210 C 223/2023-44 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení shora uvedeného úvěru, poskytnutého ve výši , částka, a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně. Uvedla, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , žalovaná ale poskytnutý úvěr nevrátila, nezaplatila ani další sjednané nároky.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k jednání se, ač řádně předvolána, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavila, proto soud podle § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti.3. Z předložené smlouvy o úvěru ze dne , datum, a předsmluvních informací bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, . Úvěr byl splatný ve splátkách po , částka, měsíčně se splatností do každého15. dne v měsíci počínaje dnem , datum, . Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě tak, že žalovaná se nejprve elektronicky registrovala jako zájemkyně o úvěr vyplněním formuláře na internetových stránkách www., Anonymizováno, ., Anonymizováno, . V rámci toho vyplnila své identifikační údaje. Pod takto získanou elektronickou identitou pak elektronicky (kliknutím) vybrala požadovanou částku a vyjádřila i souhlas se smluvními podmínkami na předem připraveném předtisku smlouvy a obchodních podmínek. Poukázáním částky na konkrétní účet žalobkyně ze strany žalované byla potvrzena totožnost osoby, která registraci provedla i skutečnost, že podle sjednaných podmínek převzala půjčenou částku. Je tedy zřejmé, že důvodem plnění byl v dokumentaci popsaný úvěr. Samotná (zcela anonymní) registrace (elektronická identita) by naproti tomu pro uzavření smlouvy právě se žalovaným nepochybně v dostatečné míře nesvědčila, stejně jako tvrzené (a jinak nedoložené) uzavření smlouvy kliknutím. Žalovaná se kromě jistiny úvěru zavázala zaplatit úrok ve výši 24,16% ročně a náklady na poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Tato částka byla přímo z úvěru vyplacena žalobkyni. Smlouva obsahovala ujednání, že na účet, označený žalovanou ve smlouvě, ze kterého byl zaslán poplatek ve výši , částka, , bude vyplacena částka , částka, , částka , částka, bude použita na úhradu předchozího úvěru mezi oběma stranami smlouvy (žalobkyní a žalovanou) jako závazek z předchozí smlouvy č. , hodnota, .4. Z dokladů ke zkoumání úvěroschopnosti žalované soud zjistil, že žalovaná je svobodná, za rok 2022 dosáhl čistého příjmu , částka, měsíčně, po odečtení nákladů na bydlení a pravidelných finančních závazků žalované zbývá částka , částka, , pravidelně splácí , částka, měsíčně. Pokud žalobkyně kalkuluje s příjmem žalované ve výši , částka, , tento uváděný příjem žalované z žádného dokladu nevyplývá. Při zkoumání úvěroschopnosti je kalkulováno toliko s náklady na na bydlení, nikoliv s náklady na stravu a ostatní pravidelně se opakující výdaje v domácnosti.5. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěroschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěrochopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěroschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Soud za to, že před uzavřením smlouvy nebyla úvěroschopnost žalované řádně zkoumána. V dotazníku pro účely zkoumání úvěroschopnosti vůbec nebylo vzato v úvahu, že žalovaná již úvěry splácí a v době uzavření smlouvy požádala o opětovný úvěr, který mu byl žalované vyplacen ve výši , částka, a částečně použit na úhradu závazků žalované z předchozího smluvního vztahu se žalobkyní.9. Je tedy zřejmé, že žalovaná bez poskytnutí dalšího úvěru nebyla schopna krýt své měsíční výdaje a opakovaně končila každý měsíc nebo alespoň v některých měsících v mínusu, přesto pro hodnocení úvěroschopnosti žalobkyně vychází z toho, že má měsíční finanční zůstatek ve výši přesahující , částka, .10. Z uvedeného vyplývá, že žalobkyně se zkoumáním úvěroschopnosti žalované nezabývala řádně a smlouva o úvěru je proto neplatná pro nedodržení podmínek, stanovených zákonem č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Jestliže by povinná nebyla schopna splácet předchozí úvěr bez toho, aby jí byl poskytnut úvěr další, zcela jistě bylo možné odhadnout, že nebude schopna splácet ani úvěr předmětný.11. Z důvodu neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru byla žaloba na plnění z tohoto právního důvodu v plném rozsahu zamítnuta.12. Z tvrzení žalobkyně vyplynulo – a žalovaná ho nikterak nerozporovala, že do prodlení se žalovaná dostala u splátky, splatné ke dni , datum, . Znamená to, že zaplatila pouze první splátku ve výši , částka, , splatnou dne , datum, . Za situace, kdy jí bylo žalobkyní fakticky na účet, z něhož poukázala , částka, , vyplaceno , částka, , což představuje bezdůvodné obohacení, které se jí ze strany žalobkyně dostalo a žalovaná z této částky žalobkyni uhradila pouze , částka, , zbývá částka , částka, , o kterou je žalovaná na úrok žalobkyně dosud bezdůvodně obohacena a obohacení musí žalobkyni vydat.. Soud proto žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s příslušenstvím – zákonným úrokem z prodlení z této částky. Nárok žalobkyně na přiznání zákonného úroku z prodlení soud posoudil jako částečně důvodný, a to pouze z titulu bezdůvodného obohacení, jak výše uvedeno. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ). Takovou výzvu k plnění žalobkyně učinila předžalobní výzvou ze dne , datum, , v níž žalovanou vyzvala k úhradě dluhu (určením dne splatnosti) do dne , datum, Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení také právo na zákonný úrok z prodlení dle ust. § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od , datum, . Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu v příslušenství zamítl.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu za situace, kdy neúspěch žalobkyně ve věci výrazně převyšoval její úspěch ve věci a dále za situace, kdy žalované žádné náklady řízená nevznikly.