230 C 96/2023-54 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 44 345,38 Kč z titulu uzavřené smlouvy o úvěru (Express půjčka). Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku 50 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v 50 pravidelných měsíčních splátkách po 1 292,97 Kč společně s úrokem ve výši 12,7 % p. a., včetně poplatků za navazující služby. Před uzavřením smlouvy zkoumala žalobkyně úvěruschopnost žalovaného tak, že zhodnotila údaje poskytnuté žalovaným, zejména údaje týkající se výše jeho příjmů z pracovního poměru na dobu neurčitou ve výši 24 017 Kč, rodinného stavu, bytové otázky (bydlení u rodičů v nájemním bytě) a dosavadní platební morálky. Při výpočtu disponibilní částky žalobkyně počítala s částkou životního minima dle nařízení vlády a částkou normativních nákladů na bydlení pro rok 2021. 2. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaný dosud uhradil na jistině úvěru částku 12 222,32 Kč; sjednané splátky úvěru však nehradil řádně a dostal se tak se svými závazky do prodlení se splácením, proto žalobkyně ke dni 24. 11. 2022 celý úvěr zesplatnila, o čemž žalovaného informovala. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění, ani poté však žalovaný závazek neuhradil. 3. Žalobkyně se tedy žalobou domáhala nezaplacené jistiny ve výši 37 77,68 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 37 777,68 Kč za období od 30. 5. 2023 do zaplacení, úroku z úvěru ve výši 2 060,65 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 2 060,65 Kč od 30. 5. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z nesplacené jistiny ve výši 2 806,41 Kč, kapitalizovaného úroku z úroku z úvěru ve výši 200,64 Kč a poplatků ve výši 1 500 Kč za odeslané upomínky. 4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k nařízenému ústnímu jednání se bez důvodné a včasné omluvy nedostavil, ačkoli byl řádně a včas předvolán. Žalobkyně se jednání taktéž nezúčastnila, svou neúčast u jednání omluvila. 5. Z listinných důkazů provedených při jednání soud zjistil následující skutečnosti. 6. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že účastnici uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v 50 měsíčních splátkách po 1 292,97 Kč společně s úrokem ve výši 12,70 % p. a., RPSN bylo ve výši 13,44%. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal uhradit, byla 64 766,77 Kč. Pro případ prodlení žalovaného byl sjednán poplatek ve výši 600 Kč za každé zaslání písemné upomínky a 300 Kč za prohlášení úvěru za splatný. 7. Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. [bankovní účet] za období od 11. 11. 2020 do 2. 12. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný pobíral příjem ze zaměstnání u společnosti [právnická osoba] ve výši 23 568 Kč. Žalovaný měl značné množství výdajových položek, a to i splátek jiných úvěrů. Konečný zůstatek na jeho běžném účtu na konci měsíce byl - 4 025,56 Kč. 8. Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. [bankovní účet] za období od 10. 12. 2020 do 31. 12. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný pobíral příjem ze zaměstnání u společnosti [právnická osoba] ve výši 29 818,99 Kč. Žalovaný měl značné množství výdajových položek, a to i splátek jiných úvěrů. Konečný zůstatek na konci měsíce byl - 4 459,45 Kč. 9. Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. [bankovní účet] za období od 5. 1. 2021 do 2. 2. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný pobíral příjem ze zaměstnání u společnosti [právnická osoba] ve výši 24 309,57 Kč. Žalovaný měl značné množství výdajových položek, a to i splátek jiných úvěrů. Konečný zůstatek na konci měsíce byl - 4 492,09 Kč. 10. Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. [bankovní účet] za období od 11. 2. 2021 do 2. 3. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný pobíral příjem ze zaměstnání u společnosti [právnická osoba] ve výši 25 270,05 Kč. Žalovaný měl značné množství výdajových položek, a to i splátek jiných úvěrů. Konečný zůstatek na konci měsíce byl – 4 650 Kč. 11. Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. [bankovní účet] za období od 6. 3. 2021 do 31. 3. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný pobíral příjem ze zaměstnání u společnosti [právnická osoba] ve výši 21 146,64 Kč. Žalovaný měl značné množství výdajových položek, a to i splátek jiných úvěrů. Konečný zůstatek na konci měsíce byl – 4 544,91 Kč. 12. Z výpisu z úvěrového účtu č. [bankovní účet], amortizace a platební historie bylo zjištěno, že žalovaný čerpal převodem na účet částku ve výši 50 000 Kč. Žalovaný celkem na jistině uhradil 23 066,33 Kč. Zbývající částka ve výši 26 933,63 Kč uhrazena nebyla. Poslední splátka byla zaslána v červenci 2022. 13. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 22. 11. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně informovala žalovaného o zesplatnění úvěru pro nesplácení splátek úvěru řádně a včas. 14. Z předžalobní výzvy společně s podacím lístkem ze dne 5. 6. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky. 15. Soud posoudil věc po právní stránce za použití zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen„ SpÚ“), ve znění k datu právního jednání. 16. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 17. Podle § 2 odst. SpÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 18. Podle § 86 odst. 1 SpÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 19. Podle § 87 odst. 1 SpÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou tohoto zákona, je smlouva neplatná. Podle § 75 SpÚ úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 20. Soud se v prvé řadě zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně ještě před tvrzeným uzavřením smlouvy o úvěru (§ 2395 a násl. o. z.) řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, neboť úvěr by byl sjednán jako spotřebitelský ve smyslu § 2 odst. 1 SpÚ. Žalovaný podle smlouvy vystupoval jako spotřebitel a žalobkyně byla poskytovatelkou podle 3 odst. 1 písm. f) SpÚ, neboť jako podnikatelka (§ 420 o. z.) měla poskytnout spotřebitelský úvěr. Je tedy na místě aplikovat i příslušná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. 21. Žalobkyně tvrdila, že při uzavírání smlouvy o úvěru hodnotila u žalovaného jako žadatele o úvěr jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě údajů uvedených žalovaným a obsažených v žádosti o úvěr. Žalovaný v této žádosti o úvěr uvedl výši svého příjmu 24 017 Kč a také zatížení jinými splátkami úvěrů ve výši 13 933,4 Kč. Dále žalovaný uvedl, že je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost a bydlí u rodičů. 22. Soud má za to, že žalobkyně v daném případě řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného. Jak plyne z § 86 odst. 2 věty první SpÚ, při hodnocení úvěruschopnosti je třeba mj. porovnávat příjmy a výdaje spotřebitele. Posouzení se pak podle § 87 odst. 1 SpÚ sice zakládá především na informacích poskytnutých spotřebitelem, ty však musí být mj. spolehlivé a dostatečné. V daném případě se jednalo o žadatele o úvěr s bydlištěm a kontaktní adresou na ohlašovně obecního úřadu, tedy o situaci, kdy poskytovatel úvěru musí zkoumat úvěruschopnost žadatele s významně vyšší pozorností. Žalovaný měl v době žádosti o úvěr zajištěny budoucí příjmy ze zaměstnání. Pracovní smlouva, která by tuto skutečnost dokládala, však předložena nebyla. 23. Z výpisu z běžného účtu žalovaného pak plyne, že průměrný měsíční příjem žalovaného za posledních 5 měsíců předcházející úvěrové smlouvě činil 24 822,65 Kč. Každý z těchto 5 měsíců navíc výdajové položky žalovaného převyšovaly jeho příjmy. Tato skutečnost byla dána zejména tím, že žalovaný je již úvěrově zatížen a v žádosti o úvěr uvedl, že splátky z těchto úvěrů činí 13 933,4 Kč měsíčně. Pokud žalobkyně podle svého tvrzení vzala v úvahu normativní náklady na bydlení žalovaného (které byly pro tříčlennou domácnost v nájemním bytě v Kladně od 1. 1.