217 C 29/2024-47 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 559,88 Kč s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které žalobkyně tohoto dne vyplatila žalovanému pro potřeby jeho podnikání zápůjčku ve výši 30 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal řádně splácet. Protože svou platební povinnost nesplnil, došlo k zesplatnění celé jistiny a úroků ke dni 21. 4. 2020. Pro případ nezaplacení tzv. nové jistiny, konkrétně částky 36 584 Kč, se žalovaný zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně. Tato smluvní pokuta za období od zesplatnění do 23. 11. 2020 byla žalobkyni v plném rozsahu přiznána rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne , právnická osoba, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne , právnická osoba, čj.: , spisová značka, . Žalobkyně aktuálně žaluje smluvní pokutu z ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny z částky 11 562 Kč od 24. 11. 2020 do 9. 2. 2024, spolu s náklady na uplatnění pohledávky ve výši 1 200 Kč.2. Ve věci nebyl vydán platební rozkaz. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač byl soudem vyzván.3. Dne 23. 4. 2024 bylo ve věci podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) jednáno v nepřítomnosti žalovaného, který se bez omluvy nedostavil.4. Soud v řízení rozhodl na základě níže uvedených důkazů.:5. Ze spisu Okresního soudu v Kladně čj. , spisová značka, , a to z rozsudku čj. , spisová značka, ze dne , právnická osoba, , který v I. výroku nabyl právní moci dne 22. 4. 2021, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne , právnická osoba, čj.: , spisová značka, , a žalobou ve věci bylo prokázáno, že v tomto řízení se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 38 686 Kč s příslušenstvím, dále smluvní pokuty za období od 23. 4. 2020 do 23. 11. 2020 ve výši 0,1 % denně nejprve z částky 36 584 Kč, od 1. 5. 2020 z částky 32 011 Kč, od 30. 5. 2020 z částky 27 438 Kč, to s odůvodněním, že jde o dluh žalovaného ze stejné smlouvy o úvěru, jak je z ní žalováno v aktuálně projednávaném případě. Rozsudkem Okresního soudu v Kladně, který nebyl v této části napaden odvoláním, soud přisoudil žalobkyni z nároku na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky pouze částku 2 703,16 Kč, když dospěl k závěru, že tzv. nová jistina s ohledem na ve smlouvě o úvěru nemravně sjednaný úrok má sestávat ze zesplatněné jistiny a dle soudu prvního stupně zákonného kapitalizovaného úroku s úrokovou sazbou 30 % ročně. K odvolání žalobkyně do zamítavého výroku Krajský soud v Praze dospěl k závěru o neplatnosti smluveného úroku pro rozpor s dobrými mravy, neboť sjednaná výše je nemravně vysoká i vzhledem k podnikatelskému charakteru smlouvy. Krajský soud uzavřel, že při neplatnosti smluveného úroku, je úvěr podle § 1802 občanského zákoníku úročen úrokem, který odpovídá výši úroků poskytovaných v daném období za obdobných podmínek „bankami“, jež v daném případě činil s ohledem na statistické informace databáze České národní banky ARAD úrok ve výši 5,7 % ročně. Ze zprávy ze statistiky ARAD ČNB bylo zjištěno, že v září 2019 činil obvyklý úrok u podnikatelských úvěrů se splatností do jednoho roku včetně 5,70 % ročně.6. Ze smlouvy o podnikatelské zápůjčce č. , hodnota, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne , datum, včetně oznámení o schválení zápůjčky ze , datum, a splátkového kalendáře bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému pro jeho podnikatelské účely úvěr ve výši 30 000 Kč, žalovaný se zavázal úvěr zaplatit v 12 měsíčních splátkách splatných vždy do každého 20. dne v měsíci počínaje 20. 10. 