218 C 106/2024-50 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalobkyně a žalovaná uzavřely po řádném přezkoumání úvěruschopnosti žalované dne 18. 10. 2022 smlouvu o úvěru ve výši 65 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet ve splátkách po 2 812 Kč měsíčně, úvěr však nesplácela řádně a dostala se do prodlení se splátkou, která byla splatná dne 15. 10. 2023. Žalovaná byla o zaplacení opakovaně upomínána, úvěr však již dále nesplácela. Žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění dluhu, a to dopisem ze dne 21. 3. 2024. Dlužnou částku tvoří zesplatněná jistina úvěru ve výši 60 067,84 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 6 351,17 Kč (vypočtený z jistiny sazbou 24,46 % ročně za období od 16. 10. 2023 do 21. 3. 2024) a náklady na 1. a 2. upomínku v celkové výši 800 Kč. Žalovaná v průběhu smluvního vztahu uhradila celkovou částku 30 932 Kč.2. Elektronický platební rozkaz nebyl ve věci vydán z důvodu pochybností o oprávněnosti celého nároku. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, . Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k jednání se nedostavila, omluvila svou neúčast ze , podezřelý výraz, , Anonymizováno, , o odročení nežádala. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, o odročení jednání nežádala, na žalobě v celém rozsahu setrvala. Soud proto věc projednal a rozhodl nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“).3. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne 18. 10. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru, podle které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované neúčelový hotovostní úvěr v celkové výši 65 000 Kč. Čerpání úvěru mělo proběhnout tak, že částka 21 453 Kč bude vyplacena na bankovní účet žalované, označený ve smlouvě. Částka 31 297 Kč měla být vyplacena žalobkyni za účelem úplné úhrady předchozího závazku žalované vyplývajícího ze smlouvy č. , hodnota, ze dne 17. 10. 2022. Ohledně částky 12 250 Kč bylo sjednáno, že bude započtena na náklady žalobkyně spojené s vyřizováním úvěru. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců, roční úroková sazba činila 24,46 %. Celková částka, kterou se žalovaná zavázala zaplatit, činila 124 488 Kč, žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 2 812 Kč. Pro případ prodlení se splátkami bylo sjednáno zpoplatnění první písemné upomínky částkou 300 Kč a druhé písemné upomínky částkou 500 Kč s tím, že pokud nedojde po dvou upomínkách k úhradě celé dlužné částky, je žalobkyně oprávněna zesplatnit jistinu úvěru. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že částka 31 297 Kč byla dne 19. 10. 2022 převedena na bankovní účet žalované, částka 21 453 Kč byla převedena na jiný účet žalobkyně s variabilním symbolem odpovídajícím číslu předchozí úvěrové smlouvy. K doložení tvrzení, že žalobkyně řádně zkoumala schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, předložila žalobkyně Přílohu č. 1 k úvěrové smlouvě – Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Jedná se o vyhodnocení osobních údajů a finančních poměrů žalované, z něhož vyplývá, že žalovaná je vdaná, nemá vyživované děti, je zaměstnána. Pokud jde o příjmy a výdaje, jsou uvedeny průměrné hodnoty za měsíc, a to příjmy , částka, , výdaje na bydlení , částka, , pravidelné finanční závazky , částka, , , Anonymizováno, , částka, , jednorázové závazky (mikro úvěry) uvedeny nebyly. Finanční zůstatek žalované činil , částka, , nebyl uveden žádný pravidelný finanční závazek žalované. Výsledky lustrací v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, databázi neplatných dokladů a registru SOLUS byly negativní, podle interní databáze žalobkyně je žalovaná úvěrovatelná. V přehledu závazků žalované není uveden dřívější úvěr poskytnutý žalobkyní, na jehož splacení byla čerpána podstatná část aktuálního úvěru. K doložení poměrů žalované nebyly předloženy žádné doklady o jejích příjmech a výdajích (zejm. výplatní lístky či výpisy z bankovního účtu žalované). Žalobkyně se k nařízenému jednání nedostavila a nemohla tak být soudem poučena o nesplnění své důkazní povinnosti.4. Soud hodnotil vztah mezi účastníky jako spotřebitelský, neboť žalobkyně je obchodní korporací, která se zabývá poskytováním spotřebitelských úvěrů a žalovaná smlouvu uzavírala jako spotřebitel. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.5. Podle § 2993 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.6. Po právní stránce soud věc zhodnotil tak, že smlouva o úvěru uzavřená mezi účastníky je neplatná, neboť byla uzavřena i přesto, že v době jejího uzavření nebyly s odbornou péčí posouzeny schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně si ověřila totožnost žalované a zjišťovala její osobní a majetkové poměry, tato zjištění však nebyla žádným způsobem doložena a nebylo tak možné úvěruschopnost žalované řádně posoudit. Nebyla též nijak zohledněna historie předchozího úvěru žalované u žalobkyně, na jehož splacení si žalovaná brala další úvěr. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobkyně neposoudila dostatečně pečlivě a objektivně schopnost žalované splácet úvěr, další úvěr zřejmě neměl být vůbec poskytnut. Vzhledem k výše uvedenému proto soud předmětnou smlouvu o úvěru posoudil jako absolutně neplatnou. Žalovaná od žalobkyně fakticky převzala částku ve výši 31 297 Kč a částka 21 453 Kč byla použita na splacení předchozího úvěru žalované u žalobkyně, tj. celkem 52 750 Kč. Podle tvrzení žalobkyně žalovaná uhradila 30 932 Kč, ke dni podání žaloby tudíž žalovaná žalobkyni dlužila na jistině částku 21 818 Kč, která byla žalobkyni přiznána. Z této částky byl žalobkyni přiznán i zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků, neboť větší úspěch ve věci měla žalovaná, které však v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.