výplatní lístek, informace o účtu, formulář příjmů a výdajů, kopie OP a kartičky pojištění). Dále žalobkyně vycházela z formuláře příjmů a výdajů, podle nějž mzda činí 20 700 Kč měsíčně a dále platí nájemné ve výši 0 Kč měsíčně. Dále je ve formuláři uvedeno, že výdaje činí měsíčně částku ve výši 15 600 Kč, pravidelné měsíční splátky závazků 4 800 Kč, žalovaný má celkem 2 vyživovací povinnosti a žije v registrovaném partnerství. Formulář ovšem není žalovaným podepsán, je v něm uvedeno pouze jeho jméno. Soud proto nemá za prokázané, že jej vyplnil žalovaný a týká se jeho osoby. Je z nich dále zřejmé, že celkové výdaje žalovaného jsou rozhodně vyšší, než měl ve formuláři uvádět a nečiní pouze nájemné. Žalovaný má evidentně„ napjatý“ rozpočet, neboť počáteční a konečný zůstatek na účtu činily v březnu 2021 pouhých 2 127,74 Kč a konečný zůstatek 98,68 Kč. 7. Dne 30. 6. 2021 žalobkyně vyplatila na výše specifikovaný účet žalovaného částku 36 000 Kč (viz výpis z účtu žalobkyně). Následně výzvou ze dne 4. 1. 2023 vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 9 051 Kč do 18. 2. 2023 (výzva ze dne 4. 1. 2023, podací lístek ze dne 4.1.2023). Oznámením o zesplatnění ze dne 21. 2. 2023 pak žalobkyně sdělila žalovanému, že podle čl. 11 smlouvy a čl. 13 obchodních podmínek prohlašuje ke dni [datum] za splatnou neuhrazenou část jistiny s ohledem na prodlení žalovaného s úhradou dluhů. Celkový dluh podle oznámení činil 48 629,75 Kč a měl být zaplacen do 15. 3. 2021 (oznámení o zesplatnění, podací lístek). Konečně předžalobní upomínkou ze dne 23. 3. 2023, odeslanou téhož dne (podací lístek), žalobkyně požádala žalovaného o uhrazení téže dlužné částky do 13. 4. 2023 a upozornila jej na možnost podání žaloby. 8. Ke dni 16. 2. 2019 žalovaný žalobkyni na dluh ze smlouvy celkem částku ve výši 22 464 Kč (vyčíslení pohledávky a výpis ze splátkového kalendáře). 9. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti podstatné pro věc samu. 10. Skutečnosti, které z nich mají plynout, jsou nerozhodné, pokud jde o posouzení schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně byla usnesením na čl. 48 spisu vyzvána, aby doplnila tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, včetně dosavadní platební morálky, a předložila o tom listinné důkazy. Taková tvrzení, kterými by byly odstraněny důvodné pochybnosti o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, však žalobkyně až do jednání nenabídla. Nejen z hlediska ekonomie řízení, ale i zásady rozhodování při jediném jednání (§ 114a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ o. s. ř.“), tedy není opodstatněné jí poskytovat další časový prostor. I kdyby však scoringový systém, jak žalobkyně tvrdí, svědčil o úvěruschopnosti žalovaného, nepostačovalo by to ve světle ostatních skutkových zjištění k závěru o dostatečném posouzení úvěruschopnosti žalovaného (viz dále). 11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou tohoto zákona, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud po