23 C 38/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 789,45 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o hotovostním úvěru [číslo] na základě které mu poskytla téhož dne na jeho bankovní účet peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s úrokem 15,49 % ročně, poplatkem za zprostředkování 400 Kč a měsíčním pojistným 46 Kč formou 54 splátek po 574 Kč. Před sjednáním smlouvy byla prověřena úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím lustrací v příslušných registrech (BRKI, NRKI, ISIR, [příjmení]), zjištěním a ověřením příjmů a výdajů, stanovením kreditního skóre, zjištěním údajů o poměrech žalovaného. S ohledem na prodlení žalovaného se splácením, konkrétně s platbou splátky za duben a květen 2023, přičemž poté již žalovaný nesplácel, využila žalobkyně svého oprávnění ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni [datum] a vyzvala žalovaného k zaplacení částky 18 789,45 Kč, zároveň naúčtovala žalovanému smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou opožděnou platbu a náklady účelně vynaložené na vymáhání. Žalovaný celkem uhradil žalobkyni 8 388 Kč do zesplatnění a tuto částku žalobkyně započetla v celé výši na poplatek za zprostředkování (400 Kč), ve výši 3 039,50 Kč na jistinu, ve výši 2 896,50 Kč na úrok, ve výši 1 500 Kč na smluvní pokutu a ve výši 552 Kč na pojistné. Po zesplatnění již žalovaný neuhradil ničeho. Žalovaná částka představuje dlužnou jistinu 16 960,50 Kč, dlužný smluvní úrok 690,95 Kč, dlužné pojistné 138 Kč a smluvní pokutu 1 000 Kč (za pozdní úhradu splátek za duben a květen 2023), dále žalobkyně požaduje smluvní úrok (za dobu od [datum] do [datum] ve sjednané výši a od [datum] ve výši 15 % ročně) a zákonný úrok z prodlení. Žalovaný k předžalobní upomínce nezaplatil ničeho. 2. V rámci zjišťování úvěruschopnosti pak žalovaný žalobkyni uvedl, že je svobodný, vyživuje jedno dítě, žije v nájmu. Jeho čistý měsíční příjem činí 24 500 Kč (žalobkyně za doložené období zjistila průměrný měsíční příjem ve výši 23 164 Kč), příjem domácnosti činí 10 000 Kč měsíčně. Výdaje domácnosti dle sdělení žalovaného činily 20 000 Kč měsíčně včetně splátek úvěrů. Žalovaný měl v době sjednávání tohoto úvěru celkem 5 závazků, a to jen závazek z kreditní karty s jistinou k doplacení ve výši 49 Kč, z kontokorentu s nevyčerpanou jistinou a tři osobní úvěry s měsíčními splátkami 524 Kč, 554 Kč a 316 Kč. K osobě žalovaného nebyla vedena insolvence. Žalobkyně na základě zjištěných údajů dospěla k disponibilní částce žalovaného 13 164 Kč měsíčně. 3. K nařízenému jednání se žalovaný, ač řádně předvolán, bez omluvy nedostavil, proto soud jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.) v jeho nepřítomnosti. Žalobkyni bylo soudem poskytnuto poučení ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. v tom směru, aby doplnila tvrzení a označila důkazy k prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, k tomu žalobkyně ničeho nedotvrdila ani nedoložila. 4. Z předložených listin učinil soud následující zjištění a závěr o skutkovém stavu. 5. Z představení [právnická osoba] s.r.o., smlouvy o úvěru včetně potvrzení, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, úvěrových podmínek a splátkového kalendáře bylo zjištěno, že žalobkyně (na základě fúze sloučením na ni přešlo jmění [právnická osoba] s.r.o. – zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku) uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu, kterou se zavázala poskytnout žalovanému neúčelový úvěr ve výši 20 000 Kč na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se naproti tomu zavázal úvěr uhradit spolu s úrokem v sazbě 15,49 % ročně, jednorázovým poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 400 Kč a pojistným za dobu od [datum] v sazbě 8,90 %, tj. měsíční částkou 46 Kč, a to formou 54 měsíčních splátek po 574 Kč se splatností první splátky [datum] a každé další splátky do 17. dne v měsíci. Splatnost úvěru byla sjednána k [datum]. Pro případ prodlení se splácením byly ujednány sankce – smluvní pokuta 500 Kč za každou opožděnou platbu (případně ve výši dlužné částky, pokud je nižší než 500 Kč), náhrada účelně vynaložených nákladů na vymáhání, a dále oprávnění žalobkyně úvěr zesplatnit a požadovat jeho zaplacení. Z potvrzení o vyplacení úvěru a výpisu z běžného účtu žalovaného bylo zjištěno, že žalobkyně převedla žalovanému na uvedený bankovní účet částku 20 000 Kč v den uzavření smlouvy s označením„ pujcka pro [jméno] [příjmení]“. Dopisem ze dne [datum] odeslaným dle podacího archu [datum] žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky s tím, že žalovaný uhradil pouze 12 splátek, celkem 8 388 Kč. 6. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení do 7 dnů od doručení, zásilku odeslala v den vyhotovení. 7. Z formuláře k prověření úvěruschopnosti bylo zjištěno, že žalovaný před poskytnutím úvěru sdělil žalobkyni údaje uvedené shora. Z formuláře dále vyplývá, že žalovaný byl ověřen v NRKI a BRKI, v ISIR byl bez záznamu. Žalobkyně při výpočtu disponibilní částky pravděpodobně výdaje domácnosti vydělila dvěma a tuto částku odečetla od příjmů zjištěných z výpisů z účtu. Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že žalovaný měl podanou jednu žádost o splátkový úvěr, bylo u něj evidováno celkem devět odmítnutých úvěrů a šest odvolaných úvěrů, existující úvěry měl celkem čtyři, ukončený úvěr měl jeden. Co se týká existujících splátkových úvěrů, splátky činily 844 Kč měsíčně a zbývající částka k doplacení 39 362 Kč. Co se týká nesplátkového úvěru, jednalo se o kontokorent s limitem 5 000 Kč a vyčerpanou částkou ve stejné výši s nulovým přečerpáním. Dále měl žalovaný úvěr z kreditní karty s limitem 45 000 Kč a zbývající částkou k zaplacení 49 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že průměrná čistá mzda žalovaného činila měsíčně pravděpodobně částku 21 631 Kč (přestože jako mzda jako označena pouze jedna příchozí platba v březnu 2022, další platby, s nimiž soud kalkuloval, jsou od [právnická osoba] SERVICE). Na účtu jsou dále evidovány příchozí platby ve výši 10 000 Kč měsíčně – rodičovský příspěvek a další platby, které nejsou nijak identifikovány. 8. Žalovaný v průběhu řízení nebyl činný, netvrdil ani neprokazoval, že by uhradil žalobkyni jakoukoli další částku, soud proto vycházel z toho, že nic víc, než připouštěla žalobkyně, uhrazeno nebylo. 9. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18). 12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 13. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně uzavřela smlouvu se žalo