218 C 23/2024-40 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 2. 6. 2023 smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 7 000 Kč, který měl být splacen v celé výši dne 10. 8. 2023. Žalovaná se zavázala uhradit žalobkyni v případě prodlení s úhradou jakékoli jednotlivé splátky jednorázovou sankci ve výši 500 Kč. Žalovaná byla v prodlení s úhradou 5 splátek, celková výše jednorázové sankce tak činí 2 500 Kč. Dále žalobkyně uplatnila nárok na poplatek ve výši 70 Kč za každý den čerpání úvěru, tj. ode dne poskytnutí úvěru až do jeho úplného splacení. Žalobkyně požaduje poplatek pouze za dobu od poskytnutí úvěru do splatnosti poslední splátky úvěru v celkové výši 4 900 Kč. Žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.nazivnost.cz, na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, včetně telefonního čísla a emailové adresy. Žalovaná zaslala žalobkyni žádost o poskytnutí konkrétního úvěru, poté jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy. Žalovaná tento návrh smlouvy akceptovala svým úkonem po zadání uživatelského jména a kódu poslaného SMS zprávou na její telefonní číslo za účelem legitimace při uzavírání smlouvy. Úvěr byl vyplacen na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná úvěr ve stanoveném termínu nesplatila. Žalovaná byla o zaplacení opakovaně upomínána, naposledy předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne 8. 1. 2024. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, na svou obranu nic neuvedla.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, bez jednání na základě předložených listinných důkazů.3. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru , hodnota, ze dne 2. 6. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované (jako podnikateli) úvěr ve výši 7 000 Kč. Úvěr byl poskytnut na dobu 70 dnů ode dne čerpání úvěru, jeho splatnost byla stanovena na 10. 8. 2023. Poplatek za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši 70 Kč za každý den čerpání úvěru, tj. ode dne poskytnutí úvěru až do jeho úplného splacení. V části V. týkající se splácení úvěru bylo v odstavci 5.1. sjednáno, že žalovaná se zavazuje vrátit žalobkyni veškeré poskytnuté peněžní prostředky poskytnuté jako úvěr včetně všech poplatků za poskytnutí úvěru a jiných finančních závazků vzniklých na základě smlouvy nejpozději v poslední den doby trvání úvěru. Současně se v odstavci č. 5.2. žalovaná zavázala vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky včetně poplatku za poskytnutí úvěru v pěti stejných splátkách po 2 380 Kč (z toho 1 400 Kč splátka úvěru a 980 Kč splátka poplatku za čerpání úvěru), splatných ke dni 15. 6. 2023, 29. 6. 2023, 13. 7. 2023, 27. 7. 2023 a 10. 8. 2023. Pro případ prodlení žalované s úhradou jakékoli jednotlivé splátky byla sjednána povinnost žalované uhradit jednorázovou sankci ve výši 500 Kč.4. Z potvrzení o provedené platbě a ze zprávy , právnická osoba, ., ze dne 8. 3. 2024 bylo zjištěno, že žalovaná byla ke dni 2. 6. 2023 majitelkou účtu č. , č. účtu, a současně jedinou osobou s dispozičními právy k tomuto účtu. Z uvedeného účtu byla odeslána 1 Kč na účet žalobkyně a dne 2. 6. 2023 byla žalované na stejný účet vyplacena prostřednictvím platební brány , právnická osoba, částka 7 001 Kč.5. Z předžalobní výzvy ze dne 8. 1. 2024 bylo zjištěno, že žalovaná byla upomínána o zaplacení částky 25 077,80 Kč z titulu úvěrové smlouvy ze dne 2. 6. 2023 a byla vyzvána k plnění ve lhůtě 3 dnů s upozorněním na vymáhání dluhu soudní cestou.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Podle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením tvrzené povinnosti vznikla škoda.8. Podle § 547 občanského zákoníku, právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.9. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 7 000 Kč, který žalovaná podle tvrzení žalobkyně dosud nevrátila. Žalovaná netvrdila a ani jinak nevyšlo v řízení najevo, že by dlužnou částku nebo její část zaplatila. Soud proto vycházel z toho, že nic uhrazeno nebylo, a žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Nároky na zaplacení jednorázové sankce ve výši 2 500 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 900 Kč však soud neshledal důvodnými. Jednorázová sankce ve výši 2 500 Kč je podle svého obsahu smluvní pokutou. Ujednání týkající se podmínek splatnosti úvěru soud hodnotí jako neurčité, když na jedné straně byla sjednána konečná splatnost úvěru 10. 8. 2023 (aniž by bylo zřejmé, že při využití možnosti jednorázového splacení ke dni konečné splatnosti úvěru budou účtovány smluvní pokuty) a na straně druhé bylo sjednáno splácení úvěru ve splátkách po 14 dnech. Žalobkyně navíc netvrdila ani nedokládala, že by smluvní pokuta byla žalované vyúčtována a že byla vyzvána k jejímu zaplacení. Předložena byla pouze předžalobní upomínka vztahující se k vymáhání blíže nespecifikované částky 25 077,80 Kč. Pokud jde o poplatek za poskytnutí úvěru, z obsahu úvěrové smlouvy i z petitu žaloby je zřejmé, že poplatek byl sjednán ve výši 70 Kč denně a za 70 dní byla účtována částka 4 900 Kč. Poplatek za poskytnutí úvěru soud hodnotil jako skrytý úrok z úvěru. Poplatek ve výši 70 Kč denně při poskytnutí částky 7 000 Kč odpovídá úroku ve výši 365 % ročně. Úrok v takové výši je zcela evidentně nepřiměřený, lichvářský, a proto ujednání o poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 70 Kč denně soud považuje za absolutně neplatné. I když žalovaná uzavírala úvěrovou smlouvu jako podnikatelka, je v tomto smluvním vztahu nepochybně slabší stranou, která nemá možnost (i s ohledem na způsob uzavření úvěrové smlouvy) ovlivnit konkrétní smluvní ujednání, která jsou pro ni značně nevýhodná. Co do celkové částky 7 400 Kč spolu s úrokem z prodlení tedy byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků, protože každý z nich měl ve věci pouze částečný úspěch.