217 C 83/2024-97 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 18 401,29 Kč s příslušenstvím (po rozšíření žaloby v žalovaném úroku) jak uvedeno v I. a II. výroku rozsudku s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností, , právnická osoba, a žalovanou byla dne 27. 7. 2022 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalované poskytnut úvěr až do výše 15 000 Kč, který se žalovaná zavázala zaplatit spolu s úrokem dle smlouvy a poplatky. Před poskytnutím úvěru , právnická osoba, s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalované. Protože žalovaná úvěr řádně nehradila, byl ke dni 29. 11. 2022 zesplatněn. Žalovaná na úvěr nic nezaplatila. Žalovaná na jistině dluží částku 15 000 Kč, na poplatku částku 600 Kč, na úroku za dobu do zesplatnění částku 2 801,29 Kč, na kapitalizovaném úroku od 30. 11. 2022 do 27. 9. 2023 částku 3 775 Kč, na kapitalizovaném úroku z prodlení od 30. 11. 2022 do 27. 9. 2023 částku 1 963 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni, žalovaná ničeho nezaplatila ani k předžalobní upomínce právního zástupce žalobkyně. Dle žalobkyně žalovaný úrok ve výši 30 % ročně je svou výší plně v souladu s dobrými mravy, jestliže by soud dospěl k závěru o nepřiměřeně vysokém úroku, měl by to být pouze důvodu pro snížení úroku podle § 577 občanského zákoníku, nikoliv právní důvod pro závěr o neplatném sjednání úroku. Dle žalobkyně nelze také činit závěr o nepřiměřeně vysokém úroku v porovnání s průměrnými sazbami databáze ARAD České národní banky, neboť ty zobrazují pouze průměrnou sazbu, z čehož se logicky podává, že na trhu s úvěry jsou poskytovány úroky i se sazbou výrazně nižší, ale také vyšší, než je úrok dle ARAD.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz.4. Soud dne 27. září 2024 ve věci jednal podle 101 odst. 3) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalované, která se bez omluvy nedostavila, ač byla řádně předvolána.5. Soud v řízení rozhodl na základě níže provedených listinných důkazů.:6. Výpisem z obchodního rejstříku byla prokázána právní subjektivita žalobkyně. Z listiny nazvané „Osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru, smlouva č. , hodnota, ze dne 27. 7. 2022“ ve spojení s fotografií žalované s jejím občanským průkazem a přehledem předpisů a plateb ke smlouvě a výpisem z účtu žalované soud shledal, že společnost , právnická osoba, před uzavřením smlouvy se žalovanou posuzovala v souladu se zákonem úvěruschopnost žalované i prostřednictvím údajů na jejím bankovním účtu, přičemž dospěla k závěru o schopnosti žalované splatit úvěr ve výši až 15 000 Kč. Dále smlouva o úvěru dokládá, že poskytovatel úvěru se zavázal žalované poskytnout úvěr ve výši 15 000 Kč na dobu neurčitou, žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 60 % ročně, spolu s „dalšími částkami, které Vám budou účtovány prostřednictvím rozpisu plateb…“ v pravidelných měsíčních, minimálních splátkách dle aktuálního výpisu splatných vždy do každého 31. dne kalendářního měsíce. Pro případ prodlení byla smluvena povinnost žalované v případě zaslání upomínky platit poplatek za upomínání ve výši 300 Kč, max. vždy za dvě upomínky, pro případ prodlení s placením bylo smluveno oprávnění věřitele smlouvu vypovědět, nebo úvěr zesplatnit a požadovat jeho úhradu do 30 dní. Mezi stranami bylo také sjednáno zasílání dokumentů prostřednictvím SMS zprávy, oznámení o ukončení smlouvy také prostřednictvím poštovních služeb, popř. e-mailem. Z přehledu plateb ke smlouvě (úvěrového účtu) bylo shledáno, že úvěr ve výši 15 000 Kč byl čerpán dne 27. 7. 2022, dále že žalovaná na úvěr nic nezaplatila. Ostatně, platby na úvěr žalovaná ani netvrdila. Z opakované výzvy k úhradě ze dne 5. 10. 