230 C 115/2023-76 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 27 542 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]) a žalovanou byla dne 10. 12. 2022 uzavřela smlouva o úvěru [číslo] na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 25 000 Kč a na základě které se žalovaná zavázala vrátit 28 710 Kč spolu s příslušenstvím do 14. 12. 2022 Smlouva mezi právní předchůdkyní a žalovanou byla dle tvrzení žalobkyně uzavřena prostřednictvím webových stránek [webová adresa], kde žalovaná vyplnila registrační formulář s údaji o sobě (včetně čísla občanského průkazu a poskytnutí jeho kopie). Obsah smlouvy (parametry úvěru) a dalších dokumentů odsouhlasila zaškrtnutím příslušného pole. Následně žalovaná odeslala z bankovního účtu vedeného na její jméno poskytovateli úvěru verifikační platbu, která sloužila k prokázání identifikace žalované. Žádost o úvěr byla následně právní předchůdkyní schválena a žalované byl na bankovní účet, ze kterého byla zaslána verifikační platba, poskytnut úvěr. Žalovaná však sjednanou částku nehradila řádně a včas. Pohledávka za žalovanou byla na základě dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ke dni 5. 6. 2023 postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, která žalovanou vyzvala ke splacení dluhu. Žalobkyně se domáhala nesplacené jistiny ve výši 23 500 Kč včetně zákonného úroku z prodlení z téže částky od 8. 6. 2023 do zaplacení, nesplaceného kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1661,10 Kč, kapitalizovaného úroku v částce 3 760 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 482 Kč a smluvní pokuty ve výši 4 042 Kč, počítané ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky, tj. 15. 12. 2022 z dlužné jistiny pohledávky ve výši 23 500 Kč do 5. 6. 2023. 2. Usnesením zdejšího soudu ze dne 23. 11. 2023, č. j. 230 C 115/2023 – 67, bylo řízení částečně zastaveno co do původně požadovaného kapitalizovaného úroku ve výši 3 760 Kč a co do smluvní pokuty ve výši 4 042 Kč, a to na základě částečného zpětvzetí žaloby žalobkyně. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, ačkoli k tomu byla soudem vyzvána; k ústnímu jednání konanému 15. 12. 2023 se bez omluvy nedostavila, až byla řádně a včas předvolána. 4. Z listinných důkazů provedených v rámci jednání soud zjistil následující skutečnosti. 5. Žalobkyně předložila smlouvu o úvěru [číslo] ze dne 10. 12. 2022 (dále též„ smlouva o úvěru“) mezi [právnická osoba] a žalovanou, dále pak úvěrovou smlouvu stejného čísla ze dne 14. 11. 2022. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 10. 12. 2022 bylo zjištěno, že se jí mění a doplňují podmínky smlouvy ze dne 14. 11. 2022, přičemž celková částka jistiny úvěru činila 25 000 Kč, datum splatnosti 14. 12. 2022 a celková částka k zaplacení byla stanovena na 28 710 Kč. Současně žalobkyně předložila výpis ze svého bankovního účtu ze dne 11. 10. 2022, z něhož bylo zjištěno, že 11. 10. 2022 z účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno žalované, bylo na účet právní předchůdkyně žalobkyně odesláno 1 Kč. 6. Z předložených Obchodních podmínek [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných jednorázově (SPL 2019 [číslo]) bylo zjištěno, že tyto obchodní podmínky byly nedílnou součástí smlouvy o úvěru a v podrobnostech specifikovaly právní parametry smlouvy o úvěru (způsob poskytnutí úvěru, práva a povinnosti smluvních stran, účel a rozsah zpracování osobních údajů atd.). 7. Z výpisu transakcí z běžného účtu [příjmení] [jméno] bylo zjištěno, že od 14. 11. 2022 do 10. 12. 2022 odešla na účet č. [bankovní účet] v součtu částka 25 000 Kč (dne 14. 11. 2022 částka 3 000 Kč, dne 29. 11. 2022 částka 4 100 Kč, dne 8. 12. 2022 částka 5 000 Kč, dne 9. 12. 2022 částka 2 000 Kč, dne 10. 12. 2022 částka 10 900 Kč). 8. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2022 bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] na straně postupitele a žalobkyní na straně postupníka byla uzavřena tato smlouva, jejímž předmětem bylo postupování pohledávek z postupitele na postupníka, kdy k postupování pohledávek mělo docházet na základě dílčích smluv, přičemž postupované pohledávky měly být uvedeny na tzv. datové pásce. 9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 12. 6. 2023 včetně podacího archu ze 14. 6. 2023 bylo zjištěno, že žalované bylo odesláno oznámení právní předchůdkyně o tom, že postoupila pohledávku z výše uvedené úvěrové smlouvy na žalobkyni. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky nejpozději do dne 26. 6. 2023. 10. Z upomínky ze dne 17. 7. 2023 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě jejího závazku vzniklého z úvěrové smlouvy. Z předžalobní výzvy k zaplacení dluhu datované 2. 10. 2023 včetně podacího archu ze 4. 10. 2023 bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky nejpozději do dne 12. 10. 2023. 11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou tohoto zákona, je smlouva neplatná. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 15. Soud se v prvé řadě zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně ještě před tvrzeným uzavřením smlouvy o úvěru (§ 2395 a násl. občanského zákoníku) řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, neboť úvěr by byl sjednán jako spotřebitelský ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný podle smlouvy vystupoval jako spotřebitel a žalobkyně byla poskytovatelkou podle 3 odst. 1 písm. f) zákona o spotřebitelském úvěru, neboť jako podnikatelka (§ 420 občanského zákoníku) měla poskytnout spotřebitelský úvěr. Je tedy na místě aplikovat i příslušná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. 16. Z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru plyne povinnost poskytovatele s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Porušení této povinnosti § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru sankcionuje neplatností smlouvy o úvěru. Podle ustálené judikatury přitom platí, že se jedná o neplatnost absolutní (§ 588 občanského zákoníku), ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu (viz zejména rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, OPR-Finance, C -679/18, a dále např. rozsudek Krajského 228 C 48/2022 soudu v Praze ze dne 8. 10. 2020, č. j. 27 Co 230/2020 – 103, s jejichž závěry se soud plně ztotožňuje a odkazuje na ně). 17. Žalobkyně v řízení netvrdila (ani nenavrhovala důkazy) stra zkoumání posuzování úvěruschopnosti žalované ze strany právní předchůdkyně žalobkyně v rámci kontraktačního procesu. Soud tak měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), aby doplnila svá tvrzení a označila důkazy k tomu, jaká konkrétní zjištění ohledně příjmů a výdajů žalované učinila její právní předchůdkyně v rámci posuzování schopnosti žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr; žalobkyně se však jednání nezúčastnila. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně p