222 C 130/2024-70 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky 390 122,16 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, , právnická osoba, ., uzavřel se žalovaným dne 16. 1. 2018 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které žalovanému poskytl úvěr ve výši 700 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky právního předchůdce žalobce. Žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 9,9 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný porušil ujednání smlouvy a úvěr nesplácel řádně a včas. Právní předchůdce žalobce tak úvěr ke dni 3. 4. 2024 zesplatnil. Smlouvou o postoupení byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce. Žalobce uvedl, že právní předchůdce před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a to zejména na základě údajů sdělených žalovaným a náhledem do insolvenčního rejstříku, bankovního registru klientských informací, nebankovního registru klientských informací a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Žalovaná částka sestává z jistiny ve výši 388 322,16 Kč, poplatků ve výši 1 800 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení ve výši 9 504 Kč za období od 16. 1. 2018 do 1. 7. 2024 a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 14 001,15 Kč za období od 16. 1. 2018 do 1. 7. 2024. Žalobce dále požaduje úrok ve výši 9,9 % ročně z částky 388 322,16 Kč od 2. 7. 2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 388 322,16 Kč od 2. 7. 2024 do zaplacení. Dluh žalovaný neuhradil, ač k tomu byl před podáním žaloby vyzván.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobce s takovým postupem předem souhlasil, soud ve smyslu § 115a o.s.ř. žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s tímto postupem souhlasí. Protože žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.3. Soud provedl dokazování smlouvou o úvěru ze dne 16. 1. 2018, všeobecnými obchodními podmínkami , právnická osoba, ., ceníkem , právnická osoba, ., výpisy z úvěrového účtu, výzvami k úhradě, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne ze dne 24. 6. 2024, uzavřenou mezi společností , právnická osoba, ., a společností , Anonymizováno, , vč. příloh, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne ze dne 2. 7. 2024, uzavřenou mezi společností , Anonymizováno, ., a žalobcem, vč. příloh, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 4. 7. 2024 a ze dne 16. 7. 2024 a předžalobní upomínkou ze dne 16. 7. 2024 vč. podacího archu.4. Po provedení shora uvedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav: žalovaný dne 16. 1. 2018 uzavřel s právním předchůdcem žalobce smlouvu o úvěru, na základě níž se právní předchůdce žalobce zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši 700 000 Kč. Žalovaný načerpal dne 16. 1. 2018 na bankovní účet č. , č. účtu, částku ve výši 554 252,43 Kč a ve výši 145 747,57 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr včetně úroku ve výši 9,9 % ročně. Úvěr měl být splacen ve 120 měsíčních splátkách po 9 320 Kč, přičemž poslední splátka měla činit 9 283 Kč, vždy k 20. dni každého měsíce. Spolu se splátkami měl žalovaný dle smlouvy hradit poplatky vzniklé v souvislosti s vedením úvěrového účtu, jakož i další náklady a výdaje vzniklé v souvislosti s citovanou smlouvou a s případným vymáháním úvěru ve výši dle sazebníku. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný nehradil splátky řádně, načež byl písemně vyzván k úhradě dlužných splátek, žalovaný však výzvu neuposlechl. Právní předchůdce žalobce tak dluh zesplatnil ke dni 3. 4. 2024. Smlouvami o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.6. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2015 Sb., ve znění pozdějších předpisů.7. Soud zhodnotil všechny důkazy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti (§ 132 o. s. ř.). V řízení bylo prokázáno, že žalovaný a právní předchůdce žalobce platně uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 700 000 Kč, jenž se zavázal pravidelně splácet za podmínek dle citované smlouvy. Žalovaný porušil smluvní podmínky, když nehradil dohodnuté splátky řádně a včas. V důsledku tohoto jednání prohlásil právní předchůdce žalobce v souladu se smlouvou úvěr za splatný. Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobce svoji povinnost vyplývající ze smlouvy, tedy poskytnout žalovanému peněžní prostředky, splnil řádně a včas, naopak žalovaný svoji povinnost poskytnutý úvěr splácet a zaplatit z něj úroky a poplatky za služby s tímto spojené nesplnil, toto žalovaný v průběhu řízení ostatně ani netvrdil. Protože pak bylo dále prokázáno, že předmětná pohledávka byla následně právním předchůdcem žalobce postoupena na základě smluv o postoupení pohledávek žalobci, stal se ten aktivně věcně legitimovaným k vymáhání dlužné částky. Žalovaný vůči nároku uplatněnému podanou žalobou neuplatnil žádnou obranu, ve věci se nijak nevyjádřil, a soud tedy neměl pochybnosti o oprávněnosti žalovaného nároku v částce jistiny, poplatků ani příslušenství. Z uvedených důvodů tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci žalovanou částku včetně příslušenství (částečně kapitalizovaného), za období, jak žalobce požadoval, neboť v tomto směru žalobní tvrzení odpovídají provedeným důkazům. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.8. O nákladech řízení pak soud rozhodl ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř., přičemž přihlédl ke skutečnosti, že žalobce zaslal žalovanému včasnou výzvu k plnění ve smyslu § 142a odst. 1 o.s.ř. Pokud jde o konkrétní výši náhrady nákladů řízení, vycházel soud s ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne 17. dubna 2013 sp. zn. Pl. ÚS 25/12 z ustanovení § 151 odst. 2 věta první in fine o.s.ř. Při stanovení výše odměny za zastoupení tak aplikoval vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen „a. t.”) a úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 56 533 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 19 507 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 390 122,16 Kč sestávající z částky 9 900 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 9 900 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 9 900 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 30 600 Kč ve výši 6 426 Kč. V souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. pak soud stanovil ve výroku II. rovněž třídenní lhůtu k plnění, ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobce v řízení zastupovala.