2022 bylo doloženo, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužných splátek s upozorněním, že v případě nezaplacení se dluh zesplatňuje. Oznámení o postoupení pohledávek a smlouva o postoupení pohledávek se spojení se seznamem postupovaných pohledávek prokazují, že pohledávka ze smlouvy o úvěru byla postoupena společností , Anonymizováno, na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna, jak prokazuje také poštovní podací lístek. Předžalobní upomínka ve spojení s poštovním podacím lístkem prokazují upomenutí žalované o zaplacení před podáním žaloby. Z úředního záznamu o statistickém údaji České národní banky o průměrné úrokové sazbě u kontokorentních spotřebitelských úvěrů pro domácnosti bylo zjištěno, že v červenci 2022 činil průměrně úrok, za něž se tyto typové úvěry poskytovaly, 14,69 % ročně.7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z., nebo občanský zákoník), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.9. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.10. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Podle § 1802 o.z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.12. Po zhodnocení shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, když pohledávka byla na žalobkyni postoupena podle § 1879 a § 1880 občanského zákoníku, a žalovanou byla po posouzení úvěruschopnosti žalované uzavřena podle § 2395 o.z. smlouva o úvěru, na základě které žalovaná čerpala úvěr ve výši 15 000 Kč, kdy se jednalo o úvěrový limit s možností opětovného čerpání (prokázáno smlouvou o úvěru, výpisem z úvěrového účtu). Výpis z úvěrového účtu dále prokazuje, že žalovaná úvěr ani nezačala platit, proto byl úvěr v souladu se smlouvou zesplatněn ke dni 29. 11. 2022, jak prokazuje smlouva, výpis z úvěrového účtu a zejména opakovaná výzva k úhradě. Ve lhůtě splatnosti žalovaná zesplatněný úvěr nezaplatila. Soud proto shledal žalobu co do dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč žalobu po právu a podle § 2395 občanského zákoníku uložil žalované, aby tuto částku žalobkyni zaplatila.13. Podle § 1723 odst. 1 občanského zákoníku ve spojení se smlouvou a obchodními podmínkami soud uložil žalované také povinnost zaplatit poplatky za upomínání ve výši celkem 600 Kč, když zaslání upomínek prokazuje opakovaná výzva k úhradě.14. Za nedůvodný soud pokládá nárok žalobkyně na zaplacení kapitalizovaného úroku a úroku ve výši 30 % ročně. Jak prokazuje smlouva, úrok byl smluven v úrokové sazbě 60 % ročně. Takto vysoký úrok lichevního charakteru byl sjednán zcela zjevně v rozporu s dobrými mravy, a proto ujednání o něm soud pokládá za neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy podle § 588 občanského zákoníku. Soud se neztotožňuje s právním názorem žalobkyně, že při závěru o nepřiměřeně vysokém sjednaném úroku je namístě toliko postupem dle § 577 občanského zákoníku množstevní rozsah úroku snížit tak, aby výše úroku odpovídala spravedlivému uspořádání vztahu účastníků, neboť navrhované zákonné ustanovení na projednávaný případ nedopadá. Moderovat množstevní určení smluvního plnění dle § 577 o.z. je na místě pouze tam, kde smluvní výše odporuje uzákoněnému limitu plnění, což tento případ není, neboť ze žádného zákonného předpisu explicitně limitní úroková sazba pro spotřebitelský úvěr neplyne. V případě nepřiměřeně vysokého smluvního úroku je proto namístě postupovat dle obecných ustanovení o platnosti, či neplatnosti právních jednání, konkrétně § 588 občanského zákoníku.15. Smluvní úrok byl ujednán výši 60 % ročně, a to v době, kdy banky v České republice uzavíraly typově obdobné smlouvy o úvěrech s průměrným smluvním úrokem ve výši 14,69 % ročně, jak prokazuje databáze České národní banky ARAD. (K interpretaci dobrých mravů srov. ustálenou judikaturu soudů, např. rozhodnutí NS ČR sp. zn.: 33 Cdo 2248/2009, 33 Cdo 4900/2010, k přiměřenosti smluveného úroku např. rozhodnutí NS ČR sp. zn.: 21 Cdo 1484/2004). Takto sjednaný úrok při dlouhotrvajícím závazku zcela zjevně svou výší dobrým mravům odporuje. Soud proto podle § 588 občanského zákoníku nárok žalobkyně na zaplacení smluvního úroku v žalované výši za nedůvodný. Databáze ARAD je dle názoru soudu vypovídajícím údajem o obvyklé úrokové sazbě u konkrétního úvěrového typu. Obvyklá sazba ze své podstaty vyjadřuje průměr a medián sledované h