208 C 228/2023-36 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení úvěru, poskytnutého ve výši , částka, , poplatků ve výši , částka, , nákladů na vymáhání ve výši , částka, a smluvních pokut ve výši , částka, . To vše s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, žalovaný ale poskytnutý úvěr nevrátil a nezaplatil ani další sjednané nároky.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle§ 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů.3. Z předložené smlouvy o úvěru ze dne , datum, a všeobecných smluvních podmínek bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, . Úvěr byl splatný ve splátkách po , částka, měsíčně počínaje dnem , datum, a dále se splatností do každého 15. dne v měsíci. Smlouva byla uzavřena v listinné formě, žalovaný smlouvu vlastnoručně podepsal, svůj podpis nijak nezpochybňoval. Výplata finančních prostředků dne , datum, byla prokázána podpisem žalovaného na smlouvě.4. Žalovaný se kromě jistiny úvěru zavázal zaplatit úrok ve výši 24,66 % ročně. , právnická osoba, případ prodlení s vrácením úvěru se žalovaný zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši maximálně 0,1 % denně z dlužné částky. Podle tvrzení žalobkyně žalovaný zaplatil , částka, , které byly podle splátkového kalendáře započteny na splátky jistiny, úroku a dalších sjednaných nákladů. Úvěryschopnost žalovaného byla řádně zkoumána. , právnická osoba, neplacení splátek byl žalobkyní úvěr sesplatněn a žalovaný byl dopisem ze dne , datum, vyzván k doplacení úvěru do 14 dnů.5. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.7. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode den, kdy byl o vrácení požádán.8. Protože žalovaný úvěr ve sjednané lhůtě nevrátil, shledal soud žalobu co do nesplacené jistiny úvěru po právu a uložil žalovanému povinnost dlužnou částku zaplatit.9. Dále soud žalovanému uložil povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Tento nárok vyplývá ze zákona a prováděcího předpisu.10. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.11. Protože smluvní pokuta byla sjednána řádně ve smyslu § 122 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a je účtována v souladu s právními předpisy, bylo i co do smluvní pokuty žalobě vyhověno.12. případech, je doložka neplatná. Vyžaduje-li to spravedlivé uspořádání práv a povinností stran, soud rozhodne obdobně podle § 577.13. Podle § 1802 o. z. mají-li být u adhezní smlouvy plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.14. Úrok byl mezi stranami sjednán ve výši 24,66% ročně, což je úrok odpovídající průměrnému úroku komerčních bank v době uzavření smlouvy s navýšením, které odráží skutečnost, že se jedná o nebankovního poskytovatele úvěru. Proto i v části smluvního úroku bylo žalobě vyhověno.15. Shodně pak soud přiznal žalobkyni poplatek za odložení splátek ve výši , částka, , který byl řádně sjednán a jeho výše nevybočuje ze zásad dobrých mravů.16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .