222 C 67/2024-40 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci uzavřeli dne 1. 2. 2023 prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru. Úvěr byl žalované poskytnut bezhotovostně téhož dne. Žalovaná se úvěr zavázala splatit spolu s úrokem ve výši 40 % ročně. Jelikož žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, žalobce úvěr zesplatnil, o čemž žalovanou informoval v upomínce ze dne 3. 6. 2023. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 300 Kč. Žalobce dále požaduje kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 4 000 Kč a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 000 Kč od 7. 6. 2023 do zaplacení. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, ač k tomu byla před podáním žaloby vyzvána.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání se bez omluvy nedostavila. Žalobce se z jednání soudu omluvil, odročení nežádal. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o.s.ř.“/).3. Z listiny nazvané smlouva o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že ve smlouvě na straně úvěrujícího vystupuje žalobce, na straně úvěrovaného žalovaná. Žalobce se zavázal poskytnout žalované bezúčelový revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem až do výše 20 000 Kč, a to na její účet. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 40 % ročně, dále byla sjednána i smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Na listině není připojen vlastnoruční ani elektronický podpis žalované. Z žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaná ke své osobě uvedla žalobci údaje. Z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že žalobce převedl dne 1. 2. 2023 na bankovní účet č. , č. účtu, částku 10 000 Kč, přičemž výpisem z bankovního účtu bylo prokázáno, že účet č. , č. účtu, je vedený na jméno žalované. Z oznámení o zesplatnění a z výzvy k úhradě bylo zjištěno, že žalobce žalovanou o úhradu dlužné částky upomínal. Ostatní navržené důkazy nebyly provedeny pro nadbytečnost.4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 104 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.6. Podle § 110 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.7. Podle § 561 odst. 1 o. z., se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.8. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.9. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Dle ustanovení § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.11. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Jak bylo shora uvedeno, žalobcem předložená listina nazvaná jako smlouva o úvěru vlastnoruční podpis žalované neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický. Z ustanovení § 562 odst. 1 o. z., vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z ustanovení § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud tak měl v úmyslu žalobce při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby doplnil tvrzení a označil důkazy ohledně toho, že záznamy v elektronickém systému prováděl systematicky, posloupně a že jsou chráněny proti změnám. Z žalobcem předložených listin a označených důkazů totiž není možné zjistit, zda listina, kterou žalobce založil do spisu, skutečně obsahově odpovídá uzavřené smlouvě, a to bez ohledu na možnost uzavření smlouvy distančním způsobem, když soud existenci této možnosti nijak nerozporuje. Jelikož se žalobce jednání neúčastnil, připravil se o možnost být v tomto směru poučen (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobce o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru tvrzeného obsahu prostřednictvím prostředků komunikace na dálku nebylo v řízení prokázáno.12. Žalovaná však od žalobce převzala částku 10 000 Kč, přičemž mu dosud nevrátila ničeho. Žalovaná se tak na úkor žalobce co do částky 10 000 Kč bezdůvodně obohatila a je tak povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobci vrátit. Vedle práva na zaplacení této částky vznikl žalobci dle ust. § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta.13. Pro úplnost pak soud uvádí, že se pro nadbytečnost již nezabýval případným nezkoumáním úvěruschopnosti žalované ze strany věřitele.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobce zaznamenal v řízení nadpoloviční úspěch. Vycházel přitom ze skutečnosti, že žalobce zaslal žalované výzvu k plnění ve smyslu § 142a o.s.ř. Soud tak přiznal žalobci právo na n