29 C 5/2023-87 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 14 126,78 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost Provident Financial s. r. o.) uzavřela se žalovaným dne 9.4.2020 smlouvu [číslo] s produktovým názvem C S0 HC týdenní [číslo]. Na základě smlouvy byly žalovanému vyplaceny finanční prostředky ve výši 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit spolu s částkou 4 521 Kč, která sestává z úroku, částky za zpracování, částky za administrativní činnost a komfortní splácení, v 45 týdenních splátkách po 234 Kč, přičemž poslední splátka činí 225 Kč. Žalovaný uhradil pouze částku 1 675 Kč Smlouvou o postoupení ze dne 28. 1. 2022 byly pohledávky společnosti Provident Financial s. r. o. za žalovaným postoupeny na žalobkyni. Žalobkyně se žalobou domáhá jistiny ve výši 5 274,69 Kč, poplatků za poskytnutí a správu úvěru ve výši 3 352,09 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 3 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 291,28 Kč, sankčních poplatků ve výši 2 500 Kč. Dále žalobkyně požaduje smluvní úrok ve výši 69 % ročně z jistiny 5 274,69 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z jistiny 5274,69 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně čerpala informace z databáze BRKI, NRKI a SOLUS. Dále prověřila úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím dalších databází, centrální evidence exekucí, evidencí adres obecních úřadů, evidencí neplatných dokladů a interních registrů. Po důkladné analýze dospěla žalobkyně k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalovaný ničeho neuhradil ani na základě předžalobní upomínky ze dne 20. 5. 2022. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání se, ač řádně předvolán, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavil. Právní zástupce žalobkyně se na jednání dostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“ /). 3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 včetně přílohy, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022 bylo prokázáno postoupení pohledávky na žalobkyni. V oznámení o postoupení pohledávky byl žalovaný současně vyzván k zaplacení dlužné částky, a to do deseti dnů od doručení výzvy. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] z informací o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli smlouvu dne 9. 4. 2020. Na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr 6000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit věřiteli jistinu ve výši 6000 Kč a poplatek ve výši 4521Kč (poplatek sestával z úroku ve výši 2 001 Kč, z poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a z doplňkové služby komfortního a flexibilního splacení), a to v 45 týdenních splátkách po 234 Kč, přičemž poslední splátka bude činit 225 Kč. Z tabulky přehledu plateb bylo dále zjištěno, že žalovaný uhradil celkem částku ve výši 1 675 Kč. 5. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že tuto podepsal žalovaný dne 9. 4. 2020, uvedl, že je svobodný, nemá vyživovanou osobu, bydlí v nájemním bydlení, má výuční list a pracuje na plný úvazek jako bezpečnostní technik. Žalovaný uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí výši 25 000 Kč, k odhadovaným měsíčním výdajům neuvedl ničeho. Zaměstnání bylo ověřeno pracovní smlouvou, dvěma výplatními páskami, bylo zaškrtnuto, že měl v době podpisu bankovní účet. 6. Z výzvy k plnění ze dne 10. 2. 2022 včetně potvrzení o podání soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k plnění a upozorněn na skutečnost, že pokud dlužná částka nebude zaplacena do 17. 3. 2022 stane se dluh tímto dnem splatným. Výzva byla žalovanému zaslána dne 11. 2. 2022. 7. Z předžalobní upomínky včetně potvrzení podání bylo zjištěno, že žalovaný byl výzvou ze dne 20. 5. 2022 naposledy vyzván k zaplacení dlužné částky, a to do 7 dnů od datace výzvy. Výzva byla žalovanému zaslána dne 24. 5. 2022. 8. Z výpisu z živnostenského rejstříku, který byl součástí podání žalobkyně ze dne 27.2.2023 nebyly zjištěny, žádné skutečnosti významné pro věc, neboť se týká osoby odlišné od žalovaného. Dále soud neprováděl k důkazu soudní rozhodnutími v jiných věcech, neboť nejde o důkazní prostředky, jejichž provedení může přispět k objasnění skutkového stavu. 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18). 12. Dle ust. § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 13. Z tvrzení žalobkyně a z předložených důkazů nevyplývá, že by žalobkyně ověřovala příjmy a výdaje žalovaného, neboť stran příjmů doklady uvedené v kartách zákazníka, jejichž pomocí měla být úvěruschopnost žalovaného ověřena, předloženy nebyly a výdaje žalovaného nebyly zjišťovány ani ověřovány vůbec, když žalovaný ke svým výdajům neuvedl žádné skutečnosti. Z předložených listin tak vyplývá pouze to, že právní předchůdkyně žalobkyně se omezila pouze na údaje zjištěné od žalovaného. Nepožadovala po žalovaném doložení nákladů na bydlení, ale ani dalších nákladů, jako třeba vyúčtování za telefonní služby, za internet apod., přičemž lze je těžko uvěřit tomu, že by alespoň nějaký z těchto nákladů žalovaný neměl, když mobilní telefon a internet má většina obyvatel. Právní předchůdkyně žalobkyně sice určité dílčí úkony stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného prováděla, ale za situace, kdy informace poskytnuté žalovaným řádně neověřovala, postrádá takový postup na významu. 14. Soud při jednání poučil žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. v tom směru, aby doplnila tvrzení a označila důkazy ohledně toho, že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to zejména ve vztahu k výdajům žalovaného v době poskytnutí úvěru, když soud neměl za dostatečná tvrzení a za dostatečně prokázané, že žalobkyně tuto povinnost splnila. 15. Žalobkyně po poučení pouze odkázala na již navržené důkazy. 16. Vzhledem k uvedenému tak soud smlouvu o úvěru posoudil jako absolutně neplatnou. 17. Žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně převzal na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] částku ve výši 6 000 Kč, přičemž jí uhradil částku 1 675 Kč. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena podle § [číslo] o.z,. co do částky 4 325 Kč bezdůvodně obohatil a je tak povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust