218 C 35/2024-39 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 14 000 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 1 360 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne 14. 3. 2023 prostřednictvím webové stránky , Anonymizováno, smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně vyplatila žalované bezhotovostně finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, finanční částka byla poukázána na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala vrátit částku 10 000 Kč spolu s příslušenstvím, tj. smluvním úrokem ve výši 40 % měsíčně. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z částky, s jejímž zaplacením je žalovaná v prodlení. Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně a včas, čímž jí vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Žalovaná na úvěr ničeho neuhradila. Žalovaná proto dluží na nesplacené jistině 10 000 Kč, na úroku z úvěru 4 000 Kč a na smluvní pokutě částku ve výši 1 360 Kč. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalované výpisy z jejího bankovního účtu, náhledem do insolvenčního rejstříku, bankovního registru klientských informací a nebankovního registru klientských informací. Žalovaná ničeho neuhradila ani na základě předžalobní upomínky.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, bez jednání na základě předložených listinných důkazů.3. Ze smlouvy o úvěru č. , adresa, ze dne 14. 3. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované revolvingový úvěr s úvěrovým limitem do výše 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala pravidelně hradit vždy do 13. dne příslušného měsíce úrok z úvěru ve výši 40 % měsíčně, jistinu měla možnost splatit kdykoli během trvání smlouvy, přičemž smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Dále se žalovaná pro případ prodlení se zaplacením úvěru nebo se splácením úroků zavázala zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení. Smluvní pokuta byla vyčíslena za období od 18. 7. 2023 do 1. 12. 2023 částkou 1 360 Kč. Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě tak, že žalovaná se nejprve elektronicky registrovala jako zájemce o úvěr vyplněním formuláře na internetových stránkách , Anonymizováno, . V rámci toho vyplnila své osobní údaje. Výplata finančních prostředků ve výši 10 000 Kč na bankovní účet žalované dne 14. 3. 2023 byla prokázána potvrzením o odeslání finančních prostředků i potvrzením , právnická osoba, . Tím byla potvrzena totožnost osoby, která registraci provedla, jakož i skutečnost, že podle sjednaných podmínek převzala půjčenou částku, jinak by totiž žalobkyně neměla důvod konkrétní osobě peníze zasílat a žalovaná neměla důvod peníze přebírat, zejména pokud sama žalovaná nic netvrdila o jiném důvodu či o jiných podmínkách pro převzetí peněz v daném místě a čase. Úvěr byl zesplatněn ke dni 14. 7. 2023 z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek žalovanou, celková dlužná částka ke dni zesplatnění činila 30 388 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná upomínána o zaplacení celkové částky 32 357,16 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 9 873 Kč předžalobní upomínkou ze dne 1. 12. 2023.4. Žalovaná netvrdila, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by podle uzavřené smlouvy úvěr žalobkyni vrátila, soud proto vycházel z toho, že úvěr (v celém rozsahu) zaplacen nebyl.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Protože žalovaná úvěr ve sjednané lhůtě nevrátila, shledal soud žalobu co do nesplacené jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč po právu a uložil žalované povinnost dlužnou částku žalobkyni zaplatit. Dále soud žalované uložil povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.7. Pokud jde o částku 4 000 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 360 Kč, vycházel soud z toho, že smlouva byla uzavřena úvěrujícím jako podnikatelem a úvěrovanou jako spotřebitelem (§ 420 a § 1810 a násl. občanského zákoníku). S ohledem na formulářový typ smlouvy a připojené obchodní podmínky je zjevné, že se jedná o smlouvu adhezní ve smyslu 1798 občanského zákoníku, u níž neměla žalovaná jako úvěrovaná možnost jednat o konkrétních parametrech smlouvy či obchodních podmínek.8. Podle § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.9. Soud má za to, že ujednání stran o výši úroku za poskytnutí úvěru ve spojení se sjednanou smluvní pokutou je absolutně neplatné podle § 588 občanského zákoníku, neboť se zjevně příčí dobrým mravům. Úrok ze zápůjčky či úvěru je obecně možný (v komerčních vztazích obvyklý), nelze však tolerovat tzv. lichevní smlouvy. Zvýšená rizikovost poskytování půjček a úvěrů na nebankovním trhu není sama o sobě důvodem, pro který by úvěry měly být poskytovány se stále vyšší úrokovou sazbou, byť nejrůznějším způsobem skrytou pod různými „úplatami“, „poplatky“, „odměnami“ apod., popř. pod smluvními pokutami, nýbrž důvodem, pro který by úvěr (půjčka) neměl být poskytován vůbec. V daném případě činil smluvní úrok za poskytnutí úvěru 40 % měsíčně, což odpovídá úroku ve výši 360 % ročně, který je dále navyšován smluvní pokutou. Jde jednoznačně o úrok lichvářský, proto soud v této části žalobu zamítl.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 736 Kč, přičemž tato částka představuje 30 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 65 % a úspěchu žalované v rozsahu 35 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 360 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.