2019, spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal zaplatit úrok v kapitalizované výši 24 876 Kč, což při délce úvěru činí 82,92 % ročně. Ze smlouvy (čl. 4.5,4.6 bylo zjištěno, že nebude-li platba na úvěr postačovat na zaplacení sjednané splátky započítá se nejprve na úhradu úroku tvořícího splátku, dále na úhradu jistiny tvořícího splátku. Dále bylo z obchodních podmínek, které jsou součástí smlouvy a jsou žalovaným podepsané, zjištěno ujednání o automatickém zesplatnění zápůjčky v případě prodlení žalovaného se zaplacením dvou splátek, dále, že v případě zesplatnění zápůjčky se k tomuto okamžiku nezaplacené splátky, tj. jistina a úrok, stávají součástí tzv. nové jistiny, kterou je žalovaný povinen zaplatit do deseti dnů od zesplatnění. Dle čl. 6.7 vzniká žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny ode dne následujícího po zesplatnění, jestliže bude v prodlení se zaplacením nové jistiny. Výpisem z účtu žalobkyně bylo doloženo, že na základě smlouvy o úvěru vyplatila žalovanému 30 000 Kč převodem na jeho účet dne 10. 9. 2019. Z karty klienta soud shledal, že žalovaný na zápůjčku zaplatil splátky vždy ve výši 4 573 Kč dne 22. 10. 2019, 29. 11. 2019, 20. 1. 2020, 13. 3. 2020, 30. 4. 2020 a dne 29. 5. 2020. Z předžalobní upomínky ze dne 9. 2. 2024 ve spojení s poštovním podacím archem soud doložil upomenutí žalovaného o zaplacení smluvní pokuty ve výši 14 759,88 Kč.7. Podle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“, nebo „občanský zákoník“) ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.8. Podle § 1 odst. 2 o.z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.9. Podle § 433 odst. 1 o.z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.10. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.11. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jehoostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.12. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Podle § 1802 o.z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.14. V projednávaném případě soud ve shodě s právním názorem Krajského soudu v Praze z rozsudku ze dne , právnická osoba, má za to, že ve smlouvě o zápůjčce sjednaný úrok v úrokové sazbě 82,92 % ročně, a to zvláště za situace také prokazované smlouvou o zápůjčce a výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně, že žalobkyně smlouvu uzavřela na rozdíl od žalovaného v rámci své hlavní podnikatelské činnosti poskytování nebankovních úvěrů, tedy ve smyslu § 433 odst. 1 o.z. v postavení odborníka v oboru, svou výši odporuje dobrým mravům. Soud proto ujednání smlouvy o zápůjčce o úroku shledal neplatným podle § 588 o.z., když takto sjednávané úročení úvěrů poskytovaných fyzickým osobám vede ke vznikům dluhových pastí dlužníků se všemi negativními dopady do veřejného pořádku. Taktéž ve shodě s krajským soudem má soud za to, že jistinu v projednávaném případě je třeba dle § 1802 občanského zákoníku úročit při neplatně sjednaném úroku obvyklým úrokem, za který banky v České republice v září 2019 poskytovali úvěry podnikatelům na dobu 1 roku včetně. Jak prokazuje databáze ARAD, obvyklý úrok činil 5,7 % ročně. Právě tímto úrokem v souladu se zákonem měla být jistina zápůjčky úročena. Dle názoru soudu ujednání smlouvy o tom, že tzv. novou jistinu tvoří vedle dlužné jistiny ke dni zesplatnění také úrok za dobu od zesplatnění do konce sjednané doby trvání smlouvy je také v rozporu se zákonem, a tudíž neplatné dle § 588 občanského zákoníku, když uvedené ujednání zakládající žalobkyni nárok na úrok z jistiny za dobu, kdy by nebýt tohoto ujednání, ještě splatnost úroku nenastala, je zjevně v rozporu se zákazem zneužívání dominantního postavení v podnikatelském vztahu podle § 433 odst. 1 občanského zákoníku. K tomu třeba dovysvětlit, že úrok je svým účelem a funkcí cenou poskytnutých peněz v čase, ujednání o zesplatnění dosud nesplatných úroků jde proti definici úroku. Soud proto dospěl k závěru, že v souladu s § 1802 a § 433 odst. 1 občanského zákoníku smluvní pokuta platně utvrzuje jen povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu a již dospělý úrok ve výši 5,7 % ročně z jistiny.